Tělesné schránky Čechů pustnou. Podle studie OECD dokonce takovým způsobem, že lze pětinu dospělých označit za obézní. Hůř už jsou na tom na starém kontinentu jen Malťané, Lotyši a Britové. Za posledními dvěma zmíněnými národy, které se dělí o pomyslnou stříbrnou příčku nelichotivého žebříčku, ale zaostáváme jen o procento. Přitom ještě na začátku 20. století jsme svou zdatností inspirovali nejen okolní státy a patřili k největším vývozcům sportovního náčiní v Evropě. Na masivním exportu kruhů, bradel a činek měl přitom zásluhy podnikavý továrník Josef Vindyš.
Vindyšova továrna tělocvičného náčiní zaměstnávala v dobách své největší slávy 200 dělníků. Za jejím otevřením přitom nebyl promyšlený plán, ale souhra okolností.Zakladatelem radotínské fabriky byl vyučený strojník a sokol Josef Vindyš. A právě přesvědčení, že ve zdravém těle vládne zdravý duch, z něj udělalo úspěšného továrníka. Coby aktivní činovník jednoty Sokol Smíchovský byl požádán, aby pro ni vyrobil sportovní náčiní.
Nezůstalo ale pouze u pár kusů pro místní organizaci. Zanedlouho vybavoval venkovní i vnitřní tělocvičny po celé zemi. Nešlo přitom o žádné aušusy, jednalo se o zboží prvotřídní kvality, čemuž odpovídala i cena. Navzdory tomu poptávka rostla, a tak byla v roce 1910 otevřena takzvaná Vindyšovka a výrobky z ní putovaly jak do Evropy, tak i USA.
Na to, jak vypadá chlouba prvorepublikového podnikání dnes a jak se na ní podepsal komunistický režim, se podívejte spolu s architektem Adamem Gebrianem v dalších Překvapivých stavbách. V bonusovém díle pořadu internetové televize Mall.tv si navíc můžete poslechnout, jaký s ní má současný nájemce plán. K vidění je zde.
