Tetanus, infekční onemocnění, které nás sice přímo neohrožuje na životě, v minulosti šlo však o zabijáka, který nešetřil ani kojence. Díky povinnému očkování, které probíhalo už v tehdejším Československu, se podařilo zákeřnou chorobu téměř vymýtit. V rámci prevence je však dobré vědět, jak si na tom s protilátkami stojí vaše tělo.
Onemocnět tetanem znamená pro lékaře určitou ostražitost. Co nejrychleji totiž musí zahájit léčbu, která bývá dlouhodobá a svízelná. Tetanus způsobuje bakterie Clostridium tetani žijící v půdě. Když se dostane do těla, například malou rankou na ruce či jinou otevřenou ránou, způsobuje křeče a ztrátu svalových pohybů. A to včetně srdce, což v nejhorším případě může končit i úmrtím.
Pomoci může jen včasná léčba
U strnutí šíje, jak se nemoci přezdívá, se nejdříve objevuje namožení svalů, přidává se neklid, nadměrné pocení a nespavost. Objevuje se bolest při otevírání úst a dalších obličejových svalů. Napětí v hlase roste a nemocný přestává mluvit. Křeče se nakonec šíří do celého těla a trvají i několik minut. Že jde o tetanus prozradí i tělo ochořelého, které je v napnutém luku, protože nemůže ovládat své svaly. V případě jakéhokoliv podezření na nemoc tedy neváhejte a ihned navštivte lékaře.
Očkováním v boji proti tetanu
V roce 1951, rok před zavedením plošného očkování v tehdejším Československu, tetanus řádil i v tuzemsku a podlehlo mu celkem 140 lidí. V současnosti je očkování proti této chorobě součástí hexavakcíny, která je aplikována dětem a hradí ji stát.
Ochrana není napořád
Jenže ani očkování nás nechrání na věky, i proto stále hrozí určité procento nákazy tetanem. Hladiny ochranných protilátek v krvi s věkem klesají a přeočkování by tak mělo probíhat každých 10 až 15 let. Pokud si nepamatujete, kdy naposledy jste ho podstoupili, poraďte se se svým praktickým lékařem. Výši hladiny protilátek nejsnáze zjistíte z výsledků odběrů vaší krve. Doktor z nich spolehlivě pozná, jestli je ochrana proti tetanu ještě dostatečná, nebo je lepší podstoupit raději přeočkování.
