nahoru

Odešlo jich sedm, vrátili se jen tři. První výstup na Matterhorn nepřežila víc než půlka výpravy

Šimon Kadeřávek14. července 2020 • 17:00
Dobrodruh Edward Whymper a neštěstí na Matterhornu v představě malíře Gustava Dorého
Dobrodruh Edward Whymper a neštěstí na Matterhornu v představě malíře Gustava Dorého
• foto: 
Wikimedia

Ikonický tvar jedné z alpských čtyřtisícovek lákal desítky horolezců, jednalo se však o velmi těžký výstup. I proto zůstával Matterhorn ležící na švýcarsko-italských hranicích dlouho nepokořen. První pokusy proběhly v polovině 19. století, byly však neúspěšné. Vrchol dobyl až 14. července 1865 anglický dobrodruh Edward Whymper. Jeho prvenství je však zkaleno smrtí čtyř přátel, kteří zahynuli při sestupu.

Hora, která dostala jméno po svém vzhledu, byla trnem v oku několika horolezců. Jako první se o dobytí pokusil italský lovec Jean Antoine Carrel. Jméno si zapamatujte, protože se v matterhornském příběhu ještě objeví. Carrel ale vrcholu nedosáhl. Do hry vstupuje další muž, tentokrát Brit Edward Whymper, který se k dobývání dostal prakticky náhodou. Whympera vyslalo do Alp nakladatelství Longman, aby kreslil horská panoramata.

Nejdříve přátelé, poté sokové

Jakmile se dozvěděl o nepokořeném Matterhornu nechal kreslení kreslením a vrhl se do příprav. V roce 1861 zorganizoval první neúspěšný výstup. Vedle něho chtěl prvenství získat právě Jean Carrel, ten měl ve výšce 4000 metrů nad mořem vyrýt do kamene své iniciály. O rok později vystoupal na stejné místo i Whymper, podobně jako Ital chtěl na hoře něco zanechat. Brit vytesal své iniciály o metr výš než Carrel.

Soupeření nakonec zůstalo stranou, protože oba rivalové spojili síly k výstupu v roce 1863. Ten nakonec skončil ještě dříve, než začal. Výpravu zastihla sněhová bouře a všichni museli strávit 26 hodin ve stanu.

V témže roce vznikl Italský Alpský spolek, který si dal za cíl dobýt Matterhorn. Prvenství mělo přinést organizaci prestiž a finance, do čela výpravy byl jmenován Jean Antoine Carrel. Whymper se chtěl k Italovi připojit, ale ten to odmítl. Angličan v horském městečku Breuil nesehnal jiného vůdce, a tak zamířil do Zermattu. Tam se spojil s anglickou expedicí.

Ve Whymperově výpravě byl Charles Hudson, Robert Hadow, Lord Francis Douglas, Michel Croz, Peter Taugwalder starší a Peter Taugwalder mladší. Sedm horolezců zvolilo pro svůj výstup cestu přes hřeben Hörnli. To jim trvalo jeden den, 14. července totiž stanuli na vrcholu Matterhornu. Symbolicky vztyčili vlajku, která ve skutečnosti byla košilí jednoho z horolezců.

Hlášení ovlivněné vínem

Druhá výprava vedená Carrelem byla těsně před výstupem na nejvyšší bod hory, když začal Whymper na Itala pořvávat. Carrelova expedice přitom mohla být první, ale horolezci nechtěli zahájit výstup 13. července kvůli pověrčivosti.

Whymperovi se jeho škodolibost vymstila. Při návratu do Zermattu postihlo výpravu neštěstí. Jeden z Angličanů uklouzl a stáhl s sebou další tři muže. Peter Taugwalder starší pohotově zareagoval a z lana se odřízl, jinak by zemřel i on se synem. Cíle výpravy se nakonec dožila jen trojice mužů v čele s Edwardem Whymperem.

Legendy praví, že v italském táboře zavládla radost, protože jeden z pozorovatelů ohlásil, že na vrchol došel jako první Carrel. Nebylo mu divné, že Carrelova expedice čítá čtyři muže, přičemž v dalekohledu viděl sedm horolezců. Matematickou nesrovnalost omluvil přítomností alkoholu v krvi. Italové mohutně slavili až do doby, kdy do hospody dorazil skleslý Carrel. Neúspěšný dobyvatel se nakonec vydal na vrchol 17. července, aby na něm vztyčil italskou vlajku.

Navždy však bude držet prvenství výprava Edwarda Whympera.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější