Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak | Reflex.cz
nahoru

Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak

Viliam Buchert1. dubna 2019 • 16:30
Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak
foto: Reuters

Některá česká média, politologové i část veřejnosti si myslí, že Slovensko je pořád tradiční katolická země, kde lidé uvažují jinak než v Česku, kde je většina občanů bez vyznání. Je pravdou, že k víře se hlásí procentuálně daleko více Slováků než Čechů, ovšem je velkým mýtem, že naši sousedé jsou většinou tradicionalisté a konzervativci. Důvodem je to, že tvrzení, že někdo je věřící, ještě neznamená, že svoji víru také praktikuje. Slovensko je dnes spíše liberální. To rozhodlo o tom, že se tam prezidentkou stala právnička Zuzana Čaputová.

Na Slovensku se ke katolické víře hlásí kolem 60 procent obyvatel a zhruba 5 procent tvoří protestanti. Další církve pak mají malé zastoupení. Oproti v podstatě bezbožné České republice je to skutečně obrovský rozdíl. Jenže počet věřících u našich sousedů také stále klesá. Navíc většina lidí svoji víru vůbec nepraktikuje. Jak se ukázalo, zatáhnout do prezidentských voleb katolickou církev, jak to udělal bývalý komunista Maroš Šefčovič, kterého navíc podporovala socialistická strana Směr-SD, bylo nesmyslné. Většina věřících podle několika volebních průzkumů agentury Median i tak volila Čaputovou. Proč? A proč se i Češi v pohledu na náboženství na Slovensku tak mýlí?

Stále opuštěnější kostely

Podle rozsáhlých studií mezinárodního think tanku Pew Research Center například 40 procent Slováků vůbec nechodí do kostela a jen 30 procent jich zajde na mši či kázání alespoň jednou do měsíce. Za „velmi důležitou součást svého života“ pak považuje víru pouze 23 procent Slováků. Zatímco kostely v menších městech a obcích mají na některých místech velkou návštěvnost, ve městech je to stále slabší. Ostatně Čaputová jasně převálcovala své soupeře právě ve velkých městech. V těch liberální názory bují zejména u mladých a vzdělanějších lidí.

Prudká změna času: Slovensko se prý vítězstvím Čaputové přes noc změnilo ve slušnější zemi

Maroš Šefčovič se před volbami v předtuše porážky pokusil propojit i s katolickou církví. Sešel se s biskupy a Ján Orosch, římskokatolický arcibiskup trnavské arcidiecéze a jeden z nejvlivnějších kněžích země, před prvním kolem voleb dokonce v narážce na Čaputovou prohlásil, že „křesťan se může nechat zmanipulovat…a volit kandidáty, kteří podporují potraty a homosexuální manželství“ nebo souhlasí s adopcí dětí homosexuály či eutanázií. Orosch si pořádně přisadil, když ke všem těmto „hříchům“ přidal i měkké drogy. A výsledek? Podle zjištění agentury Median až 60 procent katolíků, kteří přišli k volbám, volilo Čaputovou. Stejné bylo i procento protestantů a neuspěla pouze u konzervativních pravoslavných, kteří tíhnou tradičně k Východu. Sázka na církev Šefčovičovi vůbec nevyšla.

Zuzaně Čaputové, která sama sebe prezentuje jako věřícího člověka, její oponenti opakovaně vyčítají, že podporuje potratovou politiku či manželství homosexuálů. Jenže ona tvrdí něco jiného – že nechce měnit současné zákony a že stávající právní úpravy jsou dostačující. Mimochodem, údajně konzervativní Slováci, zastávají k těmto otázkám celkem liberální postoje. Manželství homosexuálů podporuje polovina lidí, u mladých lidí je podíl souhlasu ještě vyšší. Legální potraty schvaluje až 70 procent občanů.

Dospívající Sophia Lorenová: Málo známé snímky slavné herečky, když byla ještě teenager

Na Slovensku, podobně jako ve většině jiných evropských zemích, totiž platí, že životní styl nevěřících a nepraktikujících věřících si je hodně podobný. Naopak větší rozdíly najdeme mezi nepraktikujícími věřícími a těmi, co silně víru vyznávají. Ideové linie se vedou spíše uvnitř církví. A to Šefčovič vůbec nereflektoval.

Slováci jsou liberální

Jedním z významných a populárních slovenských konzervativních kněží je Marián Kuffa z obce Žakovce, která se nachází nedaleko města Kežmarok. Kuffa je velmi aktivní, podporuje nejrůznější petice věřících a jeho bojovná kázání najdete na internetu. Jenže v prvním kole prezidentských voleb v obci Žakovce vyhrál extrémně nacionalistický kandidát Štefan Harabin, který tam získal až 47,5 procenta a druhá byla Čaputová se 16,3 procenty. Šefčovič dostal pouhých 10 procent. V druhém kole tam sice jasně místopředseda Evropské komise zvítězil, ale skutečně věřící i na jiných místech v prvním kole spíše preferovali nacionalisty než jeho.

Babiš je teď nevinný, policie spekuluje, Čapí hnízdo možná vytáhli účelově, říká "pravá…

Slovákům, což je také stejné jako jinde na Západě, navíc vůbec nevadilo, že Čaputová je žena. Naopak jí to ve volbách hodně pomohlo. Proti zkorumpované místní machistické politice to bylo pro ni jasné plus. Nevadilo ani to, že je rozvedená. V čem by mělo být Slovensko tak strašně konzervativní, jak i někdo v Česku tvrdí, je proto záhadou.

Vysvětlení zvolení Zuzany Čaputové se musí hledat úplně jinde. Většinově jí volila pravice, politický střed, mladí lidé, živnostníci a podnikatelé, bohatší obyvatele, větší města i maďarská menšina. Ale hlas ji podle průzkumů dalo i 35 procent národovců a populistů (z těch, kteří volili). Dokonce i přes deset procent lidí, kteří jinak volí stranu Směr, která si vybrala Šefčoviče.

Na Zuzaně Čaputové voliči většinou oceňovali, že je empatická, liberální, že vyznává spravedlivější společnost, prosazuje vyšší politickou kulturu a že je zárukou větší změny než Šefčovič. To vše na údajně katolickém konzervativním Slovensku. Což je starý pohled, který platil v minulosti. Jen někteří Češi si to ještě pořád nevšimli.

Marek Stoniš: Obhajoba Ladislava Jakla aneb Jak se pražské kavárně zdrclo sójové latéčko
Pornografie, nebo umění? Unikátní japonské kresby měly novomanželům usnadnit svatební noc




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,680
22,850
29,590
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější