Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak | Reflex.cz
nahoru

Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak

Viliam Buchert1. dubna 2019 • 16:30
Vítězství Čaputové a český mýtus o tradičním katolickém Slovensku. Je to dávno jinak
foto: Reuters

Některá česká média, politologové i část veřejnosti si myslí, že Slovensko je pořád tradiční katolická země, kde lidé uvažují jinak než v Česku, kde je většina občanů bez vyznání. Je pravdou, že k víře se hlásí procentuálně daleko více Slováků než Čechů, ovšem je velkým mýtem, že naši sousedé jsou většinou tradicionalisté a konzervativci. Důvodem je to, že tvrzení, že někdo je věřící, ještě neznamená, že svoji víru také praktikuje. Slovensko je dnes spíše liberální. To rozhodlo o tom, že se tam prezidentkou stala právnička Zuzana Čaputová.

Na Slovensku se ke katolické víře hlásí kolem 60 procent obyvatel a zhruba 5 procent tvoří protestanti. Další církve pak mají malé zastoupení. Oproti v podstatě bezbožné České republice je to skutečně obrovský rozdíl. Jenže počet věřících u našich sousedů také stále klesá. Navíc většina lidí svoji víru vůbec nepraktikuje. Jak se ukázalo, zatáhnout do prezidentských voleb katolickou církev, jak to udělal bývalý komunista Maroš Šefčovič, kterého navíc podporovala socialistická strana Směr-SD, bylo nesmyslné. Většina věřících podle několika volebních průzkumů agentury Median i tak volila Čaputovou. Proč? A proč se i Češi v pohledu na náboženství na Slovensku tak mýlí?

Stále opuštěnější kostely

Podle rozsáhlých studií mezinárodního think tanku Pew Research Center například 40 procent Slováků vůbec nechodí do kostela a jen 30 procent jich zajde na mši či kázání alespoň jednou do měsíce. Za „velmi důležitou součást svého života“ pak považuje víru pouze 23 procent Slováků. Zatímco kostely v menších městech a obcích mají na některých místech velkou návštěvnost, ve městech je to stále slabší. Ostatně Čaputová jasně převálcovala své soupeře právě ve velkých městech. V těch liberální názory bují zejména u mladých a vzdělanějších lidí.

Maroš Šefčovič se před volbami v předtuše porážky pokusil propojit i s katolickou církví. Sešel se s biskupy a Ján Orosch, římskokatolický arcibiskup trnavské arcidiecéze a jeden z nejvlivnějších kněžích země, před prvním kolem voleb dokonce v narážce na Čaputovou prohlásil, že „křesťan se může nechat zmanipulovat…a volit kandidáty, kteří podporují potraty a homosexuální manželství“ nebo souhlasí s adopcí dětí homosexuály či eutanázií. Orosch si pořádně přisadil, když ke všem těmto „hříchům“ přidal i měkké drogy. A výsledek? Podle zjištění agentury Median až 60 procent katolíků, kteří přišli k volbám, volilo Čaputovou. Stejné bylo i procento protestantů a neuspěla pouze u konzervativních pravoslavných, kteří tíhnou tradičně k Východu. Sázka na církev Šefčovičovi vůbec nevyšla.

Zuzaně Čaputové, která sama sebe prezentuje jako věřícího člověka, její oponenti opakovaně vyčítají, že podporuje potratovou politiku či manželství homosexuálů. Jenže ona tvrdí něco jiného – že nechce měnit současné zákony a že stávající právní úpravy jsou dostačující. Mimochodem, údajně konzervativní Slováci, zastávají k těmto otázkám celkem liberální postoje. Manželství homosexuálů podporuje polovina lidí, u mladých lidí je podíl souhlasu ještě vyšší. Legální potraty schvaluje až 70 procent občanů.

Na Slovensku, podobně jako ve většině jiných evropských zemích, totiž platí, že životní styl nevěřících a nepraktikujících věřících si je hodně podobný. Naopak větší rozdíly najdeme mezi nepraktikujícími věřícími a těmi, co silně víru vyznávají. Ideové linie se vedou spíše uvnitř církví. A to Šefčovič vůbec nereflektoval.

Slováci jsou liberální

Jedním z významných a populárních slovenských konzervativních kněží je Marián Kuffa z obce Žakovce, která se nachází nedaleko města Kežmarok. Kuffa je velmi aktivní, podporuje nejrůznější petice věřících a jeho bojovná kázání najdete na internetu. Jenže v prvním kole prezidentských voleb v obci Žakovce vyhrál extrémně nacionalistický kandidát Štefan Harabin, který tam získal až 47,5 procenta a druhá byla Čaputová se 16,3 procenty. Šefčovič dostal pouhých 10 procent. V druhém kole tam sice jasně místopředseda Evropské komise zvítězil, ale skutečně věřící i na jiných místech v prvním kole spíše preferovali nacionalisty než jeho.

Slovákům, což je také stejné jako jinde na Západě, navíc vůbec nevadilo, že Čaputová je žena. Naopak jí to ve volbách hodně pomohlo. Proti zkorumpované místní machistické politice to bylo pro ni jasné plus. Nevadilo ani to, že je rozvedená. V čem by mělo být Slovensko tak strašně konzervativní, jak i někdo v Česku tvrdí, je proto záhadou.

Vysvětlení zvolení Zuzany Čaputové se musí hledat úplně jinde. Většinově jí volila pravice, politický střed, mladí lidé, živnostníci a podnikatelé, bohatší obyvatele, větší města i maďarská menšina. Ale hlas ji podle průzkumů dalo i 35 procent národovců a populistů (z těch, kteří volili). Dokonce i přes deset procent lidí, kteří jinak volí stranu Směr, která si vybrala Šefčoviče.

Na Zuzaně Čaputové voliči většinou oceňovali, že je empatická, liberální, že vyznává spravedlivější společnost, prosazuje vyšší politickou kulturu a že je zárukou větší změny než Šefčovič. To vše na údajně katolickém konzervativním Slovensku. Což je starý pohled, který platil v minulosti. Jen někteří Češi si to ještě pořád nevšimli.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější