V poslední superdebatě v České televizi se střetli lídři všech parlamentních stran. Vyvíjela se podle očekávání. Opozice útočila, koalice se hájila. Babiš a Okamura se stále pokoušeli překlopit komunální a senátní volby do referenda o vládě, což platí jen částečně.
Závěrečné superdebaty se účastnilo sedm představitelů stran, jež pronikly do Poslanecké sněmovny: Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN), Ivan Bartoš (Piráti), Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD). Pozornost zaujalo především chování opozičních lídrů.
To je komedie
Babiš přišel s jasným cílem: Ignorovat scénář a pokračovat v předvolební kanonádě proti „asociální a nejhorší polistopadové vládě“. Okamura ho doplňoval opakováním, že volby jsou referendem o vládě, která prý uvrhla do chudoby miliony lidí.
Oba vytvářeli dojem, jako by šlo o parlamentní volby, nikoli o správu měst a obcí, kde se lidé rozhodují podle jiných kritérií. Skákali do řeči, často fabulovali, strašili, uráželi a snažili se udržet v éteru svoji celostátní agendu.
Nervózně působící šéf ANO si stěžoval, že bylo pozváno všech pět koaličních stran, ale dokázal si urvat nejvíc prostoru. Předvedl obvyklou porci neústrojných myšlenek a sebechvály, jak všechno zařídil, a současná vláda vše zničila.
„To je komedie. Přestaňte si hrát na nějaký komunál. Vždyť je to o vládě,“ napomínal Babiš moderátora Martina Řezníčka, jenž trval na svých otázkách, na které diváci nedostali odpovědi. Totéž platilo pro Okamuru.
Oba nabízeli jednoduchá řešení, že zařídí levné energie a potraviny. Nikdy neřeší, kolik by to stálo. Babiš opakoval často šířené lži, že energie na Slovensku jsou čtyřikrát levnější než u nás. I jeho média píšou, že u sousedů žádné zastropování dohodnuto není. Nesedí ani další jeho příklad Francie, kde zastropovali ceny jen domácnostem, nikoli u firem, a státu hrozí mnohamiliardové arbitráže.
Okamurova kolaborace
Okamura se nabízí, že údajně zajistí levný plyn z Ruska, a ve stejné větě si protiřečí, že nemáme být na ruských surovinách závislí. V situaci, kdy Putin mobilizuje stovky tisíc vojáků a eskaluje válečný konflikt, hraničí Okamurovo chování s otevřenou kolaborací s nepřátelským režimem.
Šéf SPD rovněž projevil svůj typický styl, kdy při svém vystoupení dokáže postupně zvyšovat intonaci až do hlasitého křiku, ačkoli na něj nikdo nereaguje.
Premisa referenda o vládě platí jen do určité míry. Volby do jedné třetiny senátu a obecních a městských zastupitelstev se řídí jinými pravidly, motivacemi a volební účastí, než klíčové volby do Poslanecké sněmovny, jež mají vliv na formování vlády.
Pokud by aktuální volby dopadly pro vládní koalici dramaticky špatně, například pokud by ztratila v Senátu většinu, mohlo by dojít k pohybům uvnitř některých stran, nikoli k pádu vlády. Ať už volby dopadnou jakkoli, na rozložení sil koalice versus opozice v poměru 108 ku 92 hlasů se aktuálně nic nezmění.
Referendum o vládě? Jak kdy
Lze připomenout, že Babiš se v opačném gardu choval jinak. Stačí se podívat na výsledky komunálních a senátních voleb v roce 2018, které pozicí čerstvě ustanovené vlády ANO a ČSSD jištěné KSČM nijak neotřásly.
Hlavním poraženým byla sociální demokracie, jež ztratila polovinu zastupitelů. V komunálních volbách spadla z 12,6 procenta na 5,2 procenta dosažených hlasů. Tragicky skončila i v Senátu, kde z 13 obhajovaných křesel získala jediné. Ani zjevný debakl nevedl k ohrožení pozice Jana Hamáčka v čele ČSSD, jenž podobné propadáky zopakoval i v následujících krajských a sněmovních volbách.
O mnoho lépe nedopadla ani KSČM, bez jejíž podpory by Babišova vláda nemohla existovat. Ztratila v obcích více než tisíc mandátů, což byl počátek jejího pádu, který se spolu s ČSSD nezastaví ani v letošních volbách.
Přesvědčivě nezazářilo ani hnutí ANO, přestože mu nahrávala hospodářská konjunktura a předvolební uplácení. Vyhrálo sice volby ve většině velkých měst, ale ne tak drtivě, jak Babiš přes enormní osobní nasazení očekával. Počet hlasů pro zastupitele ANO tehdy vzrostl jen nepatrně na 14,9 procenta, zatímco v Senátu dosáhlo na jediný mandát.
Vládní strany tehdy přišly v komunálních volbách v součtu o tři tisíce mandátů, což značí pokles o třetinu, a uspěli pouze dva senátoři. Voliči vyslali jasné signály, ale premiér Babiš, podobně jako patron jeho vlády prezident Zeman, je bagatelizovali. Podle Zemana nepřinesly žádné zemětřesení.
Opoziční agresivita
Každá předpověď volebních výsledků je ošidná, až pětina lidí se rozhoduje v posledním týdnu. Strany vládní koalice jsou zatíženy vážnými problémy a není jasné, jak voliči vyhodnotí její kroky při řešení energetické krize. Přesto je málo pravděpodobné, že by ztratila většinu v Senátu a v komunálních volbách dopadla jako jejich předchůdci.
Hnutí ANO těžící ze současné krize může znovu uspět hlavně ve velkých městech. Na druhou stranu letos staví o třetinu komunálních kandidátů méně, a v Senátu obvykle příliš neboduje. Slavné výsledky nemůže očekávat Okamura. V komunální politice většinou zůstává v opozici a jeho senátní kandidáti jen stěží proniknou do druhého kola.
Závěrečná superdebata mohla ovlivnit jen část váhajících voličů. Přesto se nelze ubránit poznámce, že pohled na agresivní prezentaci Babiše a Okamury byl pro mnohé jejich nevolící diváky i na poměry docela silnou psychickou zátěží.
