Volby – shrnutí: Nejsilnější budou Farage a Salvini | Reflex.cz
nahoru

Shrnutí: Nejsilnější v Europarlamentu budou euroskeptici Farage a Salvini, velká koalice ztratila většinu

Petr Sokol27. května 2019 • 12:20
Matteo Salvini a Nigel Farage
Matteo Salvini a Nigel Farage
• foto: 
Profimedia

Z pěti největších zemí Unie zvítězili euroskeptici ve třech. To dává celým volbám nátěr velkého vzestupu euroskeptických sil, ale takový obraz není přesný. Ani euroskeptické a protestní strany nezažily ve všech zemích EU úspěšné volby. Jako protipól triumfů Mattea Salviniho, Marine Le Penové a Nigela Farage je možné zmínit propad antiimigračních dánských lidovců, neslaný nemastný výsledek Alternativy pro Německo a zejména fakt, že z Evropského parlamentu úplně vypadla nizozemská Strana svobody Geerta Wilderse. 

I přes dílčí škubnutí ale samozřejmě euroskeptické a protestní strany posílí a budou mít ve štrasburském shromáždění nejsilnější hlas od založení Evropského parlamentu.

Poslanecký klub, který začal před volbami vytvářet Matteo Salvini má jistou deseti mandátů a může nasbírat až 78 křesel ze 751. Kdyby se navíc spojil s vítězem voleb v Británii a jeho euroskeptickou Stranou pro Brexit, překročili by společně hranici 100 mandátů a měřili by se jako rovný s rovným s liberálně-macronovským klubem Renesance-ALDE, který se svou silou může pohybovat mezi 100 až 110 mandáty. Euroskeptici by tak při troše štěstí mohli dokonce utvořit třetí největší klub v novém Evropském parlamentu.

Array
Evropské volby
Konečné výsledky voleb v ČR
Obnovit výsledky
ANO
21,18 %
21,18 %
502 343 hlasů
ODS
14,54 %
14,54 %
344 885 hlasů
Piráti
13,95 %
13,95 %
330 844 hlasů
STAN+TOP
11,65 %
11,65 %
276 220 hlasů
SPD
9,14 %
9,14 %
216 718 hlasů
Sečteno 100 %
Účast 29 %

Migrační krize a následně rozjitřená debata o EU, která pomohla na koně kritikům evropské integrace, ale vedla ještě ke dvěma dalším trochu překvapivým jevům. Zaprvé platí, že kromě posílení euroskeptiků v řadě členských států, se zároveň projevil i opačný protiproud, v jehož rámci „narostly“ naopak eurooptimistické strany jako je Pozitivní Slovensko, nizozemská Strana práce v čele s tzv. spitzenkandidátem Fransem Timmermansem nebo strana jeho liberální rivalky Margarethe Vestagerové v Dánsku. Větší polarizace debaty o smyslu EU zkrátka přihazovala mandáty na obě strany názorové barikády a pomáhala zejména vyhraněným stranám na obou pólech. Dobře to bylo vidět ve Velké Británii, kde první dvě místa místo tradičních stran obsadila strana, která je nejvíce pro brexit, a strana, která mu nejvíce oponuje.

Volby online: Lidovci a socialisté ztratili většinu. Katastrofu zažívají britští …

Pohřebiště velkých stran

Britský případ je sice specifický tím, že europoslanci se volili vlastně jen na chvíli, ale destrukce velkých tradičních stran určitě patří k trendu těchto voleb na unijní úrovni. Stačí se podívat na to, že nejsilnější stranou ze všech jednotlivých národních stran v Evropském parlamentu už nebude tradiční držitel této pozice německá křesťanskodemokratická CDU kancléřky Merkelové, ale vyrovnaně se o ní v závěru sčítání praly Farageova Strana pro brexit a Salviniho italská Liga severu. Právě tyto tři strany budou v Europarlamentu nejsilnější.

To, že obě dosavadní německé velké strany – kromě CDU také sociálnědemokratická SPD – utrpěly své nejhorší výsledky v historii, nebylo výjimečným jevem. Totéž potkalo tradiční pravicovou, gaullistickou stranu ve Francii, která se dnes jmenuje Republikáni. Potupeni jednociferným výsledkem byli i britští konzervativci, navíc prohráli i se zelenými. Na historické minimum ale také klesli dosavadní hegemoni chorvatské a slovenské politiky – konzervativní HDZ a socialistický Směr Roberta Fica. Obě strany ještě nikdy v celostátních volbách nebodovaly tak špatně jako tento víkend.

Jak dopadly volby v dalších zemích? Jaké další zajímavé trendy se objevily? Velkou analýzu Petra Sokola si přečtěte v tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 30. května.

Eurovolby: Recesistické hnutí ANO, vytrollíme europarlament dostane od státu přes…
Exministr Petr Bendl z ODS se vrací do poslanecké sněmovny. Nahradí novou…




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Karel Steigerwald: Jirásková, Švorcová, Chramostová aneb Tři herečky v románu, který nenapíšu
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?
PREMIUM X Řidičák na psy: Moderní lidé nevědí, jak se chovat ke psům, a tím je ničí

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější