nahoru

Volby 2019 komentujeme online: Evropská unie se připravuje na vpád euroskeptiků do Europarlamentu

Petr Sokol, -mic-13. března 2019 • 15:56
Volby do Evropského parlamentu 2019
Volby do Evropského parlamentu 2019
• foto: 
Evropský parlament

Volby do Evropského parlamentu letos začínají ve čtvrtek 23. května, v České republice o den později. Ačkoliv se v Česku volební místnosti uzavřou jako obvykle v sobotu ve dvě hodiny, výsledky eurovoleb se mohou zveřejňovat až od nedělního večera, kdy končí volby do Europarlamentu končí v poslední zemi Evropské unie. Veškeré informace k volbám, včetně jejich průběhu a výsledků najdete zde.

Volby a volební kampaň sledujeme s velkým předstihem, v průběhu několika týdnů zde budete nacházet důležité informace a různé zajímavosti. Provázet vás jimi bude politolog Petr Sokol.

Online přenos


18.03.

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Další kandidátka v České republice: JALT


Kandidátky do Evropského parlamentu se mohou v České republice podávat jen do úterý 19.3. O víkendu se objevil další uchazeč o české mandáty ve štrasburském sněmu. Jde o nově registrované hnutí "Jednotní Alternativa pro patrioty" se zkratkou (JALT). Za jeho vznikem stojí bývalí členové SPD v Moravskoslezském kraji, kteří z hnutí Tomio Okamury odešli po rozpuštění tamní krajské organizace SPD. Do hnutí o víkendu vstoupili všichni tři bývalí poslanci  PD z tohoto kraje, kteří také opustili jeho řady, a to v čele s Lubomírem Volným. 

Hnutí deklarovalo, že určitě půjde do evropských voleb, ale ještě jedná zda samostatně nebo ve spojení s jinými subjekty. Bude propagovat vlastenecký program SPD, který ale prý v samotném hnutí Tomia Okamury "zmařily velké firmy".

Zvláštně znějící název hnutí prý vznikl tak, že v excelové tabulce nešlo dát za slovo "Jednotní" pomlčku...

16:15

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

V Rumunsku vyloučili z voleb opoziční blok


Šokující rozhodnutí včera přijala rumunská volební komise, když odmítla zaregistrovat volební blok "Aliance 2020 USR PLUS," který sdružuje dvě opoziční uskupení. Svaz pro záchranu Rumunska (USR) vznikl jako antikorupční hnutí a hlásí se k podobnosti s Macronový hnutím Republique En Marche. Strana svobody, jednoty a solidarity (PLUS) se vytvořila kolem bývalého rumunského komisaře pro zemědělství a pozdějšího premiéra přechodné vlády Daciana Cioloșe. Obě se nyní spojily do aliance, která má podle jejich názoru šanci vyšplhat se až k 20 % hlasů a uspět v příštích národních volbách v roce 2020.

Volební komise je teď ovšem nezaregistrovala z bizardního důvodu, že předsedové obou stran Dan Barna a Dacian Cioloș nejsou zaregistrování v oficiálním soudním rejstříku politických stran. Obě strany ovšem oponují, že žádost dávno podali k bukurešťskému soudu, ale ten nekoná.

Obě strany posbíraly 200 tisíc podpisů nutných k registraci, ale zdá se, že ani to nestačí. Lídři stran viní z rozhodnutí "vládce rumunské politiky", předsedu vládní Sociálně demokratické strany (PSD) a Poslanecké sněmovny Liviu Dragneu. Odsouzený politik stojí například za zásahy vlády proti justici. Za to mu některé socialistické strany dokonce hrozí vyloučením jeho PSD ze socialistické eurostrany PES.

Vedle Aliance 2020 USR PLUS patří k opozici ještě Národně liberální strana (PNL) blízká prezidentu Klausi Iohanissovi.  

 

18:30

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Z vězení do čela Komise?

Svého kandidáta na předsedu Evropské komise, neboli spitzenkandidáta určila také regionalistická eurostrana Evroská svobodná aliance (EFA), která sdružuje regionální, autonomistické a separatistické strany. Jejím spitzenkandidátem bude Oriol Junqueras, bývalý katalánský vicepremiér a šéf levicové separatistické strany Katalánská republikánská levice (ERC). Oriol Junqueras v současnosti sedí ve španělském vězení, protože je stíhán a souzen za přípravu referenda o odtržení Katalánska od Španělska. Ve Španělsku bude Oriol Junqueras stát v evropských volbách v čele kandidátky koalice "Republika teď".  

 

18:00

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Sjednocená polská opozice a Jaro


Evropské volby v Polsku přinesou zajímavý a možná i vyrovnaný souboj. Dominantnímu vládnímu konzervativnímu hnutí Právo a spravedlnost (PiS, frakce ECR) se postaví Evropská koalice (KE), do níž se před volbami spojila široká paleta opozičních stran. Do Evropské koalice už vstoupila největší opoziční strana Občanská platforma (PO, frakce EPP), postkomunistické, sociálnědemokratické Spojenectví demokratické levice (SLD, frakce S&D), agrární Polská lidová strana (PSD, frakce EPP), liberální Moderní (N., frakce ALDE) a Zelení (Z, frakce G-EFA). Podle posledních průzkumů široká pravo-levá koalice zaostává jen o několik málo procent za vládním PiS.

Nová opoziční koalice může v evropských volbách vzít vítr z plachet dalšímu nově založenému subjektu – straně Jaro (Wiosna), kterou založil nezávislý starosta města Słupsk Robert Biedroń. Populární starosta, o němž se spekuluje i jako o kandidátovi do příštích prezidentských voleb, zastává liberální a antiklerikální názory a veřejně se hlásí ke své homosexuální orientaci.  Jeho strana představila sociálně liberální politický program, ale její ambiciózní nástup teď zbrzdil vznik Evropské koalice.

 

09:00

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Hlásí se další kandidátky


Kromě kandidátek českých parlamentních stran se už objevují také informace o kandidatuře mimoparlamentních subjektů.

Právnička a protiislámská aktivistka Klára Samková povede kandidátku strany Alternativa pro Českou republiku, kterou by měly podpořit i další mimoparlamentní uskupení. Již se k přihlásila například brněnská lokální strana Slušní lidé či strana Změna pro lidi.

Na krajní pravici by do voleb měla jít koalice stran Rozumní a Národní demokracie, jejímž lídrem bude předseda druhé z uvedených stran Adam B. Bartoš.

Uskupení Brno+ chce jít do evropských voleb pod názvem Vědci pro ČR a tuto kandidátku má vést profesor chemie Ivan Holoubek, následovaný dalšími vědci a vyučujícími na vysokých školách, a to nejenom z Brna. 

 

08:40

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

První průzkumy v České republice


Včera se objevil zřejmě první průkum pro evropské volby v České republice.

Podle agentury CVVM by výsledky měly být tyto:

ANO 26 %

ODS 16 %

Piráti 11,5 %

KSČM 8 %

koalice TOP 09 - STAN 7,5 %

ČSSD 7,5 %

SPD 4,5 %

KDU-ČSL 3,5 %

14,5 % není podle tohoto průzkumu rozhodnuto, takže lze předpokládat, že by se po přepočtu dostala přes 5 % i kandidátka SPD. 

Přepočet na mandáty: ANO 7, ODS 4, piráti 3, KSČM 2, TOP 09 - STAN 2, ČSSD 2, SPD 1, KDU-ČSL 0. 

00:58

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Orbánově straně FiDeSz hrozí vyloučení z EPP


V Evropské lidové straně se bude 20. března hlasovat o vyloučení maďarské strany FiDeSz, kterou vede premiér Viktor Orbán. Strana je v EPP kritizována za billboardovou kampaň, kterou její vláda v Maďarsku vede proti předsedovi Evropské komise Junckerovi, přičemž i on patří k EPP.

Návrh na vyloučení musí podle stanov EPP podat sedm členských stran z minimálně pěti států. Tato podmínka už byla naplněna, protože aktuálně vyloučení podpořilo 12 stran z 9 států.

S iniciativou na zahájení procedury vyloučení přišla Junckerova lucemburská křesťanskosociální strana CSV společně s valonskými křesťanskými demokraty (cdh) z Belgie. Následně se přidali švédští (M) a finští konzervativci (KOK), vlámští křesťanští demokraté (CDV) z Belgie, nizozemští křesťanští demokraté (CDA) a portugalští konzervativci (PP-CDS).

V posledních dnech přibyla ještě například řecká strana Nová demokracie (ND) nebo malá bulharská strana DSB. Podle některých údajů jsou dalšími podporovateli procedury litevská konzervativní strana (TS-LK), portugalská pravostředová strana PSD a norští konzervativci (H).

Šance, že k vyloučení dojde, je zatím nejasná, protože se zatím k jeho podpoře jednoznačně nepřihlásily velké strany v EPP, včetně německé CDU. 

Na případné vyloučení strany FiDeSz z EPP se těší některé jiné frakce. Představitelé polské strany PiS již orbánovce pozvali do konzervativní frakce EKR a podobně se hlásí i jednoznačně euroskeptické frakce (například ENF).

FiDeSz ovšem pravděpodobně opět získá dvojciferný počet mandátů a bude ceněnou nevěstou. To může i znamenat, že k vyloučení z EPP nakonec nedojde. 

00:40

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Estonci volili. Jak by dopadli eurovolby?


Nedělní parlamentní volby v Estonsku poskytli k úvahám, jak v této baltské zemi mohou dopadnout volby do Evropského parlamentu, lepší podklad než různé průzkumy.

Volby vyhrála pravicově liberální Reformní strana (R) s 28,8 %, před levicově liberální a ruskou menšinou silně podporovanou Stranou středu (KESK) s 23,0 %. Třetí skončila protestní a národně konzervativní Estonská konzervativní lidová strana (EKRE) se 17,8 %, následovaná tradičními konzervativci z uskupení Vlast (I) s 11,4 % a Sociálnědemokratickou stranou (SDE) s 9,8 %.

Přepočet tohoto výsledku na křesla v Evropském parlamentu by vypadal takto: R (ALDE) 2, KESK (ALDE) 2, EKRE (dosud v EP bez zastoupení) 1, Vlast (EPP) 1 a SDE (S&D) 1. Většina estonských křesel (4) by proto v případě opakování nedělního výsledku zamířila do liberální frakce ALDE. Ta by oproti roku 2014 posílila o jeden mandát, který dosud drží nezávislý europoslanec Indrek Tarand (G-EFA). Ten ale v neděli kandidoval do estonského parlamentu za sociální demokraty.

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Nová "hvězdná" frakce?

O založení nové frakce (poslaneckého klubu) se pro povolební období už teď pokoušejí představitelé italského protestního Hnutí pěti hvězd (M5S). Italská vládní formace založená původně italským komikem a kritikem politiků Beppem Grillem dosud v Evropském parlamentu zasedala ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kde udávala tón společně s britskou stranou UKIP, kterou proslavil její bývalý lídr a europoslanec Nigel Farage a která bojovala za odchod Británie z EU.

 

"Hvězdařům" se ovšem v EFDD postupně přestávalo líbit. Zřejmě z toho důvodu, že v ní zasedají spíše pravicově orientovaní euroskeptici a Hnutí pěti hvězd má blíže k levicovým řešením. Hnutí se dokonce pokusilo během funkčního období přejít do liberální frakce ALDE, vyjednalo si přestup s jejím předsedou Guy Verhofstadtem, ale plán nakonec ztroskotal na odmítnutí drtivé většiny členských stran ALDE, které nechtěly do svých řad italské euroskeptiky.

 

Italský vicepremiér a současný lídr hnutí Luigi Di Maio proto nedávno vyhlásil, že se jeho formace pokusí o vytvoření nové, vlastní frakce. Pro tento plán "hvězdaři" už získali chorvatské protestní uskupení Živá zeď (ŽZ), polské uskupení Kukiz 15, který založil bývalý stejnojmenný punk rockový zpěvák, nebo finské mimoparlamentní Hnutí Teď! (Liike Nyt) a řeckou mimoparlamentní agrární stranu AKKEL. První dva partneři Hnutí pěti hvězd mají šanci v příštím parlamentu zasednou, u dalších je to méně pravděpodobné. "Hvězdaři" proto ještě musí hledat další partnery, mezi nimiž se mohou případně nabízet i pirátské strany, které dosud zasedají v zeleno-regionalistické frakci.

 

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Hledání spojenců


Jednotlivé eurostrany i s nimi propojené frakce (poslanecké kluby) v Evropském parlamentu kromě získávání voličů usilují v předvolebním období také o to, aby do svých řad přivítaly nové strany. Velká sháňka byla dlouhé měsíce například po uskupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (REM). Zatím se zdá, že spojí síly s liberální frakcí ALDE, kam od nás patří babišovci. Macronovci se pokoušeli vytvořit vlastní frakci, ale tento plán zůstal zatím nenaplněn. Po zářijovém oznámení, že budou spolupracovat s liberály, ale zatím další jednoznačné kroky chybějí. V březnu by měla eurostrana ALDE společně s REM oznámit tým lídrů a společný program. 

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Eurostrany vybírají své celoevropské volební lídry

Od poslední třetiny roku 2018 začaly jednotlivé eurostrany, které sdružují politické strany s podobnou politickou orientací z jednotlivých členských států, vybírat tzv. spitzenkandidáty. Ti budou nejenom celoevropskými lídry jednotlivých politických směrů, ale také kandidáty jednotlivých eurostran na budoucího předsedu Evropské komise.

Jak systém spitzenkandidátů funguje i vizitky dosud známých spitzenkandidátů najdete v samostatném článku zde

https://img.cncenter.cz/static/images/3/upload_field/104_CONLINE_COMMENTATORS/849/0/74_b1aa71e87e0809356cfe88e4fc7e71e9.jpg
Petr Sokol

Volby na konci května

Evropská rada rozhodla po konzultaci s Evropským parlamentem už loni v květnu, že se v pořadí deváté přímé volby europoslanců uskuteční 23. až 26. května 2019.

Podle unijní normy, která stanoví průběh přímých evropských voleb, se volby mají konat pravidelně každých pět let 6. až 9. června. Rada ovšem může po projednání v Evropském parlamentu termín posunout o dva měsíce dopředu nebo o měsíc později, pokud se ukáže, že volby nelze v daném termínu provést. K tomu došla Rada i loni, když fakticky přijala termín navržený nezávazně parlamentem na poslední květnový týden.

Evropské volby vždy probíhají v intervalu od čtvrtka do neděle a země si sami vybírají (mají stanoveno ve volebních zákonech), kdy se na jejich území bude volit. Britové a Nizozemci tradičně volí do Evropského parlamentu už ve čtvrtek, Irové a Češi v pátek, Češi, Lotyši, Slováci a Francouzi v zámořských územích v sobotu a ostatní země pouze v neděli.  

 

    

Slovensko hledá prezidenta: Velký přehled kandidátů. Má šanci aktivistka, Maďar či …
Hra o trůny: 20 postav na zabití aneb Originální charakteristika hlavních postav…

Petr Sokol, -mic-



Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,600
22,520
29,900
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější