nahoru

Politolog Kopeček: Tři největší hříchy Miloše Zemana a kdo vyhraje prezidentské volby

Jana Bendová, swp 9. ledna 2023 • 18:20
Politolog Kopeček: Tři největší hříchy Miloše Zemana a kdo vyhraje prezidentské volby
foto: Archív

Osvobozující rozsudek je pro Andreje Babiše argumentační výhodou v dobrý okamžik před prvním kolem. Na druhou stranu to bude mít jen omezený vliv na jeho kontroverzní vnímání, říká politolog Lubomír Kopeček. Prezidentství Miloše Zemana v porovnání s Václavem Havlem a Václavem Klausem považuje za horší.

Miloš Zeman za pár týdnů na Hradě končí. Jaký bude podle vás jeho prezidentský zápis v historii?

Bude to zápis prezidenta, který zvolil velmi zemitý styl kořeněný občas vulgaritami a obsahově se lišící od prezidentství Havla i Klause. Ti přes různá škobrtnutí a sporné kroky dokázali většinou držet jistou úroveň a jejich prezidentský zápis do historie má v součtu více plusů než minusů. U Miloše Zemana bych některé z těch minusů přímo označil za hříchy na této zemi.

Říkáte hříchy. Jaké jsou tři největší?

Velký hřích je Zemanovo zpochybnění příslušnosti Česka k Západu. Jeho intenzívní proruská a pročínská agitace z nás v některých momentech dělala zemi, která vypadala jako loajální podporovatel obou těchto nedemokratických režimů. Nechci rozebírat jeho motivaci, to by bylo na samostatný rozhovor, ale i kdybych vzal jen jeho argument o ekonomických přínosech, nedá se to shrnout jinak než jako velké fiasko. Z obřích čínských investic v Česku není nic. Jak vypadá situace s Ruskem, všichni vidíme. Fakt, že Zeman na konci svého prezidentství udělal v postoji k Vladimiru Putinovi obrat o sto osmdesát stupňů, pouze podtrhuje, jak moc se sám mýlil.

Co ty další dva hříchy?

Miloš Zeman vsadil na konfrontační tažení, které dělilo. I Havel a Klaus byly hodně vyhraněné osobnosti, jež občas dokázaly vzbudit velký nesouhlas tím, co hlásaly. U Zemana to ale bylo jiné, on z konfrontace udělal promyšlenou strategii, která cíleně atakovala vybrané terče, někdy dokonce jmenovitě, a to s cílem sbírat na tom politické body. Na jedné straně to jeho příznivci ocenili, na druhé straně to bylo v protikladu k roli prezidenta, jenž má konflikty mírnit. Zemanův slib při zvolení, že bude spojovat, vypadá v tomto kontextu absurdně.

Třetím velkým hříchem je deformace české demokracie, a to hlavně ve vztahu k vládě. Tam, kde se Havel a Klaus drželi při výkladu pravomocí prezidenta určitých hranic, šel Zeman mnohem dál. Hodně mu přitom pomohl mandát z přímé volby, na který se mohl odvolat. Kdybych měl vypíchnout dva nejviditelnější momenty, jež to dokumentují, byla by to instalace vlastní prezidentské vlády v roce 2013 a potom lpění na osobě Andreje Babiše jako jediného možného premiéra po parlamentních volbách 2017. Při tom druhém Zeman vyměnil svou podporu za Babišovu pomoc při svém znovuzvolení.

Hrozí od některého z adeptů na příští hlavu státu podobné „hříchy“? Kandidát SPD Bašta slibuje odvolání vlády, což by byl protiústavní krok, Andrej Babiš by Fialově vládě přinejmenším zatápěl a v případě vlády ANO by nepochybně svého premiéra ovládal a řídil.

Velmi záleží na tom, co ostatní hráči prezidentovi dovolí. Pokud jsou parlamentní strany schopny vytvořit soudržnou vládu s většinou v Poslanecké sněmovně, jakou máme teď, opozičně se chovajícímu prezidentovi to narýsuje přece jen určité hranice. Velkou příležitost takovému prezidentovi nabídne až rozklad či pád vlády. To byla mimochodem situace roku 2013, kterou jsem zmiňoval. Samozřejmě i opoziční prezident může vládě situaci komplikovat například při jmenování velvyslanců, k čemuž ho vláda potřebuje, nebo může zdržovat výměnu ministrů.

Taková silná politická figura 2 v 1 – formálně prezident + neformálně i premiér — by se řadě voličů nepochybně i zamlouvala, nebo se mýlím?

Představa, že ANO s Babišem na Pražském hradě drtivě vyhraje příští parlamentní volby a hladce sestaví vládu, je hodně předčasná. Samozřejmě záleží na ekonomickém a dalším kontextu, jenž může ANO pomoct, ale paradoxně právě obava ze scénáře, který popisujete, může mobilizovat k volbě proti této straně. Nepodceňoval bych fenomén, jenž se tady projevil už při volbách 2021, kdy mnoho voličů volilo SPOLU ne proto, že by jim bylo blízké, ale proto, že si tuto koalici vyhodnotili jako nejlepší protiváhu Babiše. Navíc je tady faktor času, kdy opravdu nevíme, co všechno se může změnit do příštích parlamentních voleb.

Co Babišova dosavadní neúčast v prezidentských debatách?

Mně to přijde z jeho strany jako racionální kalkulace přínosů či plusů a možných ztrát. Při jeho kontroverznosti to omezilo možnost na něj útočit a připomínat jeho problémy ve velmi sledovaných okamžicích. Navíc při jeho povaze a rétorických schopnostech je nejisté, jak moc by větší počet debat zvládl. Samozřejmě to má negativní efekt v podobě poukazů na to, že se bojí, nicméně přínosy pro něj pořád převažují. Jinak jsme v situaci před prvním kolem. Před druhým kolem, pokud tam bude, na debaty přistoupí, protože si nebude moct dovolit, aby tam jeho protikandidát či protikandidátka vedli vlastní monolog.

Tyto prezidentské volby podle řady komentátorů postrádají silné politické osobnosti a s výjimkou skalních příznivců Andreje Babiše se lidé chystají volit spíš „menší zlo“ nebo, jinak řečeno, „proti někomu“. Je to standardní úkaz, že lidé nemají svého silného favorita, který by nás neměl znervózňovat? 

Netvrdil bych, že už teď, před prvním kolem, je klíčová volba „menšího zla“. Nejenom Babiš, ale i Petr Pavel, Pavel Fischer nebo Marek Hilšer mají zjevně podle průzkumů delší dobu jádro voličů, kteří je takto nevnímají, i když se podporou tito kandidáti vzájemně liší. Samozřejmě je tam různá míra blízkosti ke konkrétnímu kandidátovi, ale „volba proti někomu“ v té individuální motivaci je jen jedna složka a řekl bych většinou méně důležitá.

Je pravda, že preferenční vzestup Danuše Nerudové před koncem minulého roku vytvořil novou situaci. Zjevně nabrala dost lidí, kteří ještě nevěděli, koho volit, a současně zahýbala směrem dolů s podporou některých „nebabišovských“ kandidátů. Asi v tom sehrál roli také faktor, kdy Nerudovou někteří vyhodnotili jako lepší protiváhu k Babišovi. Pořád si ale myslím, že pro první kolo taktická volba proti někomu nedominuje. Samozřejmě před druhým kolem s dvěma kandidáty, pokud jeden z nich bude Babiš, se to radikálně změní.

Trojlístek Babiš, Nerudová, Pavel (dle abecedy) má i stále přibližně stejnou podporu. Třetina voličů zůstává ovšem ještě nerozhodnutá. Kam se podle vás přikloní a za jakých podmínek?

Proti Nerudové hraje, že mnoho příznivců nabrala až v poslední době, nemají k ní mnohdy pevnější vztah, navíc jsou většinou mladí, což ukotvenosti jejich volby a jistotě, že k volbám přijdou, neprospívá. Debata ohledně skandálů s doktoráty na Mendelově univerzitě ji pak zasáhla, to je na klesajícím trendu v posledních průzkumech vidět. Velký problém je, že jde o čerstvý handicap, který pořád dost rezonuje ve veřejném prostoru. Zjevně se jí vymstilo, že celou kauzu během kampaně komunikačně podcenila a ona se jí vrátila v nejméně vhodný moment.

Petr Pavel, zdá se, „krizi důvěry“, jež byla vidět po debatě kolem jeho předlistopadové minulosti na podzim, přečkal, zjevně ho poškodila, ale jádra jeho voličů se nedotkla. Na jeho spíš defenzívní strategii v nedělní televizní debatě v České televizi bylo vidět, že se hlavně chce vyhnout tomu, aby udělal nějakou velkou chybu. Podle mne mu to před prvním kolem stačí.

U Nerudové i Pavla může trochu podpoře pomoct příklon některých nerozhodnutých voličů, i když podle mě můžou klidně zamířit také k jiným kandidátům a také vůbec nemusí přijít k volbám. To poslední bych rozhodně nepodceňoval. Některé průzkumy ukazují účast u voleb přes 80 procent, což je na základě starší zkušenosti dost nadhodnocené. Mnozí dotázaní, co tvrdí, že k volbám přijdou, ale pak nepřijdou, jsou právě tito nerozhodnutí.

Co Andrej Babiš? V prvoinstančním rozsudku v případu Čapí hnízdo nebyl odsouzen. Jaký to bude mít na prezidentský finiš vliv?

Andrej Babiš je cosi na způsob zvláštní kategorie kandidáta. Má setrvalou, jak jste sama řekla, skalní, výhodu loajality a disciplinovanosti svých voličů, s níž v posledních letech neotřáslo nic. Těch voličů je dost na to, aby byl v druhém kole. Rozsudek je pro něj na jednu stranu argumentační výhoda v dobrý okamžik před prvním kolem. Na druhou stranu to bude mít jen omezený vliv na jeho kontroverzní vnímání. To nesouvisí jen s Čapím hnízdem, ale i s dalšími problematickými momenty od toho, že byl agentem StB, přes způsob, jak vybudoval svůj holding, až po styl vládnutí, který v minulosti hlásal a preferoval. Tohle všechno tím rozsudkem nezmizí a jeho kontroverznost se maximálně mírně oslabí. Bylo by překvapení, kdyby Andrej Babiš nepostoupil do druhého kola, ale stejné překvapení by bylo, kdyby dokázal v druhém kole vyhrát. Samozřejmě překvapení nejsou nikdy vyloučená.

Pomůže Babišovi odstoupení Josefa Středuly z voleb?

Určitě pro první kolo. Středula se prezentoval jako levicový kandidát a s Andrejem Babišem měl podle průzkumů značný voličský překryv. V nějaké míře asi Středulovo vyslovení podpory Danuši Nerudové pomůže, ale nepřeceňoval bych to. Středula neměl žádný pevně disciplinovaný elektorát, který v drtivé většině zvolí toho, koho řekne.

Mimochodem, Tomio Okamura zasadil Andreji Babišovi ránu, když ho vyzval, aby odstoupil a podpořil tak vítězství ostře protivládního kandidáta Jaroslava Bašty. Je to samozřejmě chiméra, Okamura to ví, čeho tím tedy chce docílit?

Tomio Okamura si nemůže dovolit katastrofální výsledek Jaroslava Bašty. Na jeho malé angažovanosti po většinu kampaně bylo vidět, že nečeká Baštův úspěch. Koneckonců i Okamurův výběr necharismatického kandidáta a rétoricky nevalného a přestárlého se hodně řídil úvahou nevyrobit si osobní konkurenci ve straně. Na té aktuální akci šéfa SPD je ale poznat, že pro veřejné vnímání SPD by byl nepříjemný i opak, tedy zisk jen tří až čtyř procent, na což Baštova podpora ukazovala. Já to chápu jako Okamurovo zatažení za záchrannou brzdu v zájmu snahy, aby výsledek prezidentských voleb SPD nepoškodil.

Lubomír Kopeček působí na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI. Je autorem knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy.

Jana Bendová, swp




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.