Na prezentaci mačů a tamešigiri - sekových zkoušek - na pražské Ohradě se přišel podívat i pan velvyslanec. Meč - nihontó - je totiž pro Japonce uměleckou a filosofickou disciplinou. Jak tvorba meče (v japonské tradici je nožířství uměleckou disciplinou), tak zacházení s ním. V této zemi totiž jako jedné z mála na planetě hrál velkou roli zen, sekta původního Buddhova učení. A jedna z u nás nejznámějších knih této tradice se ne nadarmo jmenuje Cesta zenu, cesta meče.
Ohrada je zdánlivě šedé a nudné sídliště, ale ono je to vždycky všechno o lidech. Najednou ale ty ohradní paneláky ožily a probarvily se pestrými maskami účastníků. Součástí programu byla prezentace mečů - tedy výstava uměleckých děl - ze sbírek Jakuba Zemana. To je dnes nejviditelnější český propagátor kultury nihontó. Slova, které se obvykle překládá jako japonský meč, ale spíš než jej překládat by asi bylo lepší jej přijmout, jako jsme pro umění japonského laku přijali slovo uruši a jako místo písmomalířství říkáme kaligrafie. Advík je festival japonské kultury, popkultury a všeho dalšího možného japonského. A já se přišel podívat na meče.
Tamešigiri
Jakub Zeman není jen sběratel, básník, japanista a kurátor sbírek asiatik, ale také založil a vede školu boje mečem, Hakuzan dojó. A dó - to znamená cesta, paradigma, filosofie. Pro katolíky - NENÍ to náboženství, v cestě zenu ani cestě meče většinou náboženství nehraje žádnou roli. Takže je pro své žáky učitelem ve smyslu Sen Sei, Chan Shi, případně Učitel s velkým U. S mečem to opravdu umí, a někteří jeho žáci taky. Prezentace seků na tradičních testovacích rohožích makiwari přišel ohodnotit i japonský velvyslanec pan Kaoru Shimazaki.
Kultura meče vede k příslovečné japonské zdvořilosti. V zemi, kde si lidé nenechají líbit sviňárny a mají k tomu meč (přesněji dva, samurajové nosili dva meče - daišó), se k sobě lidé chovají slušněji než v zemi, kde jsou lidé ochotni nechat si od lumpů nakálet na hlavu. Oni grázlové nejsou úplně iracionální, a když při získávání cizí peněženky mohou přijít o vlastní hlavu, tak někdy dokonce jdou pracovat. A pan Zeman s jedním ze svých pokročilých žáků vyšli v tělocvičně školy na podium, pan velvyslanec seděl v křesle v rohu, a začalo neuvěřitelné čarování s katanami. Pan Zeman a jeho kolega sekali, obecenstvo včetně mne čumělo s otevřenými hubami, a pan velvyslanec nakonec tleskal.
