nahoru

Jan Hrušínský: Žijeme v době, která je směsí svobody a nastupující totality. Připomíná mi to začátek normalizace

Veronika Bednářová13. února 2019 • 16:51
1080p720p360p
Jan Hrušínský odpovídá Reflexu na otázku, zda žijeme ve svobodné zemi
• video: 
Veronika Bednářová

Některé názory herce a divadelního ředitele JANA HRUŠÍNSKÉHO na současnou politickou situaci se vám mohou zdát naivní. On se ale za svou údajnou naivitu nestydí, naopak, osobuje si právo mluvit o situaci v zemi otevřeně, tak, jak ji sám prožívá. Dělá to neotřele a pádně, mimo jiné proto, že si jako syn herce Rudolfa Hrušínského přesně pamatuje pocity z nástupu normalizace na začátku 70. let minulého století. A pocity pregnantně podložené fakty jsou cenné.

Jan Hrušínský před sedmnácti lety, v roce 2002, založil Divadelní společnost Jana Hrušínského. Za tu dobu vybudoval funkční, diváky i kritiky ceněné Divadlo Na Jezerce na Praze 4; jeho návštěvnost stoupá, obklopuje se stabilním týmem tvůrců všech generací a kromě komedií se v posledních letech posouvá i k vážnějšímu, zásadnějšímu repertoáru.

Jan Hrušínský vede, i přes pochopitelnou únavu, své divadlo zjevně rád: ostatně tak navazuje na „podnikatelskou“ divadelní tradici rodiny, která sahá přes dědečka Rudolfa-Böhma Hrušínského (ten ke kočovným hereckým společnostem utekl už v patnácti) až k Divadelní společnosti Ondřeje Červíčka v roce 1869.

O to víc byla česká divadelní komunita zaskočená, když po e-mailových stránkách starších lidí začalo před pár týdny kolovat video s názvem O divadle mladého Hrušínského, vrcholu kultury pro dobytky v Praze. Právě tenhle podvrh se stal důvodem našeho rozhovoru v Reflexu. „Od roku 2013, kdy se do politiky vrátil pan Zeman a nastoupil do ní pan velkopodnikatel Babiš, jsme svědky čím dál většího množství dezinformací, lží a nactiutrhání,“ shrnuje Jan Hrušínský ve videu. Poslechněte si jej.

Babiš chce penzijní reformou potrestat bezdětné, je to ale myšlenka plná logických děr

V e-mailové příloze O divadle mladého Hrušínského, vrcholu kultury pro dobytky v Praze je krátký záznam nepříliš vkusné performance beze slov, daleko za hranicí špatného porna. Už jste to video viděl?

Klip k nám do divadla přicházel minulé dva týdny pořád. Z různých e-mailových adres, na různé adresy i mým kolegům. Také přes komunikační messengery. Nakonec jsem se na video podíval, stejně by mi nikdo nevěřil, že jsem ho neviděl. Nevím, co bych k tomu dodal.

Jste pražské divadlo, dost lidí z odlehlejších míst v Česku se na Jezerku třeba ještě nedostalo. Je to tak?

Detailní statistiky neděláme. Naše inscenace vidělo přes milión lidí. O některých víme, že za námi jezdí i z regionů, ale většina z nich bude z Prahy. Nezískáváme diváky takzvanými kolektivními „svozy“ a nejezdíme ani příliš často na zájezdy. Doma v Praze 4 hrajeme pětadvacet až třicet představení měsíčně, ven z Prahy vyjíždíme v průměru pětkrát za měsíc.

Takže se na to podvržené video může někdo nepoučený podívat a říct si: „To je hrůza, co ten Hrušínský v tý Praze dělá! A ještě za to má z našich daní milióny!“

Ten anonymní e-mail s pornografií je stejného ražení, jako byly dezinformace, které vytvářeli normalizátoři v 70. letech. Trestní oznámení na neznámého pachatele už je podáno.

Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…

Kde se taková věc, prokazatelně nenatočená na jevišti Divadla Na Jezerce, vezme a kdo ji distribuuje?

To nikdo samozřejmě neví. Neví se taky, ke kolika lidem se dostala, jak a proč zrovna k nim. Nikdy se nic přesně neví, nikdy se nic nenajde. Nikdy se nic nedohledá.

Šmejdi už pronikli i do české kultury? To byste byl divadelní precedens…

Není to novinka. Útok, který Miloš Zeman už pátým rokem vede proti Ferdinandu Peroutkovi, taky není nic jiného než cílená snaha rozdělit společnost. A to je taky kultura.

Vy považujete kauzu o hledání neexistujícího článku o Hitlerově gentlemanství za součást širší kampaně?

Je to taky jeden z kroků, byť třeba ne moc chytrých, jak společnost destabilizovat. Ferdinand Peroutka byl přece symbolem duše českého národa. Ano, je to promyšlená metoda: rozložit lidi, znejistit je, psychologicky zdeptat a poštvat jednoho proti druhému.

Celý profilový rozhovor Veroniky Bednářové s Janem Hrušínským, v němž mluví i o osudech svého otce Rudolfa Hrušínského v 70. letech minulého století, najdete v tištěném Reflexu. Vychází ve čtvrtek 14. února.

Reflex 07/2019Reflex 07/2019

Jiří Strach: V #MeToo jde o veřejné mediální popravy. Hrušínský také sahal dívkám na zadky
Hořké satirické kresby ukazují, jak vidí spravedlnost jednotlivé země

Veronika Bednářová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,660
22,660
29,260
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější