Petr Havel: Čeští spotřebitelé se stravují zdravěji. Mají na tom podíl i inovace
Ačkoli je struktura stravování spotřebitelů v naší zemi, ceny potravin i nabídka tuzemských potravin častým předmětem kritiky, reálná situace je lepší, než by se na první pohled mohlo zdát. Což je vhodné uvědomit si zejména v současném období před vánočními svátky, kdy je poptávka po potravinách v porovnání s běžnými nákupy v průběhu roku vyšší a lidé na potravinách méně šetří.
Situace na tuzemském trhu potravin byla ostatně i tématem konference, kterou počátkem prosince pořádala Potravinářské komora ČR spolu s Výborem pro kvalitu a bezpečnost potravin a dalšími partnery, jejíž součástí bylo také ocenění více než dvaceti inovativních potravin a nápojů. Ne všechny produkty jsou spotřebitelům známé, skutečností ale je, že snahy zlepšit kvalitu potravin v rámci takzvaných „reformulací“ probíhají v naší zemi on-line už řadu let, a výsledkem je rostoucí nabídka takových produktů na trhu, což je samozřejmě i v zájmu spotřebitele.
Celá řada studií ve světě i u nás totiž opakovaně nabádá k omezení konzumace cukru, soli nebo méně kvalitních tuků, které mimo jiné zvyšují riziko rakoviny v zažívacím ústrojí. Právě snížení obsahu těchto látek v potravinách je přitom velmi častým výsledkem reformulací, tedy změn v původních recepturách potravinářských produktů. Inovace se ale týkají i snížení energetické hodnoty potravin, případně zvýšení obsahu pro člověka příznivých složek potravin, jako jsou bílkoviny, obsah vlákniny nebo vitamínů. Často se takové inovace týkají pekárenských produktů a nealkoholických nápojů, lídrem ve změnách je ale zejména mlékárenský průmysl a jeho výrobky.
Možná i proto vzrostla loni podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v ČR spotřeba mléka a mléčných výrobků (například sýrů) meziročně o 6 kilogramů a dosáhla 260,9 kilogramu na obyvatele. Naše země je tak nad průměrem EU, což je dobrá zpráva, neboť mlékárenské produkty patří potraviny obsahující pro člověka mnohé potřebné látky, zdaleka nejen vápník.
V loňském roce se podle ČSÚ také v naší zemi zvýšila spotřeba zeleniny, což je opět symbol zdravého stravování, a to o 4,5 kilogramu na 91,6 kilogramu na osobu a rok. Zvýšila se i spotřeba brambor, rýže a těstovin, naopak o tři kilogramy na 30,8 kilogramů na osobu a rok klesla spotřeba cukru a snížila se i spotřeba alkoholu a mouky. To vše lze považovat za signály o postupném zdravějším stravování spotřebitelů v ČR, i přes loňský mírný pokles spotřeby ovoce o 0,9 kilogramu na osobu a rok, což bylo ale patrně důsledkem vysokých cen vzhledem k nízké úrodě ovoce poškozeného jarními mrazy. Na druhou stranu loňská data nepotvrzují ústup od konzumace masa, jehož spotřeba v ČR se naopak meziročně o tři kilogramy na 85,3 kilogramy na osobu a rok zvýšila, zejména ale v případě drůbežího masa.
I když v loňském roce již částečně odezněla vlna největšího zdražování v předchozím období, růst cen v mírnější formě i v roce 2024 pokračoval. Spotřebitelé i přesto nakoupili a zkonzumovali více potravin, což ne zcela koresponduje se stále přítomným tématem zdražování a poklesem poptávky, jak se často zmiňuje. Mírně rostoucí poptávku po potravinách ostatně předpokládají obchodníci i v příštím roce. Podle listopadové analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu by měl maloobchod těžit z pokračujícího posilování kupní síly, i když se v příštím roce očekává pomalejší růst reálných mezd.
Záštitu nad zlepšováním kvality potravin a zvyšováním jejich nutriční hodnoty má v ČR Platforma pro reformulace, založená v roce 2016 a Česká technologická platforma pro potraviny, které za tímto účelem spolupracují s vědci a výzkumníky. Vyvinout nový produkt, který by zároveň spotřebiteli chutnal a zároveň byl zdravější než jeho původní verze, totiž není nijak snadné. Dosavadní legislativa EU bohužel umožňuje informovat spotřebitele na obalech výrobků o snížení obsahu soli, cukru a dalších rizikových složek až tehdy, pokud se jejich obsah sníží alespoň o 30 procent. Takový zásah do receptur ovšem významně změní chuť výsledného produktu a je pak otázkou, zdali by jej spotřebitelé nadále kupovali. I proto se potravináři soustředí spíše na postupné snižování uvedených látek. K tomu, aby se o takové úpravě spotřebitelé dozvěděli, slouží přitom právě ceny udělované za inovace a možnost oceněných produktů používat na obalech logo „Reformulace roku“. Bylo by žádoucí, aby je spotřebitelé v naší zemi podle svých možností vyhledávali a preferovali. Více než dosud, i když situace se rok od roku lepší.
