O čem včely sní, když náhodou spí | Reflex.cz
nahoru

O čem včely sní, když náhodou spí

19. dubna 2019 • 14:30
Včely většinou spí v úlu, některé ale své vzpomínky oživují uvnitř květů. Tento druh včel nazývaný Diadasia diminuta u nás nepotkáte. Vyskytuje se pouze v Severní a Střední Americe.
Včely většinou spí v úlu, některé ale své vzpomínky oživují uvnitř květů. Tento druh včel nazývaný Diadasia diminuta u nás nepotkáte. Vyskytuje se pouze v Severní a Střední Americe.
• foto: 
Instagram / Joe Neely

Včely dozajista patří k vůbec nejpilnějším tvorům na Zemi. Ale i ony si potřebují pravidelně odpočinout. Proč včely vlastně potřebují spát?

Včely jsou v hledáčku učenců a vědců už od dob Aristotela. Německý etolog Karl von Frisch, který dekódoval „včelí tanec“ a v roce 1973 za zkoumání života včel obdržel Nobelovu cenu, o nich prohlásil: „Život včely je jako kouzelná studna: čím více z ní čerpáte, tím více se plní vodou.“

Přesto i včely potřebují spát. Jejich spánek poprvé zkoumal až vědec Walter Kaiser v roce 1983. Všiml si, že když jsou včely skutečně unavené, začnou nejprve skládat nohy pod tělo a jejich hlava klesne k zemi, jejich tykadla se přestanou pohybovat, někdy spadnou na bok, jako by byly otrávené. Mnoho z nich se při spánku navzájem drží za nohy.

Jak by včely fungovaly beze spánku? Jako porouchané stroje. Nebyly by schopny správně komunikovat, dříve precizně odváděné činnosti by ledabyle odbyly. Místo toho, aby tančily v přesném rytmu, jen tak by se plácaly. A nevěděly by, kam si mají zaletět pro potravu. Celá kolonie by pak bez kytek šla do kytek. A pokud by nějaké náhodou našly, neuměly by se vrátit zpět do úlu. Prostě by začaly zapomínat na aktivity, které jsou pro ně přirozené a především nutné k přežití.

Ve studii vydané v roce 2015 vědec Randolf Menzel spolu se svými kolegy ze Svobodné univerzity Berlín poskytli možné vysvětlení tohoto jevu. U lidí hluboký spánek zpracovává vzpomínky a přenáší je z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Funguje to podobně i u včel? Včely, přestože jejich mozek dosahuje velikosti špendlíkové hlavičky a skládá se pouze ze zhruba milionu nervových buněk (na rozdíl od lidského s 90 miliardami neuronů), jsou velmi chytré a učenlivé.

A jejich paměť podle výzkumu nejspíš opravdu potřebuje k udržení vjemu hluboký spánek. Křehké vzpomínky se v něm stabilizují a převádějí do dlouhodobých. Výsledky výzkumu sice nejsou opřeny o jasné závěry, protože hloubka spánku u hmyzu se nedá přesně změřit, ale s nejvyšší pravděpodobností to funguje přesně takto.

Otázkou je, jestli včely umí i snít. Sny patří k REM fázi spánku. Výzkumy posledních desetiletí ale ukazují, že snění může nastat i během spánku ve zpomalených vlnách, tedy ekvivalentu hlubokého spánku včel. Když se lidé probouzí ze spánku s pomalými vlnami, tzv. vlnami delta o frekvenci 1 – 2 Hz, často si vzpomínají na objekty ze snu. Nikoli na příběh, ale například na tváře, domy, domácí zvířata... Pokud tedy včely sní, tak pouze v tomto základním režimu. Mohou si například pamatovat specifickou vůni nebo barvu květin.



Klíčová slova: příroda, včely, věda, spánek, zajímavosti



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější