Má vaše dítě velkou slovní zásobu sprostých slov? Je to normální. A navíc je inteligentní.

Má vaše dítě velkou slovní zásobu sprostých slov? Je to normální. A navíc je inteligentní. Zdroj: Profimedia.cz

Mluví vaše dítě jako dlaždič? Pak je normální a navíc vysoce inteligentní, tvrdí nová studie

Prestižní odborně zaměřený jazykovědný časopis Language Science zveřejnil výsledky výzkumu týmu vědců Asociace pro testování mluveného slova (COWAT), která uvedla, že mladí studenti, kteří užívají více sprostých slov, jsou inteligentnější než ti, kteří jich užívají méně.

Překvapivý výsledek výzkumu odůvodňuje jeho hlavní tvůrce, doktor psychologie a psychometrie Timothy Jay z katedry psychologie na massachusettské univerzitě, uznávaná kapacita ve svém oboru, medicínskému časopisu Medical Daily. „Chtěl jsem vyvrátit již téměř tři stovky let trvající předsudek, že dorost, který užívá sprostá slova, má nižší sociální, emoční nebo verbální inteligenci,“ uvedl doktor pro web citovaného deníku. Doktor Jay tvrdí, že situace je v podstatě přesně opačná.

Výzkum zkoumal dvě stovky studentů z amerických škol mezi osmnáctým a jednadvacátým rokem. Jay se svým týmem vytvořil metodu, podle níž se snažil přijít na to, zda existuje nějaká souvislost s užíváním sprostých slov a s různými typy inteligence, které zkoumaní jedinci prokázali. Test se skládal z písemné a ústní části. V obou případech byl však užit stejný princip: Jay rozdělil testy do tří kategorií, kdy byla různou metodou zkoumaná slovní zásoba v kategorii běžná slovní zásoba, sprostá slova a zvířata.

Podle výsledků, které byly taktéž zveřejněny odborným časopisem Language Science, byla prokázána souvislost mezi verbální, emoční i sociální inteligencí a množstvím sprostých slov, která studenti znají. Zjednodušeně řečeno: čím více rozsáhlá byla slovní zásoba u testovaných v jedné kategorii – například kategorii běžné slovní zásoby, tím více znali také verbální nadávky.

Je také zajímavé, že studenti často za sprostá slova uváděli i výrazy, které by za sprosté neoznačil každý z nás. Slova však pro ně měla natolik negativní konotaci, kterou získala na základě subjektivní individuální zkušenosti s tímto výrazem, že si je pak zařadili do kategorie sprostých slov. I to se dalo z testu vyčíst – doktor Jay a jeho tým se snažili, aby výsledky ukazovaly spontánní, a tím pádem méně zkreslené reakce testovaných.