Vynález ohně je o stovky tisíc let starší, než se dosud myslelo

Vynález ohně je o stovky tisíc let starší, než se dosud myslelo Zdroj: PHILIPPE PSAILA / Sciencephoto / Profimedia

Podle současných poznatků uměli lidé rozdělat oheň již před 350 tisíci lety
Neandertálci oheň používali běžně. Prvotním zdrojem byl ale nejspíš přírodní požár.
Pyrit. Minerál, jehož údery dvou kusů o sebe je možné vykřesat jiskry a rozdělat tak oheň
3 Fotogalerie

Dva kousky pyritu: Vynález ohně je o stovky tisíc let starší, než se dosud myslelo

Jan A. Novák
Diskuze (0)

Oheň je největší a nejvýznamnější lidský vynález. Zatímco nástroje používá řada zvířat, teprve schopnost rozdělat a ovládat plameny člověka definitivně vydělila z živočišné říše. Kdyby se v pravěku udělovalo něco jako Nobelova cena, první krotitel ohně by si ji zasloužil jako nikdo jiný. Vědci ale stále nevědí, kdo to byl. Britští archeologové nyní zjistili, že stopy k prvnímu lidmi ovládanému ohni vedou do mnohem vzdálenější minulosti, než se dosud soudilo. A že první ohněstrůjce nebyl člověk našeho typu.

Znalost, jak rozdělat a ­udržet oheň, je jeden z nejdůležitějších zlomových bodů v příběhu lidské evoluce, říká archeolog Rob Davis z Britského muzea v Londýně. „Důsledky jeho ovládnutí byly obrovské. Oheň se stal centrem sociálních interakcí, sdílení potravy, vývoje jazyka i vytváření mýtů. Teprve s jeho pomocí mohli lidé začít migrovat z jihu a osidlovat chladnější oblasti Evropy, mezi něž patřila i Británie.“

„Ohniště na archeologické lokalitě u vsi Barnham na hrabství Suffolk jsme našli už roku 2014,“ dodává jeho kolega a kurátor paleolitických sbírek muzea Nick Ashton. „Dlouho však nebylo jasné, jestli nejde jen o náhodné využití požáru, který vznikl přirozenou cestou. Pak jsme tu ale našli dva kousky pyritu, minerálu, jehož údery o sebe je možné vykřesat jiskry a rozdělat tak oheň.“ Přelomové je stáří ohniště. Zatímco se dosud předpokládalo, že oheň se lidé naučili rozdělávat před přibližně 50 tisíci lety, zdejší lokalita je o celých 350 tisíc let starší.

Ledová hrozba

Barnham je vesnice s přibližně šesti stovkami obyvatel poblíž východního pobřeží Anglie. Vyniká snad jen bývalým areálem pro skladování chemických a jaderných zbraní, který je dnes chráněný jako historická památka. Už dříve tu ale lidé na místě zvaném East Farm (Východní farma) nacházeli zbraně poněkud méně sofistikované: v jámě, do níž si chodili pro hlínu, se jim pod lopatami objevovaly kamenné sekyrky pocházející ze starší doby kamenné (paleolitu).

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi