
Záhadný objekt 3I/Atlas se vynořil zpoza Slunce. Je to mimozemský koráb, nebo posel špatných zpráv?
Na začátku září jsme váa informovali o záhadném objektu mířícím do naší Sluneční soustavy z hlubokého mezihvězdného prostoru. Objekt pojmenovaný 3I/ATLAS by budil pozornost i za běžných okolností, protože jde teprve o třetí případ, kdy k nám takový návštěvník zavítal. Skutečnou bouři však vyvolal astrofyzik Avi Loeb, když poukázal na jeho neobvyklé chování a vyslovil hypotézu, že může jít o mimozemskou loď.
Když profesor Loeb označil objekt 3I/ATLAS za možný stroj mimozemské civilizace, snesla se na jeho hlavu vlna kritiky. Kolegové mu vyčítali, že šíří nepodložené spekulace, aby si vysloužil pozvánky do podcastů a konferencí ufologů. Milovníci záhad si výřečného astrofyzika opravdu do svých pořadů zvou a rádi mu přizvukují, když hořekuje nad omezeností „mainstreamových akademiků“ odmítajících názory neladící s jejich zkostnatělým viděním světa. Podle Loeba bychom neměli brát na lehkou váhu ani sebemenší možnost návštěvy mimozemských civilizací. „3I/ATLAS nás mohl přiletět zachránit, anebo naopak zničit,“ nechal se slyšet. „A měli bychom být připraveni na obojí.“
Mimozemšťané, exploze a agenti světovládců
Loebovo varování způsobilo, že 3I/ATLAS během podzimu v podstatě nezmizel z pozornosti médií. Vyšly o něm stovky seriózních i senzacechtivých článků, a dokonce i několik knih s názvy jako: „Odhalení 3I/ATLAS: Mimozemský návštěvník, nebo vesmírný zázrak?“ Na konci října budila na sociálních médiích rozruch zpráva, že modré zbarvení aureoly kolem objektu mohou způsobovat plyny z trysek motorů.
Před několika dny měl zase záhadný mezihvězdný objekt v zákrytu za Sluncem explodovat. Žádné tvrzení sice nebylo pravdivé, kliky ale naskakovaly jak u článků, tak na webu Aviho Loeba, na který se odvolávaly. Jak bývá zvykem, milovníci konspiračních teorií se nakonec začali obracet i proti samotnému Loebovi. Na diskusních fórech ho označují za agenta Izraele a světových finančních elit a v příletu 3I/ATLAS vidí zahájení tajného Projektu Modrý paprsek (Project Blue Beam). Světovládci prý budou v jeho rámci inscenovat falešné mimozemské incidenty, aby zamaskovali své pozemské pikle.
Co na to seriózní věda?
Od 1. července, kdy ho teleskopy observatoře ATLAS poprvé identifikovaly, se o podivný objekt nezajímali jen ufologové a konspirátoři, ale i seriózní vědci. Ti od samého počátku tvrdili, že si Avi Loeb „trochu zapřeháněl“. Podobně jako když viděl v objektu Oumuamua plachtu mezihvězdného korábu poháněného fotony. S narůstajícím množstvím dat bylo čím dál tím jasnější, že 3I/ATLAS sice opravdu pochází z hlubokého vesmíru, nejde však o uměle vytvořený stroj, nýbrž o kometu.
Poslední hřebíček do UFO teorie zarazil radioteleskop jihoafrické observatoře MeerKAT, když se mu 24. října podařilo zachytit rádiové vlny, které 3I/ATLAS vydával při průletu kolem Slunce. Jejich analýza odhalila, že sluneční záření z povrchu odpařuje led a vytváří „ohon“ z vodních par, oxidu uhličitého a prachových částic typický právě pro komety. Naděje čekatelů na blízké setkání třetího druhu tedy pohasly. Vědci ale naopak zbystřili.
Návštěvník z hlubin času
Důvodem, proč objekty z hlubokého vesmíru budí tolik pozornosti, není jen jejich vzácnost (zatím jsme zaregistrovali pouze tři). Jejich význam spočívá v tom, že mohou být reliktem vesmírné prehistorie. Daleko starší než té, kterou můžeme pozorovat v našem okolí. Sluneční soustava se začala formovat před asi 4,6 miliardami let. V porovnání s vesmírnými veterány jsme jen školáci – nejstarší identifikovaná galaxie zaměřená James Webb teleskopem má dechberoucích 13,4 miliard let, což znamená, že vznikla takřka vzápětí po Velkém třesku. Pokud by materiál z mezihvězdných komet pocházel z podobně staré soustavy, mohli bychom jejím zkoumáním získat nedocenitelné poznatky o struktuře a chemickém složení raného vesmíru.
Posel špatných zpráv
Když se objekt 3I/ATLAS přiblížil natolik, že bylo možné analyzovat chemické složení jeho „ohonu“, čekalo na vědce nepříjemné překvapení. Zjistili totiž, že je v něm daleko vyšší obsah oxidu uhličitého, než by u mezihvězdného poutníka očekávali. O důvodu sice stále panují dohady, nejpravděpodobnější ale je, že bombardování částicemi vesmírného záření změnilo během miliard let původní chemické složení povrchu komety. V jejím jádru se sice stále může skrývat neporušený vzorek hmoty z éry raného vesmíru, pro naše přístroje je ale bohužel nedostupný.
Zjištění v sobě navíc skrývá nepříjemné varování. Je totiž možné, že podobné mechanismy mohou narušovat všechna pozorování okolního vesmíru, tím pádem mohou naše kosmologické znalosti stát na zkreslených či zcela chybných základech. Vědci pochopitelně na analýzách dále pracují. Získávají také stále přesnější data, protože se k nám 3I/ATLAS stále přibližuje a vzdalovat se začne až 19. prosince. Už teď je jisté, že na něj nebudeme vzpomínat jako na návštěvu mimozemské civilizace. Možná ale bude v historii vědy zapsán jako posel velmi špatných zpráv.















