Jak nebýt za dinosaury a nevyhynout. Dokážeme odvrátit případnou smrtící hrozbu z vesmíru?
Dinosauři před 66 milióny let do poslední chvíle netušili, že přijde úder z nebe, který je pošle do věčných lovišť. My jsme na tom o trochu lépe: máme vědu, jež nás může varovat předem. Otázkou ale stále zůstává, jestli nám to bude něco platné. Jinými slovy, jestli budeme moci něco udělat, abychom dinosaury nenásledovali také.
Zprávy o tom, že nás nějaký asteroid chce poslat za dinosaury, se objevují pravidelně. Ty z počátku letošního února označují za posla zkázy planetku Bennu, asi tak půl kilometru velký balvan valící se po dráze křižující dráhu Země. Mezi planetkami má výsadní postavení, protože o ní víme víc než o ostatních. Od prosince 2018 ji detailně zkoumala sonda OSIRIS-Rex, jejíž návratové pouzdro 24. září 2023 přistálo v Utahu se vzorky materiálu.
S obsahem pouzdra už vědci pracují, ale samotná sonda ve své misi pokračuje. V dubnu 2029 začne zkoumat další nebezpečné těleso: asteroid Apophis, který také křižuje dráhu Země. Ten byl dokonce donedávna považován za jednu z největších hrozeb pro budoucnost lidstva. V duchu rčení „poznej svého nepřítele“ tak sonda významně zlepší naše šance nezařadit se do seznamu druhů, po nichž zůstaly jen fosilie.
Pravděpodobnost srážky
Bennu patří do kategorie kosmických objektů označovaných jako NEO (Near Earth Object, objekt blízký Zemi), což během února vedlo k záplavě prognóz, co bude, až na nás spadne. Prvotní inspirací k tomu zřejmě byla zpráva NASA o výsledcích analýzy vzorku přivezeného sondou OSIRIS-Rex. Na ni navázala studie zveřejněná webem Science Advanced 5. února nazvaná Klimatické a ekologické dopady kolize s asteroidem typu Bennu. A to, co předpovídá, vůbec není hezké.
„Naše simulace předpokládá, že dopad asteroidu velikosti Bennu vyvrhne do stratosféry až 400 miliónů tun prachu,“ uvádějí autoři studie Lan Dai a Axel Timmermann z Pusan National University v Jižní Koreji. „To povede k výraznému narušení klimatu, změně složení atmosféry i globální fotosyntézy. Teploty na celé planetě klesnou o čtyři stupně Celsia a množství srážek o 15 procent. Obsah ozónu se sníží o 32 procent. A produktivita suchozemských ekosystémů spadne o 36 a mořských o 25 procent.“
Sečteno a podtrženo: změny ve vysoké atmosféře způsobí horší ochranu před kosmickým zářením a klesne zemědělská produkce. Se vším, co z toho vyplývá, od ekonomického propadu přes sociální neklid až po hladomory.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
