Bombardér, jaký svět neviděl. Kde se vzal stroj, který si dokázal posvítit na íránský jaderný program?

Naše bombardéry přilétaly, odlétaly a zase se vracely, aniž by o tom svět věděl, komentoval akci nad Íránem ministr obrany USA Peter Hegseth. „V tomto smyslu šlo o skutečně historickou misi, jejíž součástí bylo nejdelší operační nasazení těchto strojů od roku 2001 a vůbec první bojové použití pum MOP (Massive Ordnance Penetrator) schopných likvidovat i cíle ukryté hluboko pod zemí... V rámci operace Půlnoční kladivo jsme zničili íránský jaderný program. Stojí ale za zmínku, že akce nebyla namířena proti íránským vojákům ani proti íránskému lidu.“

Viceprezident J. D. Vance k tomu dodal: „Na světě neexistuje armáda, která by dokázala to, co jsme právě dokázali my.“

Těžko přehlédnout, že okolí Donalda Trumpa se tak trochu chlubí i cizím peřím, jelikož americkým bombardérům otevřelo cestu izraelské letectvo, jež pravděpodobně riskovalo nejvíc. Nicméně pozornost věnovaná bombardérům B-2 a pumám MOP je zasloužená. Pokud se potvrdí, že zásah proti podzemním jaderným zařízením Íránu byl úspěšný, znamená to, že vojenské objekty nebo teroristické základny už nebudou v bezpečí ani hluboko pod povrchem.

Na počátku byla raketová kachna

Bombardér B-2 vypadá už od pohledu divně: nemá trup ani „ocas“ (odborníci dávají přednost termínu svislé a vodorovné ocasní plochy), protože celé letadlo tvoří jen křídlo. Proto se této koncepci říká samokřídlo a není tak nová, jak by se laikovi mohlo zdát. Už před druhou světovou válkou a během ní se jí zabývali němečtí letečtí konstruktéři Alexander Lippisch a bratři Hortenové. Právě od nich vede k B-2 přímá cesta – byť poněkud hrbolatá kvůli technickým problémům a historickým okolnostem.

První průkopníky na samokřídlech lákalo především to, že teoreticky jsou z aerodynamického hlediska nejčistší a vykazují nejmenší odpor vzduchu. Alexander Lippisch (1894–1976) je známý především jako konstruktér raketových letadel: už roku 1928 jako první na světě postavil takový stroj známý jako Ente (Kachna) a za války pod jeho vedením vznikla stíhačka Me 163 Komet rovněž s raketovým motorem. Ta byla částečně samokřídlem, protože postrádala vodorovné ocasní plochy. Lippisch se věnoval také teorii samokřídel a po druhé světové válce coby „kořist“ Spojenců pokračoval ve své práci za Atlantikem.

Ještě dál ve vývoji tohoto typu letadel pokročili bratři Walter (1913—1998) a Reimar (1915—1994) Hortenové. Dokud Versailleská smlouva zakazovala Německu mít vojenské letectvo, stavěli alespoň bezmotorová samokřídla. Později experimentovali s jejich osazováním motory. Když se jim podařilo získat přízeň Hermanna Göringa, dali se do vývoje revolučního stroje Ho 229 – samokřídla poháněného dvěma proudovými motory. Mělo již prvky stealth, díky nimž bylo obtížně zjistitelné tehdejšími radary, a jeho rychlost se měla blížit v té době nepředstavitelným 1000 km/h. Stroje zařazené do programu zázračných zbraní (Wunderwaffen) měly překonávat všechno, co se tehdy pohybovalo ve vzduchu, a Spojencům by nejspíš způsobily hodně vrásek na čele. Do konce války však projekt zůstal jen ve stadiu několika rozpracovaných prototypů.

Když američtí vojáci Ho 229, připomínající mimozemskou kosmickou loď, poprvé uviděli, byl to pro ně nejspíš šok, ale neměli ve zvyku se divit dlouho. Prototypy si odvezli, a co nepobrali, to zničili, aby se to nedostalo do rukou Sovětům. V USA pak kořist předali firmě Northrop, která se samokřídly také měla zkušenosti.

Jack Northrop (1895–1981) už od začátku své kariéry procházel americkými leteckými společnostmi nejdřív jako kreslič, později konstruktér a nakonec jako jejich zakladatel a majitel, nebo aspoň spolumajitel. Roku 1939 založil společně s Moyem Stephensem firmu Northrop Corporation, zaměřenou na Jackovu celoživotní vášeň, jíž byla právě samokřídla. Nejblíže k sériové výrobě byl vrtulový typ YB-35, dokončený roku 1946, původně zamýšlený jako dálkový bombardér pro nálety na Německo v případě, že by Němci obsadili Británii. Americké letectvo moc nenadchla ani jeho trysková verze YB-49 z roku 1947 a přednost dostala letadla vyhlížející méně futuristicky.