Jupiterův měsíc Europa je vedle Marsu a Saturnova měsíce Enceladus jedním ze světů, které momentálně dávají největší naději na objevení mimozemského života. Ten má velké šance na existenci díky oceánu slané vody pod ledovým příkrovem měsíce. Pravděpodobnost jeho přítomnosti ještě zvýšil nedávný objev řídké kyslíkové atmosféry nad ledem. Tým z University of Texas v Austinu proto nyní vypracoval počítačový model pohybu kyslíku mezi tamním oceánem a ledovým příkrovem a porovnal ho s množstvím kyslíku v mořské vodě na Zemi.
Europa s průměrem 3138 kilometrů je velikostí srovnatelná s naším Měsícem (který má průměr 3474 kilometrů), jinak se ale od něj skoro ve všem liší. Především na ní nenajdete krátery, protože její povrch je geologicky aktivní, mladý a neustále se proměňuje, stejně jako povrch naší Země. Netvoří ho však silikátové horniny jako na Zemi a na Měsíci, ale vodní led. Jeho síla se ovšem nepohybuje v metrech jako v Arktidě a Antarktidě, ale v desítkách kilometrů; nejčastěji se odhady vyplývající z údajů sond pohybují okolo 40 kilometrů.
Měření provedené kosmickými sondami také prozradilo, že pod ledem se nachází oceán slané vody hluboký okolo 170 kilometrů, který nezamrzá, protože ho zahřívá tektonická aktivita jádra Europy. Ta však má jiný původ než na Zemi, kde ji má na svědomí zbytkové teplo z časů vzniku planety a rozpad radioaktivních prvků. Europu zahřívají deformace hornin způsobené pohybem měsíce v gravitačním poli Jupitera.
Úchvatný pohled nabízejí snímky povrchu pořízené kosmickými sondami. Zářivě bílý led protínají gigantické trhliny pestrých barev naznačujících, že voda, která se tu občas přiblíží k povrchu, je nejspíš bohatá na organické látky. Nechybí ani sopky, které však místo lávy chrlí vodu a led. Oceán izolovaný vrstvou ledu by byl chudý na kyslík a v takovém prostředí mohl nejspíš vzniknout a udržet se jen velmi primitivní život podobný pozemským extrémofilním mikroorganismům Archea. Teprve kyslík dovoluje metabolismus dostatečně výkonný i pro složitější život. Už dřív proto vznikla hypotéza, že tento plyn by se mohl do oceánu Europy dostávat prostřednictvím chaotického terénu na jejím povrchu. Počítačový model z Texas University to nyní potvrdil. Jeho výsledky dokonce ukazují, že obsah kyslíku v tamním oceánu by byl stejný jako na Zemi.
"Náš výzkum posunul domněnky o existenci života na Europě do sféry možného," uvedl vedoucí výzkumné práce Marc Hesse. "Nabízí řešení problému, který dosud takovou možnost zpochybňoval."
"Představa, že pod ledem Europy existují složitější organismy s kyslíkovým metabolismem, je velmi lákavá," dodal spoluautor studie Steven Vance.
Kyslík nad povrchem Europy nejspíš vzniká působením slunečního záření na led. Autoři modelu předpokládají, že když v ledu vzniknou při jeho pohybech trhliny, vytvoří se tu směs slané vody a ledové tříště, která plyn pohlcuje. Do hlubinného oceánu se pak obohacená voda dostane ještě před opětovným uzavřením trhliny.
Víc dat o tamním světě a možnostech života na něm by mohla přinést sonda Europa Clipper. Pokud vše půjde dobře, měla by vyrazit na dalekou cestu roku 2025. Kromě kamer s vysokým rozlišením a dalších vědeckých přístrojů ponese na palubě i radar schopný proniknout ledem.
