„Jaderné zbraně zabránily třetí světové válce,“ nepochybuje Vlastislav Bříza (43), jenž se problematice jaderného zbrojení dlouhodobě věnuje. Je si jistý, že ani kvůli ruské agresi na Ukrajině jaderný konflikt nehrozí. Na co ale nejvíc doplatila Ukrajina a jak má svět po válce přistupovat k Rusku?
V rozhovoru pro Prostor X jste vysvětlil, proč jaderná válka není na pořadu dne. Co jste ale říkal následující ráno, když ruské jednotky zaútočily na Záporožskou jadernou elektrárnu?
Musím říci, že mě to vyděsilo. Na jaderné elektrárny se dosud v dějinách neútočilo a věřil jsem, že to nikdy nenastane. Cílem útoku v Enerhodaru sice nebylo přímo jaderné zařízení, palba zasáhla výcvikové středisko v areálu elektrárny, určité nebezpečí ovšem hrozilo.
Počítá se při konstrukci a provozu jaderných elektráren vůbec s tím, že by se mohly stát cílem vojenského útoku?
Zůstaneme na Ukrajině a vrátíme se do dubna 1986, kdy se známým výsledkem proběhl test na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v Černobylu. Tehdy se testoval náhlý výpadek zásobování elektrickou energií, k němuž by došlo mimo jiné při případném leteckém útoku. Jaderná elektrárna je totiž sama o sobě velkým spotřebitelem energie. Musí mít bezpodmínečně proud, aby mohla chladit reaktory, zabránila jejich přehřátí, a tím havárii. Ostatně i v Černobylu, který je už dávno odstavený, se řeší chlazení vyhořelého paliva. Při pokusu v dubnu 1986, který měl simulovat výpadek elektřiny, se tedy odstavila turbína. Do pětačtyřiceti vteřin musely naběhnout záložní zdroje pro okamžitou výrobu elektřiny, jež by zajišťovala chlazení reaktoru. Kvůli sérii chyb to ale dopadlo, jak to dopadlo...
Zeptám se asi naivně, ale to nikdo nemohl pokus zastavit?
Jistěže mohl. Řada lidí na velíně v Černobylu – vedoucí směny i operátoři – si uvědomovala, že pokus by měl být zastaven, jelikož stav reaktoru byl nestabilní a jeho výkon nižší, než dovoloval předpis pro provedení testu. Přesto pokus nezastavili, protože nejvyšší šarže v bloku rozhodla, že test se provede i za jiných parametrů, než určuje předpis. Poslušnost se v sovětském systému cenila nadevše. Proč o tom ale mluvím. Často se mě teď známí ptají, jestli si myslím, zda by se někdo prezidentu Putinovi dokázal vzepřít a odmítl splnit jeho příkaz. Pochybuji o tom.
Vyplývá z černobylské havárie nějaké další poučení?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
