Za růstem cen některých služeb a zboží nenajdeme výkyvy na světových burzách nebo tlak akcionářů na vyšší dividendy, ale zkostnatělou byrokracii či prosazování určité omezené politiky státu bez ohledu na následky. Nejviditelnější to je u cen bydlení a elektřiny.
Z pořízení vlastního bydlení se pomalu stává vzácnost. Vedle přísnějších podmínek pro hypotéky naordinovaných Českou národní bankou za tím stojí především rostoucí ceny a omezená nabídka nových bytů, způsobená dlouhým povolovacím řízením u jednotlivých staveb.
Například v Praze trh s novými byty zamrzl a do prodeje se dostává nejméně bytových jednotek za posledních pět let. Kvůli zdlouhavým povolovacím řízením, která u nás vyžadují desítky razítek a trvají déle než v exotických zemích Afriky či Asie, realizace celého projektu od prvotního záměru až po předání klíčů novým majitelům zabere v metropoli třeba i deset let.
Developeři by rádi stavěli a prodávali, jenže nemají skoro co. Omezená nabídka a převis poptávky pak šponují ceny do závratných výšin a metr čtvereční v novostavbě nyní v Praze nelze sehnat pod 100 tisíc korun ani náhodou.
I nájemné roste
A bude ještě hůř, ceny porostou dále. Zdražování se přitom netýká jen české metropole, ale s výjimkou měst na severozápadě Čech či severu Moravy to je plošný jev po celé zemi, byť růst není tak závratný jako v Praze.
Na růst cen novostaveb reagují i ceny nájemného, které se také zvyšují. Majitelé domů dobře vědí, že pokud lidé nemají peníze na nový byt, budou shánět právě bydlení v podnájmu, a reagují na to. Přestože zatím stále platí, že se lidé více stěhují do větších měst, může se to brzy otočit. „V případě, že se cena dopravy nebude zvyšovat a cena bydlení bude dál narůstat, je možné, že se lidé budou ve větší míře stěhovat na venkov a do práce budou dojíždět,“ odhaduje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Státní ždímačka
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
