Přípravy na předminulý mír. Jak na stále nebezpečnější svět reaguje armáda i politici?
Situace na bojišti se mění každou minutou a Česko teď pociťuje známé pořekadlo na vlastní kůži. Zatímco se naše armáda nestíhá připravit na současnou válku typu Ukrajiny, přichází další a rozsahem možná ještě větší konflikt, s nímž v takovém rozsahu počítal málokdo. Jak to ovlivní bezpečnost Česka a na co se nově musí připravit armáda, stát a celá společnost?
Pokud se podíváme do řad české armády, zatím tam vládne spokojený klid. Mise, na něž se jezdí do zahraničí, tedy na Slovensko, do Litvy a Lotyšska, nejsou bojové, mají spíš efekt odstrašující síly.
Výcvik jede setrvačností, cvičí věci, které jsou potřeba za každé válečné situace. Jeho seniorní příslušníci čerpají z válečných zkušeností z Afghánistánu, Iráku, případně ještě z Kosova nebo Bosny a Hercegoviny. Vědí, jak vypadá boj s guerillovou skupinou, nejsou tu ale zkušenosti s válkou velkého rozsahu typu 2022 na Ukrajině, a už vůbec ne s její podobou dnes, kdy veškerou iniciativu převzaly drony a obrátily vojenskou taktiku už od úrovně jednotlivce naruby.
Obecně platí, že konflikt velkého rozsahu je náročnější na koordinaci a počítá s využitím velké palebné síly letectva a dělostřelectva. K tomu se přidaly drony rozvrstvené na několik úrovní – pozorovací, zásobovací, útočné. Kolem fronty je třicetikilometrové pásmo na obě strany zónou smrti, již aktivně kontrolují FPV drony. To výrazně ovlivňuje taktiku už od činnosti jednotlivce, dosud cvičené činnosti jsou nepoužitelné.
Velitelům pak dává válka na Ukrajině větší autonomii a prostor pro vlastní řešení, v Česku platí detailní vymezení úkolu rozkazy. Ostřelování drony a raketami ukázalo nutnost mít vlastní protivzdušnou obranu a nespoléhat v tom na spojence, protože NATO tu už za pár let nemusí být. Většinu vojska tvoří na Ukrajině záložníci, u nás leží stále břímě na profesionálech.
Více Ukrajiny
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
