Obstrukcemi proti parlamentní demokracii

Obstrukcemi proti parlamentní demokracii Zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Obstrukcemi proti parlamentní demokracii. Situace v dolní komoře je alarmující

Jiří Sezemský

Nejmohutnější parlamentní obstrukce v polistopadové historii vedly skupinu poslankyň k podání návrhu na změnu jednacího řádu, jež by zkrátila a zjednodušila projednávání zákonů. To, co se děje v poslední době v Poslanecké sněmovně, hraničí s paralýzou parlamentní demokracie.

Návrh novely zákona, který musí nejprve projednat vláda, mimo jiné zkracuje projevy s přednostním právem a vystoupení poslanců před schválením programu schůze sněmovny i během rozpravy. Podobné úpravy omezující řečnickou dobu existují v parlamentech většiny evropských zemí. Nejde tedy o nic mimořádného.

Limity jednacího řádu

Sněmovna se v tomto volebním období dostává do nenormální situace. Jen vystoupení před schválením programu schůze tvoří čtvrtinu času stráveného v jednacím sále. To je zhruba třikrát víc než v minulosti a nemá to v Evropě ­obdoby.

Poslanci stráví stovky hodin času ještě před tím, než dojde na samotné schvalování konkrétních bodů. Nebývalo zvykem, že opoziční lídr navrhoval mimořádné body podle novinových titulků nebo k psychiatrickému vyšetření premiéra.

Jak je to možné? Česká verze jednacího řádu patří mezi nejvolnější v Evropě, což nyní naráží na svoje limity. Zneužívání ­obstrukcí znemožňuje většině ­vzešlé z voleb efektivně vládnout. Veškeré pokusy změnit tuto praxi dosud ztroskotaly.

„Komunistická éra udělala z parlamentu zbytečnou fasádu, která žádná pravidla nepotřebo­vala. Po roce 1989 se vytvořil velmi svobodný jednací řád pro jednotlivé poslance, s naprosto minimální snahou o nějakou racionalizaci parlamentního jednání,“ říká ústavní soudce Jan Wintr, ostrý kritik současného stavu, jenž se dlouhodobě zabývá parlamentní kulturou.

Mýty o totalitě

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!