Jsme národ čtenářů. Máme nejhustší síť veřejných knihoven na světě: zhruba 5400, tedy pět knihoven na 10 000 obyvatel (v Evropské unii má víc než tři knihovny na 10 000 lidí už jen Lotyšsko). Dvě třetiny dospělých přečtou ročně aspoň jednu knihu, průměrně pak třináct. Za knížky lidé v Česku dlouhodobě utratí na osm miliard korun ročně, hned několik jich každoročně mnozí z nás kupují jako tradiční vánoční dárek… Jenže v posledních letech přišla covidová pandemie, válka a oslabení ekonomiky. Jak to zamávalo s tuzemským knižním trhem?
Píše se březen 2020 a zvykáme si na novou realitu: všechno včetně nás je zavřené. Děti se učí v kuchyni místo ve školách, a ačkoli by místo chození na momentálně neexistující kroužky mohly mít více času na čtení, jedna věc jim překáží: není kde snadno a rychle pořizovat nové knihy.
Kamenná knihkupectví jsou v důsledku protipandemických opatření mimo provoz; všechny tři lockdowny z období 14. března 2020–10. května 2021 sebraly zhruba šesti stovkám tuzemských obchodů s knihami neuvěřitelných 220 dní, kdy by se za jiných okolností mohlo prodávat – a neprodávalo.
Také veřejné knihovny začnou s výdejními okénky a rozvozy experimentovat až později. Ostatně „knihovny zažívají podstatný propad svých aktivit: pokles registrovaných čtenářů o 19 až 28 procent (děti), pokles návštěv o 44 procent, pokles výpůjček o 32 procent, pokles počtu pořádaných akcí až o 55 procent“, hodnotí dopad doby covidové Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Výrazně prý naopak stoupl zájem o využívání digitálních dokumentů – o 88 procent.
Z publikace Víta Richtera, Hany Friedlanderové a Jiřího Trávníčka COVIDOčtení, vydané letos nakladatelstvím Host a vycházející ze statistického šetření organizovaného Národní knihovnou v únoru 2021, vyplývá, že lidé se v souvislosti s koronavirovou pandemií rychle a masově přesunuli do digitálního prostoru: více se
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
