
Píše se březen 2020 a zvykáme si na novou realitu: všechno včetně nás je zavřené. Děti se učí v kuchyni místo ve školách, a ačkoli by místo chození na momentálně neexistující kroužky mohly mít více času na čtení, jedna věc jim překáží: není kde snadno a rychle pořizovat nové knihy.
Kamenná knihkupectví jsou v důsledku protipandemických opatření mimo provoz; všechny tři lockdowny z období 14. března 2020–10. května 2021 sebraly zhruba šesti stovkám tuzemských obchodů s knihami neuvěřitelných 220 dní, kdy by se za jiných okolností mohlo prodávat – a neprodávalo.
Také veřejné knihovny začnou s výdejními okénky a rozvozy experimentovat až později. Ostatně „knihovny zažívají podstatný propad svých aktivit: pokles registrovaných čtenářů o 19 až 28 procent (děti), pokles návštěv o 44 procent, pokles výpůjček o 32 procent, pokles počtu pořádaných akcí až o 55 procent“, hodnotí dopad doby covidové Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Výrazně prý naopak stoupl zájem o využívání digitálních dokumentů – o 88 procent.
Z publikace Víta Richtera, Hany Friedlanderové a Jiřího Trávníčka COVIDOčtení, vydané letos nakladatelstvím Host a vycházející ze statistického šetření organizovaného Národní knihovnou v únoru 2021, vyplývá, že lidé se v souvislosti s koronavirovou pandemií rychle a masově přesunuli do digitálního prostoru: více se