František Bělský portrétoval nejen královnu Alžbětu II., ale i její matku, manžela Philipa, syna Andrewa a vnuka Williama

František Bělský portrétoval nejen královnu Alžbětu II., ale i její matku, manžela Philipa, syna Andrewa a vnuka Williama Zdroj: Portrait Gallery

Jako první z královské rodiny seděla Bělskému modelem v roce 1962 královna matka
Královna Alžběta II. a František Bělský po slavnostním odhalení sochy lorda Mountbattena v listopadu 1983
Královninu podobu zachytil sochař během šesti sezení v Buckinghamském paláci
3
Fotogalerie

Busta královny, to byla fuška, říká český sochař, který portrétoval členy britské královské rodiny

Sochař František Bělský (6. 4. 1921–5. 7. 2000) strávil s královnou Alžbětou II. a její rodinou dlouhé hodiny. Královna matka tančila bosa u Bělských v kuchyni, s princem Philipem si v Buckinghamském paláci sochař povídal o československých letcích v RAF, královského syna Andrewa zpodobnil jako batole i mladého muže. Tříletý William v dětském pokoji Kensingtonského paláce neposeděl, výtvarník musel zachytit jeho podobu během společné hry. Královna Alžběta II. seděla modelem Bělskému ve žlutém přijímacím pokoji. V místnosti upjaté ticho rozhodně nepanovalo.

Britská panovnice a její blízcí ukázali sochaři Františku Bělskému svou pravou podobu. Proto mohl říci, že Alžběta II. je „vskutku zábavná“, „má humor jako šotek“, na veřejnosti si však „musí nasadit tvář pro národní hymnu“.

Z jakého prostředí pocházel muž, jenž si získal královninu důvěru a portrétoval čtyři generace její rodiny?

Tři bratři

Františkův otec se narodil v únoru 1881 jako Josef Geduldiger v Rohovládově Bělé na Pardubicku. Za ­první republiky svoje příjmení počeštil podle názvu rodné obce, stal se z něj Bělský. Se svou první ženou Kamilou, rozenou Löwenbachovou, měl dva syny: Otakara a Zdeňka. Jako vdovec se oženil s Martou Grünbaumovou a 6. dubna 1921 se manželům Bělským narodil syn František. Od dětství se u něj projevoval výtvarný talent, v šestnácti letech získal cenu v sochařské soutěži uspořádané Topičovým salónem a o rok později začal studovat na soukromé malířské škole Viléma Rottera. Na jaře 1939 se rodině Bělských podařilo odjet do Londýna. Zachránili si tak život. Františkova třiaosmdesátiletá babička Karolína umírá v prosinci 1942 v Terezíně, tetu Adélu a strýce Arnošta zabijí v Osvětimi, teta Olga zahyne v Izbici, z vyhlazovacích táborů se nevrátí dvaadvacet příbuzných. Dlouhá léta po válce nedokázal František Bělský o této ztrátě hovořit ani se svými nejbližšími.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!