nahoru

Lajky a sebevraždy: Jsou sociální sítě ohrožením demokracie a psychického zdraví?

Kryštof Pavelka 3. října 2020 • 07:00
Lajky a sebevraždy: Jsou sociální sítě ohrožením demokracie a psychického zdraví?
foto: Netflix

Netflix uvedl dokumentární film Sociální dilema. Ve snímku promlouvá řada lidí, kteří pracovali na klíčových pozicích v internetových obrech ze Silicon Valley. Poselství filmu je jednoznačné: je třeba okamžitá a masívní regulace digitálního byznysu, jinak produkty technologických firem, zejména sociální sítě a složité algoritmy, zničí základy demokratické společnosti. Jak už to u tohoto typu „dokumentárního popu“ bývá, realita je složitější.

Úvodní „odhalení“ filmu je poněkud banální. Vychází ze dvou citátů, jimiž je dokument mohutně protkán. Ten první zní: „Existují jen dva druhy byznysu, kde se koncovému zákazníkovi říká uživatel. Softwarové prostředí a obchod s drogami.“ Cílem firem provozujících digitální platformy je udržet uživatele jednak co nejdelší dobu u obrazovek, jednak v co největší interakci s ostatními uživateli. Společnosti k tomu používají řadu metod, které nelze popsat jinak než jako sofistikovanou psychologickou manipulaci, vlastně programování uživatelů. Každý nový prvek, který kdy Facebook, Instagram a další platformy zavedly, od původních „palců“ přes označování přátel na společných fotografiích až po nenápadné věci, jako zobrazení, že přítel právě odepisuje na zprávu v messengeru, slouží výhradně k tomuto účelu. Bývalí zaměstnanci digitálních korporací to popisují jako „reverzní inženýrství lidského chování“. Silné algoritmy a nástroje umělé inteligence jsou každou vteřinu krmeny obrovským množstvím dat od uživatelů, zpracovávají je a využívají k tomu, aby lidé trávili u sociálních sítí ještě více času a plnili systémy ještě větším objemem dat o svém chování.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku