Jakeš odešel, Havel přichází

Jakeš odešel, Havel přichází Zdroj: Jan Ignác Říha

V materiálech StB je údaj, že začátkem osmdesátých let zbylo v Československu jen 60 aktivních opozičníků. Byl to reálný odhad.
Podle Havla si Gorbačov neuvědomoval, že když povolí víc svobody, celé se mu to rozsype.
Disidentská skupina koncem 70. Let: zprava V. Havel, V. Chramostová, S. Milota a P. Kohout
Jiřina Šiklová patřila do první pětky nejaktivnějších opozičníků
Miloš Jakeš si zasedl na lavičku Václava Havla v Praze 6
6
Fotogalerie

Jakeš odešel, Havel přichází: O uvěznění rozhodovala KSČ, říká archivář Radek Schovánek

S archivářem a znalcem moderních dějin Radkem Schovánkem (56) jsme se sešli přesně mezi smrtí posledního generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše a dnem, kdy byl uveden do kin film Havel o někdejším prezidentu republiky a Jakešově hlavním protihráči z dob normalizace. Tomu odpovídalo i téma rozhovoru: Jak reálně fungoval disidentský svět? Za jakých okolností Václava Havla uvěznila Jakešova komunistická strana?

V rozhovoru pro Reflex z roku 2014 řekl bývalý komunistický šéf Jakeš, že výročí 17. listopadu 1989 využilo několik vysoce postavených členů KSČ a tajné služby (StB) a vyvolalo převrat. Jmenovitě šéf StB generál Lorenc. KSČ prý byla nejednotná, vymklo se jí to z rukou a výsledkem byl státní převrat. Co vy na to?

Možná to bude znít zvláštně, ale s tím výkladem naprosto souhlasím. Gorbačovovo vedení v Sovětském svazu se chtělo zbavit lidí typu Jakeš, Biľak, Indra a další. Hlavně proto v roce 1987 odstranili Jána Pješčaka. Byl to náměstek federálního ministra vnitra, ve skutečnosti náčelník komunistické Státní bezpečnosti (StB). Na jeho místo přišel neznámý Alojz Lorenc z Bratislavy. Šlo o novou, do té doby nevýznamnou figuru, která se k 1. červenci 1988 dostává do vedení StB a následně provede její reorganizaci.

Co bylo jejím smyslem?

Přetvořit StB v profesionální kontrarozvědku. Součástí toho byly jiné priority, například zmírnění tzv. boje proti vnitřnímu nepříteli, tedy disidentům. Přesněji přestat je stíhat za jejich drobnou „trestnou činnost“, jako opisování knih a podobně.

Co tím chtěl Lorenc dokázat?

Na rozdíl od strnulého Česko­slovenska tehdy v Sovětském svazu probíhala Gorbačovova perestrojka a glasnosť, tedy pokus liberalizovat komunistický režim. Malý příklad: řada knih, za něž se u nás trestně stíhalo, začala v Rusku oficiálně vycházet. Gorbačovovo vedení chtělo, aby je čeští a slovenští komunisté následovali. Ti však kladli odpor. Vyměnit se je podařilo až po zásahu proti studentské demonstraci na pražské Národní třídě v listopadu 1989, ale to už se ruským i československým komunistům vymklo z rukou, jak říkal sám Jakeš.

Naznačujete, že tajná služba volila od roku 1988 vůči opozici mírnější postupy. Proč ještě v roce 1989 věznila lidi jako Havel, Ruml, Veverka nebo Jirous? Třeba jen za to, že někam pokládali květiny nebo vydávali ilegální noviny?

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!