Rozhovor s Evou Hauserovou

Uvnitř článku si můžete přečíst odpovědi na otázky, které jste posílali spisovatelce a feministce Evě Hauserové. V rozhovoru nyní můžete klást otázky generálnímu řediteli České televize Jiřímu Balvínovi.


Foto


Zajímá nás ovšem také, komu byste si přáli položit otázku vy sami. Pokud nám pošlete svůj nápad, budeme se snažit umožnit vám, abyste se na stránkách Reflexu s dotyčným setkali. Své případné nápady můžete posílat na tuto adresu.





Kateřina > Vážená paní, myslíte si, že v Česku existuje podobný typ ženského šovinismu, jakým disponuje mj. Josef Hausmann? Měl by existovat?




Protějškem k Hausmannově knize Základy mužského šovinismu měla být moje Příručka militantního feminismu (pod pseudonyem Johana Suková), ale nemyslela jsem to tak smrtelně vážně jako on a je to na tom znát. Určitě v Čechách existují ženy, které nenávidí a shazují muže stejně zabedněně jako Hausmann ženy, ale mezi feministkami jsem je nepotkala. Myslím, že nic takového by rozhodně existovat nemuselo ani z jedné, ani z druhé strany, je to spíš diagnóza než společenský jev.





Eva > Dobrý den. Jakou literaturu z české produkce byste doporučila vzdělaným feministkám? mám pocit, že kromě nepoučeného škváru Caroly Biedermannové Mstivá kantiléna atd. na trhu nikdy nic nebylo... Děkuji.





Sama jsem napsala dvě populární knížky o feminismu, které ale pro skutečně vzdělané feministky taky moc nejsou, je to příliš lidové čtení – Jsi přece ženská – malý, lehce feministický rádce (Grada 1998) a rozebraná Na koštěti se dá i lítat (Nakl. LN, 1995).
Na akademické úrovni vychází dost článků s feministickým zaměřením, teď nevím z hlavy, ale bylo to např. celé číslo Sociologckého časopisu, nebo předmluva Libory Oates-Indruchové k překladové antologii Dívčí válka s ideologií. Občas vycházejí různé sborníky, věnované např. vztahu žen a médií nebo násilí na ženách, vyloženě akademickou úroveň má slovenský časopis Aspekt, kam přispívají i Češky. Nejlepším zdrojem je knihovna Centra pro Gender Studies – Gorazdova 20, Praha 2, tel. 02-24 91 33 50, e-mail gender.office@ecn.cz, a průběžné informace o tom, co se kde děje a co vychází, najdete na www.feminismus.cz.





Xavon > Co jíte ráda k pivu? Jaký mají feministky názor na UMSLE? A jaký máte na UMSLE názor vy sama?





Netuším, co ta zkratka znamená, a k pivu mám ráda mexické kukuřičné křupky (nachos) s pálivou salsou.





Lupen > Jste lesba? Nechci se Vas ptat oklikou, ale vetsinou to tak je. Proc zenska, kdyz se i nekolikrat zklame ve vztahu k muzi, coz je smutne, propadne totalnimu feminismu? Nemam nic proti zenskym ani chlapum, ale zenske by si meli uvedomit, ze RUBAT UHLI prece nemuzou... Budeme se v budoucnu bat zenskych? dekuji.





Lesba nejsem, ale kdybych byla, netajila bych se tím. Zřejmě trpíte předsudkem, že feministky nenávidí muže, a tak dávají ve všem – i v sexu – přednost ženám. To není pravda, feminismus neobrací ženy proti mužům, naopak nabízí osvobození od předsudků a stereotypů oběma pohlavím, a naprostá většina feministek je heterosexuálních.
Pokud znáte nějakou ženu, která se stala po opakovaném zklamání svými partnery feministkou, tak já takovou neznám. Feministkám vadí např. nižší platy pro ženy za stejnou práci, předsudky vedoucí zaměstnavatele k tomu, aby raději přijali muže než ženu, i když je schopnější než on, důraz na tzv. mužské hodnoty (agresivita, zisk, dominance, soutěživost) a jejich větší oceňování oproti hodnotám tradičně ženským (péče, vztahy mezi lidmi). Neznám žádnou feministku, která by chtěla rubat uhlí, ale je absurdní a špatné, když nemáme ve vládě ani jednu ženu.





Oldrich Janik > Dobry den
Myslite si, ze aj v Cechach padne take to iskrenie medzi muzom a zenou (koketovanie je dost silny nazov)za obet zrovnopravneniu zien v spolocnosti, alebo budeme vsetci a vzdy "bezpohlavni".
Najdeme 3.(?) cestu medzi extremami. Vidite v buducnosti
miesto pre rodinu? V akej forme? Ma sa to este nazyvat rodina? A co deti ?...:)))
Dakujem. Oldo.




Jiskření určitě nepadne, ono nepadlo ani v té Americe, jak se to v médiích opakovaně traduje, výstřelky v tomto směru se týkají jen některých vysokých škol a možná úřadů. Sexuální obtěžování je špatné tehdy, když muž (nebo i žena) zneužívá svého nadřazeného postavení a obtěžuje podřízenou (podřízeného) něčím, co je jí (mu) nepříjemné.
Rodina – mně se nelíbí, když se horlí proti rozpadu rodiny a myslí se tím jen ta úplně netradičnější – tj. sňatek, tatínek živitel, maminka vytváří domov a stará se o děti, nikdy se nerozvedou. Podívejte se na Skandinávii - páry tam žijí mimo manželství, mají víc dětí než u nás, tatínkové s nimi běžně zůstávají doma. Myslím, že je potřeba, aby muži trávili víc času v rodinách a neopovrhovali tzv. ženskými pracemi, péčí o malé děti a tak. Potom to bude fungovat daleko líp. Rodina navíc může být jakákoli skupina ldí, kteří se mají rádi a pečují o sebe navzájem – klidně třeba dva gayové s adoptovanými dětmi.





Kačka > Jaká je podle vás nejlepší cesta k tomu, aby se v naší zemi vyrovnal nepoměr platů mužů a žen za stejnou práci? V čem je chyba?





Myslím, že pokud vstoupíme do Evropské unie, bude na to dohlíženo jaksi „seshora“, ale patrně ještě lepší by bylo, kdyby si to naše ženy vybojovaly úplně samy - tak jako na západě - pomocí demonstrací, kampaní, žalob a soudů provinivších se zaměstnavatelů a tak. Praktickou překážku vidím v tom, že výše platů se nesděluje, takže nevím, jak takovou věc člověk vlastně zjistí.
A překážku jaksi mentální vidím v tom, že ženy jsou rády, že mají vůbec nějakou práci, a nechají na sobě, jak se říká, štípat dříví.





kateřina > Ve 20. století ženy převzaly mužské povinnosti (vydělávat peníze), ale muži nepřevzali ženské povinnosti. Myslíte, že někdy muži přijmou polovinu starostí o děti a domácnost? Proč by to proboha dělali? Co by je k tomu mohlo přimět?




Problém je v tom, že mužské činnosti a tzv. mužské záležitosti jsou prestižní, zatímco ženské jsou pokládány za jaksi podřadné. Nedávno jsem četla vyprávění novináře Marka Šálka, který strávil dva roky na otcovské dovolené s miminkem – ženy ho obdivovaly, ale muži mu projevovali opovržení nebo soucit, pokládali ho za nějakého muže bačkoru, slabocha. Přitom ho ta zkušenost nesmírně obohatila. Proč by si muži nemohli uvědomit, o co v životě přicházejí? Některým už to došlo.
Další možnost je zavést placení domácích prací státem anebo aspoň přesně vyčíslit, kolik stojí práce takové matky v domácnosti. Kdyby si mnohý muž uvědomil, kolik jí „dluží“, asi by si jí začal daleko víc vážit, anebo by sám na tu otcovskou dovolenou šel a o tu domácnost by se rád staral.






Veronika K. > Četla jste něco od Caroly Biedermannové? Co si o ní myslíte?




Carolu znám z hnutí fanoušků sci-fi už asi patnáct let, myslím, že to je šarmantní dáma, která měla pár dobrých postřehů, ale muži většinou nepochopili, že jde o humor. V poslední době se pokud vím odmlčela, kolem feminismu už existuje spousta zejména akademických aktivit (viz výše doporučené Centrum pro Gender Studies) a vůbec věci pokročily dál, ale byla to koneckonců taková průkopnice.






Petr Janoušek > Dobrý den, myslíte si, že někdy bude feminismus zbytečný? A jestli ano, kdy to bude? :) Díky.




Až se zásadním způsobem změní hodnoty společnosti, až „mužské“ nebude pokládáno za to hlavní a „ženské“ za jaksi doplňkové a odvozené, až bude mužům i ženám (i transgenderům a jiným lidem, kteří jsou jaksi „mezi“ pohlavími) dovolena seberealizace podle vlastních představ, až se principy jin a jang ocitnou v rovnováze, až bude na vedoucích postech v politice a jinde minimálně třetina žen… a taky až přestaneme za všelék na většinu problémů pokládat střelbu & bombardování nebo ekonomický růst, protože obojí je jaksi příliš „jangové“, mužské.






ben_Ami > Které sci-fi autory máte nejradši?




Kurt Vonnegut, Pat Murphy





Lucie > Připadá mi, že vám daleko více vadí chování a přístup tzv. „českých“ mužů – lopat, než že by jste byla opravdu stoupenkyní feminismu. Kritika mužů, kteří se neumějí chovat, není přece feminismus. Mám pravdu? Když ne, tak v čem se pletu?




Řekla bych, že tohle byl spíš přístup Caroly Biedermannové, já se do českých mužů navážím spíš tehdy, když potřebuju nějak zareagovat na Hausmanna a spol., ale jsem v tomhle optimistka a myslím, že rozdíly mezi našimi a západními muži se během deseti dvaceti let setřou, hlavně u mladší generace. Problémy ale zůstanou dál – viz výše.