nahoru

Opravník povdňových omylů

JAN POTŮČEK 14. dubna 2006 • 19:04

Pokud čekáte další mediální masáž o tom, jak vodohospodáři tradičně zaspali a jak vláda po minulých povodních neudělala nic pro to, aby se voda znovu nevylila do polí, asi vás zklamu. Pokud patříte mezi tu část čtenářů Reflexu, kterou naštvala reportáž v minulém čísle o skutečném stavu toků v ulicích Znojma, Veselí nad Lužnicí a na horním Labi, raději tento článek ani nečtěte. Byl čtvrtek odpoledne, dva dny po záplavové vlně, jež měla vyhnat třetinu obyvatel Znojma z jejich příbytků. V redakci padlo rozhodnutí: objedeme republiku a podíváme se na povodeň zblízka. Jenže to, co jsme viděli, nějak neladilo s dramatickými fotogaleriemi na zpravodajských serverech. Když odhlédnete od nejatraktivnějších záběrů v televizi a šikovně vyříznutých detailních fotografií ve speciálních novinových přílohách, drama splaskne. Roztál sníh a voda stekla do nížin. Že se rozlila do polí? Že někde zaplavila domy? To je přece normální. Nebo si snad myslíme, že všechnu tu vodu zadrží nádrže? Ty opravdu nejsou nafukovací. Velká voda musí někudy odtéct. Přijde a odejde.

PŘÍPAD VRANOV

Vodohospodáře na Vranovské přehradě lidé z Podyjí viní z toho, že před letošní povodní dostatečně neodpustili vodu a způsobili tak zaplavení obcí po toku Dyje. Znojemský starosta Pavel Balík si stěžuje na nedostatečnou komunikaci s Povodím Moravy a na nedokončenou opravu Znojemské přehrady, jež měla přímo nad městem zadržet část vody, a hlavně nepořádek, jaký s sebou přináší velká voda: „Už loni v prosinci jsem jim poslal dopis, kterým jsem je upozorňoval, že stavba se zdržuje a že je letos hodně sněhu.“ Jenže skutečnost je poněkud jiná.
Podle Davida Finy z Povodí Moravy byla Vranovská přehrada před letošní povodní odpuštěná nejvíce ve své historii. Dokonce ještě více než v

roce 2002, kdy Podyjí zažilo největší záplavy za poslední desítky let. „Víc vody už odpustit nešlo. A není pravda, že by to bylo kvůli opravě znojemské nádrže. Tam se zdvojnásobovala kapacita přepadu a dělaly se zábrany, aby spadlé kmeny stromů a další naplaveniny neodcházely po toku dolů. I když to není úplně dokončeno, letos se nám tyto úpravy vyplatily,“ říká Fina. Hladina Znojemské přehrady byla ještě minulý týden pokrytá kmeny stromů. Povodí Moravy připravovalo těžkou techniku na jejich odstranění.
Když se Davida Finy ptám, jak se osvědčila protipovodňová opatření, k nimž se Povodní Moravy uchýlilo po letech 1997 a 2002, vyjmenuje mi celou řadu lokalit. Třeba protipovodňové zábrany v Třebíči, které letos zabránily zaplavení staré Židovské čtvrti, nebo poldry u Otrokovic a Zlína, kde se letos Morava v podstatě vůbec nevylila z koryta. „Dolní tok Moravy je ale problematický. Tam se s vodou nedá nic dělat, prostě se rozlije do záplavových oblastí,“ říká Fina. Také na toku Dyje v podstatě nejsou žádné protipovodňové zábrany. Pokud přijde velká voda, rozlije se do lužních lesů, luk a polí a postupně zase odejde. Je to přirozené, pokud by v těchto místech nestálo několik vesnic.
„Když lidi upozorníme, že pozemek, na němž si chtějí postavit dům, je v záplavové oblasti, nadávají nám, že jim bráníme ve stavbě. Když pak přijde velká voda, stěžují si zase, že jsme je před ní neochránili,“ konstatuje David Fina. Musím mu dát za pravdu. Ve Veselí nad Lužnicí jsem sledoval evakuaci lidí z ulice, kde před čtyřmi lety po povodních spadly čtyři domy. Nové si postavili na tomtéž místě! Na druhou stranu je potřeba říct, že kvalitní dům hned tak nějaká velká voda neodnese. Leda že by se na místě držela delší dobu a narušila základy. Baráčky z vepřovic ale skutečně nic neochrání, ani pytle s pískem.
Jestliže noviny popisovaly Znojmo jako město, jež muselo evakuovat třetinu obyvatel, ve skutečnosti se velká voda dotkla jen okrajové čtvrti Pod hrází, a především zahrádkářské kolonie mezi řekou a místním náhonem. Když jsem se starosty Pavla Balíka zeptal, proč tam tedy lidé ty zahrádky mají, odpověděl mi: „Ti lidé je tam mají často i dvacet třicet let. To je pak těžko přesvědčíte, aby odtamtud odešli. Navíc tam nikdo nebydlí nastálo, jsou to opravdu jen zahrádky.“ Na leteckých snímcích MF Dnes to tak patrné nebylo. Některé „zahrádkářské“ domky vypadají jako obytné vilky. A zase pak těžko čtenáři vymluvíte, že se ve Znojmě opravdu nic hrozného nestalo.
„I v roce 2002 nešlo o to, že by zaspalo Povodí Moravy. Tenkrát byly povodně ve Znojmě mnohem horší, ale mohl za ně převážně místní náhon, který mezitím opravili, a hlavně kanalizace, jíž se voda rozlila do ulic,“ vysvětloval mi David Fina. Totéž připouští i znojemský starosta Pavel Balík: „Nechali jsme předělat dvacet kilometrů městské kanalizace, teď jsou tam zpětné klapky. Takže když se bude chtít voda vylít z kanálů, klapky se zavřou a nepustí ji.“ O tom se ale v běžném tisku nedočtete. Tam se nadává na Vranovskou přehradu a Povodí Moravy, které si navíc muselo poradit s rozporuplnými informacemi od kolegů z Rakouska.

KŘEŠICKÉ NIZOZEMSKO


Křešice na Litoměřicku plavou už třetí týden. Labe je vyplavuje každoročně, podle tiskového mluvčího Povodí Labe Václava Jiráska k tomu stačí dvou- až pětiletá voda. Vesnice totiž stojí na samém břehu Labe, prakticky na úrovni jeho hladiny. „Je to jedno z míst, pro něž navrhujeme ochranná opatření. Celkově jich je na toku Labe dvaadvacet a budou stát přibližně tři a půl miliardy korun,“ říká Jirásek. Co konkrétně by pomohlo Křešicím? „Dokázali bychom je ochránit až do výše dvacetileté vody. Museli bychom ale postavit dvoumetrové hráze, na některých místech doplněné mobilním hrazením a čerpacími stanicemi. Také bychom museli přikročit k přehrazení místního potoka,“ vypočítává mluvčí. To ale není všechno. Křešice stojí na dost špatném podloží. Podle Jiráska by to znamenalo vybudovat osmi- až desetimetrové podložní stěny, které by zabránily průsaku velké vody. Prostě takové malé české Nizozemsko. Pak si člověk říká, jestli vůbec má smysl, aby Křešice stály tam, kde stojí. Pokud dochází ke změně klimatu a povodně, které se tu přehnaly letos a v roce 2002, se stanou běžnou součástí jarního tání sněhu, bylo by opravdu nejrozumnější sbalit si pár švestek a přestěhovat se někam na kopec. Nevěřím tomu, že by pojišťovny bavilo donekonečna odškodňovat majitele nemovitostí, již zarputile bydlí v záplavové oblasti.
Není to stát, kdo by měl za každou cenu zachraňovat lidi, kteří se svobodně rozhodnou opravovat domy, u nichž to nemá smysl. Přesto se nedá říct, že by se stát na lidi v záplavových oblastech vykašlal, jak se to teď snaží interpretovat někteří politici. Máme před volbami, každý bod se počítá, ale ono se toho opravdu po minulých a předminulých povodních nedalo udělat více. Když mi Václav Jirásek vyjmenovával protipovodňová opatření na horním Labi a jejich konkrétní dopad při letošních záplavách, musel jsem přiznat, že Povodí Labe skutečně nelenilo. Nebo jste snad v té přehršli katastrofických zpráv slyšeli o východních Čechách? Já tedy ne. A že tu bylo třetích povodňových stupňů!
„Osvědčily se nám poldry u Jetřichovického potoka, kruhová protipovodňová zábrana na Chrudimce a Novohradce u Tuněchod. Tam byl taky třetí povodňový stupeň, a kdyby tam ty zábrany nebyly, okolní vesnice by na to těžce doplatily,“ říká Jirásek. Jsou ale místa, kde se prostě protipovodňové valy budovat nevyplácí. Třeba rovinaté Podyjí nebo Třeboňsko. Tam se velká voda prostě navede do lužních lesů. Předminulý víkend se takhle Dyje vylila pod Novomlýnskými nádržemi. Stál jsem s několika vesničany na mostě v obci Bulhary u Lednice a pozoroval vodu, jak si razí cestu lesem. „Za mlada jsme to tu měli pořád,“ konstatoval jeden z místních. Ano, před stavbou Novomlýnských nádrží se Dyje rozlévala do lužních lesů každoročně. Nikomu, až na dvě tři vesnice, to nevadilo. Voda stoupla a potom zase opadla. Běžná jarní povodeň.

JIHOČESKÁ BLATA


„Zaplavení Veselí nad Lužnicí se nedalo zabránit. Celé jižní Čechy jsou atypickým územím, rovina s mnoha kanály a rybníky. Tam se voda rozlije a nic s tím neuděláte,“ říká Václav Báča z Povodí Vltavy. Veselí vyplavila Lužnice s Nežárkou. Na horní Lužnici vodohospodáři už dva roky pracují na speciálním projektu, který v případě velké vody umožní lépe rozdělit tok a ulehčí hlavnímu korytu. Hlavně by pak měl ochránit rybník Rožmberk, jehož hráz dostala při povodni před čtyřmi lety pořádně zabrat. „Od roku 2002 jsme se věnovali hlavně odstraňování povodňových škod a obnově koryt a hrází. Dá se říct, že při letošní povodni se nám to vyplatilo,“ tvrdí Báča.
Ostatně, nic jiného než vyčištění koryt, zpevnění hrází a lepší rozdělení toku vodohospodáři ani dělat nemohou. Dalo by se zabránit dalšímu zaplavení Veselí nad Lužnicí? Třeba stavbou protipovodňových valů, jež by vodu odvedly jinam? „Těžko. To byste musel vědět, jak velké valy by to měly být, pro jak velkou povodeň. Je to taky otázka peněz,“ vysvětluje Václav Báča. Lidé z Veselí si stěžovali, že městu uškodil silniční obchvat, po kterém vede mezinárodní silnice E55 z Prahy do Českých Budějovic. Voda se o něj zastavila a vytvořila velké jezero, jež zaplavilo řady domů. Prý stačilo, aby ho město nechalo odstřelit.
Ptám se tedy Václava Báči, zda by nebylo lepší, kdyby místo valu stál obchvat na pilířích a voda pod ním mohla podtéct. Čímž by si ulevilo Veselí, ale pro Soběslav, Planou nad Lužnicí a další města po toku Lužnice by to neznamenalo vůbec nic. „Můžu si o tom myslet, co chci. Museli bychom si to nasimulovat, abychom věděli, jak by se voda v takovém případě chovala. A pak taky naprojektovat, co by takový most stál, protože v takových případech cena hraje docela důležitou roli,“ odpověděl mi pan Báča.
Protipovodňová opatření ale nestojí jenom na penězích. „Postavit stavbu veřejného zájmu není tak jednoduché. Znáte to z případu dálnic. Musíme jednat s majiteli soukromých pozemků, často je to hodně komplikované. Tím ale nechci omlouvat, že k některým opatřením ještě nedošlo, jen je to opravdu dost komplikované,“ konstatuje Václav Báča.

POLITICKÉ TANEČKY


I když povodně skutečně nevypadají tak dramaticky, jak by se mohlo zdát z titulních stran novin a povodňových vstupů Honzy Tuny v Televizních novinách, celá tahle mediální hysterie jenom nahrává politickým stranám.
„Nejvíc by nám pomohli, kdyby přestali létat vrtulníky do regionů a raději vyjednali finanční pomoc,“ postěžoval si v Lidových novinách jeden z hejtmanů.
„To jsem zvědavá, co s těmi penězi budou dělat, protože když je vyberou, musejí je všechny taky utratit,“ řekla mi známá, která pracovala v jedné humanitární organizaci a hodně se bavila nad dojemnými humanitárními spoty společností Adra a Člověk v tísni.
Volební rok ale dělá své. Do zatopeného Znojma postupně přiletělo pět ministrů včetně Vítězslava Jandáka. Snad aby zkontroloval památky? „Řekl jsem mu: Pane ministře, jsem váš velký fanda. Nejradši mám vaši roli v Tankovém praporu. A víte, co mi na to odpověděl? Že prý byly i dramatičtější role,“ loučil se s námi minulou sobotu starosta Znojma Pavel Balík. Premiér Jiří Paroubek kvůli povodním předčasně ukončil návštěvu Káhiry, jeho vůz pak musel na Znojemsku projet silnicí, na níž bylo pět centimetrů vody. Jaké drama! Unie svobody se zase rozhodla, že vyhraje volby skrze tiskové zprávy, takže její mluvčí-miss Petra Špirková spamuje novináře návrhy protipovodňových opatření. Že prý jejich předseda Pavel Němec ještě jako ministr pro místní rozvoj navrhoval celou řadu preventivních opatření, která mají uplatnění i dnes.
A všichni se unisono ptají: Kdo může za povodně? Že by jaro? Že by sníh? Že by to bylo naprosto normální, že se na jaře zvedne voda a někudy prostě musí odtéct?

***

Co si o letošních povodních myslíte vy?

JAN POTŮČEK