Na svobodu se po 30 letech dostal Roman Ševčík, oběť pravděpodobně největšího českého justičního omylu | Reflex.cz
nahoru

Na svobodu se po 30 letech dostal Roman Ševčík, oběť pravděpodobně největšího českého justičního omylu

Adéla Knapová29. března 2019 • 16:50
Na svobodu se po 30 letech dostal Roman Ševčík, oběť pravděpodobně největšího českého justičního omylu
foto: Nguyen Phuong Thao

V osmnácti ho zatkli a následně odsoudili za dvojnásobnou vraždu babičky a tety a za pokus o další dvě vraždy. Přestože několik svědků potvrdilo, že byl tou dobou dvacet kilometrů daleko. Přestože se na místě vraždy plném krve nenašla žádná stopa, že tam v době incidentu byl, a ani na něm a jeho oblečení nebyla jedna jediná kapička krve či DNA. Přestože dva lidé, které se vrah pokusil také zabít, opakovaně popsali útočníka jako někoho jiného.

Minulý týden díky snaze své bývalé paní učitelky a spolku Šalamoun stanul tento dvojnásobný vrah právoplatně na svobodě. Bez nohy, většiny zubů, bez nejbližších příbuzných, kterým nemohl jít na pohřeb. S našetřenými pěti tisíci a malým invalidním důchodem, zničeným zdravím a nalomenou psychikou.

Těm, co mu zničili život, umožnili vrahovi žít na svobodě a vyhnout se trestu, se nechce mstít ani je hnát k zodpovědnosti. Nechce s nimi mít nic společného. Touží jen konečně žít. A také očistit v novém procesu své jméno.

Jak jste se cítil, když jste se ocitl ve vězení?

To byla beznaděj. Pořád jsem věřil, i když jsem byl tolik měsíců ve vazbě, i když mě při výsleších mlátili. I přes to zmanipulované přiznání v hypnóze. Pořád jsem si říkal, že soud mě odsoudit nemůže... A najednou jedenadvacet let? Opakoval jsem si, že teď strávím dvacet let zavřený. Dvacet let. Za nic.

V roce 2010 jste se i díky spolku Šalamoun dostal na podmínku z vězení do psychiatrické ­léčebny.

Když jsem po rozsudku nastoupil do vězení do Vinařic, měl jsem smůlu, že tam byla vzpoura vězňů. A já si tím přivydělal další dva roky trestu. Ty dva roky mi i díky práci spolku Šalamoun odpustili a předělali je do podmínky. Tak jsem skončil v Brně na psychiatrii, kde mě „léčili“ léky na snížení testosteronu.

Jste naštvaný na ty, kdo vám ukradli a zničili život? Chcete je hnát k zodpovědnosti?

Ne, mě ti lidé nezajímají, nechci s nimi mít nic společného. Nechci na to myslet. Mám teď před sebou svobodu a život. Víte, nikdo, kdo si neprošel něčím podobným, nebo někdo, kdo nemá nějaké tělesné nebo duševní postižení, si to neumí představit... Šel jsem během vycházky nedávno po Brně a nějací puberťáci: Hele, kripl, lempl. To je tak strašný pocit. Ale… Zítra už odsud budu pryč a doufám, že to bude všecko za mnou. Navždycky.

Spolek Šalamoun vůbec poprvé ve své historii otevřel pro pana Romana transparentní účet. Mezi prvními desítkami dárců jsou lidé z vesnice, kde vyrostl, a známí a příbuzní obětí.

Jaký byl a je život oběti zřejmě největšího justičního omylu v našich novodobých dějinách, se dočtete v aktuálním Reflexu.

Reflex 13/2019





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější