Dvořáková říká, že možná ještě nedošlo k převzetí státu, ale mocní se tu chovají tak, jako by jim patřil. Problém přišel hned po sametové revoluci. Je tu totiž dlouhodobá snaha, aby byl stát pod politickou kontrolou a kontrolní mechanismy byly eliminovány. Dvořáková dává vinu celé politické scéně. V Česku se podle ní jen hraje hra na boj s korupcí.
Špatné nastavení systému je vidět i na chování prezidenta Zemana. Podle Dvořákové možná vůbec nestál o to, aby se Aleš Gerloch stal ústavním soudcem. Kancléře Mynáře do Senátu poslal jako provokaci, šlo mu o to, Senát ponížit a ukázat, že si může dělat, co chce. Další návrhy na ústavní senátory budou prý možná kvalitativně horší. Podle Dvořákové to ukazuje na dekonstrukci právního státu.
Klaus, Zeman a rozdělení moci
V období opoziční smlouvy, tedy za vlády Václava Klause s tolerancí právě Miloše Zemana, se přitom podle Dvořákové rozdělily sféry vlivu mezi těmi, kdo jsou u moci. Toto prý platí dodnes, šlo o eliminaci kontroly. 30 let se tu prý nevytvářela právní kultura a do toho zapadá i kauza kolem místopředsedy ANO Faltýnka a jeho vyjednávání o mýtu.
Proč podle Vladimíry Dvořákové už česká společnost rezignovala? Bojuje se tu skutečně s korupcí? Co má jednání některých představitelů státu společného s mafiánským prostředím? A jak se může situace v Česku vyvíjet v dalších letech?
