nahoru

Šéf Hamé Štrupl: Sankce pomohly spíš Rusům, v Číně chtějí české výrobky a z Koukalové teď zrovna radostí neskáču

Miroslav Cvrček24. dubna 2018 • 16:43
Šéf Hamé Štrupl: Sankce pomohly spíš Rusům, v Číně chtějí české výrobky a z Koukalové teď zrovna radostí neskáču
foto: Zbyněk Pecák

„Číňané si potrpí na hierarchii. Je nutné prokázat, že máte určité postavení. Taky si polepšíte, pokud jste součástí vládní delegace, to otevírá dveře,“ říká Martin Štrupl, generální ředitel české potravinářské firmy Hamé, která prorazila do Číny, do Ruska a teď se jí začíná více dařit i v afrických zemích. Jak je to doopravdy s Ruskem pod vlivem sankcí a proč nesouhlasí s bojkotem biatlonistů? Jak Čína vnímá Českou republiku a proč je tak složité uspět v Africe?

Když jsme dělali rozhovor v roce 2014, říkal jste, že perspektivním trhem je pro Hamé Afrika, ale že rok tam neznamená vůbec nic. Jak to vypadá teď?

Je tam obrovská populace, která potřebuje jíst, a v některých oblastech už jsou i peníze. Po třech letech máme první vlaštovky. My jsme vždycky obsluhovali sever Afriky – Maroko, Egypt, ale teď se nám nově otevírají trhy ve střední Africe – Nigérie, Angola, do budoucna možná Ghana. Jde to ale hrozně pomalu.

Proč? 

Situaci komplikuje vzdálenost, logistika, je obtížné najít tam distributory, kteří jsou schopni zboží přijmout, rozvést a hlavně zaplatit. Ještě pořád nemůžu říct jednoznačně fungující recept na to, jak prorazit v Africe, stále jsme na začátku. Délka celého procesu je navíc ovlivněná také tím, že my nechceme jít do platebních rizik, nemáme tam velký tým lidí, kteří by se věnovali jen obchodním jednáním v jedné africké zemi.

Narážíte i na obchodně kulturní bariéru?

Ano. Očekávání trhu jsou celkově jiná. Je tam také velká bezpečnostní bariéra. Kvůli obchodním jednáním jsme měli vlastního člověka v Nigérii. Byl v hlavním městě, ale i tam se obtížně pohyboval, musel být pořád střežen ochrankou.

Biatlonistka Koukalová: Kdyby mi dovolili odpočívat, měla bych šanci na olympiádu jet,…

Zmiňoval jste, že nechcete jít do platebních rizik. Máte v tomto ohledu špatné zkušenosti?

Všichni tam chtějí vzorky. ‚Pošlete nám paletu, my uvidíme a pak se budeme bavit dál.‘ Tím to v drtivě většině případů skončí, skoro nikdy z toho nic není. A riziko je i to, když tamní firma vysílá zástupce k nám.

Proč?

Máme pár let starou zkušenost s tím, že třeba člověk z Afriky, který zastupoval firmu, na naše pozvání přijel sem. My jsme mu museli potvrdit, že je s námi v jednání, díky tomu dostal vízum a už jsme ho nikdy neviděli, na jednání už nedorazil. Možná mu stačilo, že se dostal do Evropy. I proto teď pečlivě ověřujeme, s kým jednáme, což všechno ještě víc zdržuje. Spolupracujeme s ambasádou, ověřujeme, zda konkrétní člověk pracuje tam a tam.

Jak se Afrika liší spotřebitelsky?

Do Afriky asi nikdy nebudeme vozit zeleninu nebo chlazené, případně mražené výrobky. Naopak velkou šanci uspět tam má kojenecká výživa, u které rodiče chtějí jistou záruku kvality pro své děti. Pak jsou to trvanlivé masové výrobky, které přežijí místní klimatické podmínky a mají vysokou nutriční hodnotu. Není to pro ně úplně levné, ale dostanou za ni tu přidanou hodnotu, kterou doopravdy chtějí.

Zaznamenal jste nějakou výraznou chuťovou odlišnost?

Třeba paštiky vůbec neznají.

A nechtějí je?

Primárně je nechtějí a my nejsme zatím tak daleko, abychom mohli jednoznačně říct, co tam funguje a co ne. To budeme možná schopní říct za další tři roky.


Číňané jsou připraveni zaplatit cenu navíc za to, že zboží je made in Europe. Made in Czech Republic má taky svou váhu. Číňané nás vnímají jako spřátelenou zemi, jako bránu do Evropy.


Cítíte v Africe přítomnost jiných zemí, respektive podniků z jiných západních států?

Samozřejmě takoví velcí hráči, jako je Nestlé, Unilever, Coca-Cola, Mondeléz, ti jsou tam všichni. Jsou všude a myslím si, že musejí do určité míry tyto trhy na začátku hodně dotovat. Ale věří, že jsou to do budoucna obrovská odbytiště, takže do toho jdou.

A je to pro vás dobře, nebo špatně?

Je to pro nás dobře, protože už nějaké distribuční kanály fungují. A nejsou našimi přímými konkurenty. Snažíme se tedy i napojit na distribuci, kterou už tam vytvořili velcí hráči.

Cítíte přítomnost Číny v Africe?

My hrajeme úplně začátečnickou roli, ale v Africe jsem v pár zemích byl a přítomnost Číny, zejména ve východní Africe, cítit je. 

Martin ŠtruplMartin Štrupl

Do Číny vyvážíte taky, nedávno jste řekl, že tam chtějí na produktech české originální etikety, aby bylo při prodeji zřejmé, že je to evropský originální produkt. Proč?

Oni měli v minulosti skandály s kvalitou potravin a teď je tam velká móda mít originál evropské zboží. Číňané jsou připraveni zaplatit cenu navíc za to, že zboží je made in Europe. Made in Czech Republic má taky svou váhu. Číňané nás vnímají jako spřátelenou zemi, jako bránu do Evropy. Díky tomu máme některé věci usnadněné.

Poznáte to z obchodních jednání? Jak se to projevuje?

Už tím, že s námi jsou ochotni jednat. Pak už je to stejné – musíte nabídnout produkt, který je zajímá, musí být konkurenceschopný. Rozdíl je hlavně na začátku, ne všichni tam mají dveře takhle otevřené.

Čím to je?

Historií a současnou politickou situací. 

Čína vyveze život do vesmíru: Na odvrácené straně Měsíce chce pěstovat květiny a chovat…

Je snazší říkat, že jste z EU, nebo z Česka?

Já všude chodím s tím, že jsem z Česka a jsem na to hrdý.

A je Česko v Číně vnímáno ještě lépe než EU jako celek?

Já myslím, že ano. Některé státy z jihu Evropy tam mají o něco horší punc než ČR.

Vy jste v Číně začali prodávat přes obří čínský e-shop Alibaba. Jak to funguje a jaký to tam má význam?

Alibaba byla důležitá hlavně na začátku našeho působení v Číně. Byla pro nás logisticky a distribučně nejjednodušší. Jakmile jste jednou v Alibabě, tak jste v celé Číně, protože distribuují po celé zemi. Teď jsme začali dodávat i do kamenných obchodů a tam už je potřeba vyjednat obchod v každém regionu zvlášť, neexistuje celonárodní řetězec.

Martin Štrupl, generální ředitel HaméMartin Štrupl, generální ředitel Hamé

Jak daleko je tam tento způsob prodeje potravin ve srovnání s Českem?

Obecně v Evropě jsou e-shopy s potravinami na začátku. Nejnovější čísla říkají, že nejdál je asi Francie, kde se přes e-shopy kupují asi 3 procenta potravin, u nás je to výrazně pod jedním procentem. První na světě je Jižní Korea, která má asi 8 procent, Čína má mezi 3 a 5 procenty.

Proč je Čína takhle daleko?

Čína se teď vyvíjí z hlediska informačních technologií dynamičtěji než Evropa. Evropa je konzervativní, což je dané i životní úrovní. Evropané nejsou tak tlačeni do nových věcí, je to dané i velikostí země – ve velké zemi má e-shop daleko větší efektivitu. U nás má význam jen ve velkých městech. V Číně je každé město velké. To, co je tady město, je tam vesnice.

Co je při obchodních jednáních s Číňany jiného než v Evropě? 

Číňané si potrpí na hierarchii. Je nutné prokázat, že máte určité postavení. Taky si polepšíte, pokud jste součástí vládní delegace, to otevírá dveře.

Politika hraje větší roli?

Propojení mezi byznysem a politikou je v Číně daleko významnější.


V oblasti potravin je Rusko velmi tržní prostředí s fungujícími pravidly a v některých věcech možná i zdravější prostředí, než mají některé země v Evropě.


Je to podobné v Rusku?

V Rusku už to dnes takovou roli nehraje, alespoň ne v naší branži. Slýchávám o Rusku různé negativní věci, ale v oblasti potravin je Rusko velmi tržní prostředí s fungujícími pravidly a v některých věcech možná i zdravější prostředí, než mají některé země v Evropě.

V jakých?

Ten trh je dynamičtější, efektivnější, i z hlediska byrokracie, v omezování trhu dnes Rusko funguje velmi dobře a je hodně tržní.

Takže Rusko z tohoto pohledu nevnímáte jako rizikovou, méně předvídatelnou zemi?

V naší branži ne. Musím říct, že je to relativně velmi čisté a zdravé tržní prostředí. Můžu mluvit ale jenom za náš byznys. Věřím, že třeba v energetice nebo ve zbrojním průmyslu je to jinak.

Mají Rusové nedostatek jídla kvůli sankcím? Vidíte strádání?

Rusko je obrovské, podmínky se na různých místech liší. Ale když budeme brát průměrné, středně velké ruské město, třeba Vladimir, kde působíme a který má půl milionu obyvatel, fungují tam normální standardy maloobchodů a nabídka zboží je širší než u nás, zejména v některých kategoriích, například u ryb, čerstvých potravin nebo sýrů. Na druhou stranu z hlediska koupěschopnosti tamních obyvatel jsou potraviny výrazně dražší než tady.

Vy jste byl od začátku proti sankcím, mluvil jste i o tom, že budete žádat kompenzace. Žádal jste?

Ne, sankce jsou pořád ve všech odvětvích a jejich konec je těžko predikovatelný. Byznysu nepomůžou, v některých odvětvích paradoxně pomáhají Rusům. V našem určitě ano. Za dobu sankcí tam významně vzrostl domácí zpracovatelský průmysl, domácí zemědělství a produkce. Určitě to platí u potravin, regály jsou rozhodně plnější.

Dá se tedy říct, že efekt sankcí bude do jisté míry trvalý i po jejich případném odstranění?

Určitě ano. Hráči, kteří odešli, se tam budou těžko vracet.

Naděje uprostřed pustiny: Život nejmladšího ruského ředitele školy a jeho žáků za…

Hamé v Rusku přímo vyrábí, takže se vás sankce na dovoz až tak moc nedotkly. Jak vás to nejvíc ovlivnilo?

Zakázaných věcí, které dovážíme, je opravdu velmi málo. Největší problém bylo to, že jsme museli zpozdit investice.

Když už jsme u sankcí, navážu Ukrajinou. V roce 2014, rok po začátku „majdanu“ jste mi říkal, že se vám tam paradoxně daří, protože se lidé zásobují trvanlivými potravinami. Jak je to teď?

To byl poslední rok, kdy se nám tam dařilo. Na Ukrajině je teď velký nepořádek. Současná ukrajinská vláda a politika je z mého pohledu jeden velký chaos a situace je tam daleko horší než předtím. Zatímco v roce 2014 jsme měli přes 100 milionů korun obrat, dneska je to méně než polovina. V roce 2015 to byla dokonce skoro nula.

Jak to?

Nastal totální kolaps ukrajinské hřivny – vůči koruně i vůči rublu, kurz je pořád velmi nestabilní. S tím klesla koupěschopnost Ukrajinců a pro nás je to obrovské kurzové riziko. Navíc je narušena řada distribučních kanálů.

Martin Štrupl, HaméMartin Štrupl, Hamé

Vztahy Ruska a Ukrajiny se projevují i ve sportu. Ukrajinský biatlonový tým nejel na závěr světového poháru do ruské Ťumeně. Nejel tam ani český tým, který dlouhodobě kritizuje Rusko za systematický doping. Hamé ovšem český biatlon sponzoruje a vy jste řekl, že se vám bojkot nelíbí, protože politika do sportu nepatří. Ale Češi přece nejeli kvůli dopingu.

Ukrajinci do Ruska nejedou, protože jim to zakázalo ministerstvo sportu, to je čistá politika. U nás se rozhodl biatlonový svaz. Já s tím nesouhlasím a těžko ode mě někdo mohl čekat jiné stanovisko. My podporujeme biatlon z marketingových důvodů, máme zájmy na ruském trhu a pro nás je jakýkoliv takový bojkot mínus. My chceme být vidět na ruském trhu jako partner. Jsme partnerem i slovenského týmu, takže jsem rád, že aspoň Slováci jeli. V Rusku jsme chtěli udělat kampaň a kluci od biatlonu určitě nejsou překvapení, že něco takového říkám. My jsme si to samozřejmě vyříkali, ale jsem už trošku alergický na různé antiruské demagogické dezinformace. 

Myslíte, že ruský doping je dezinformace?

To asi úplně ne. Ale třeba si myslím, že někteří sportovci, z biatlonu například Anton Šipulin a další, odnášejí něco, v čem sami určitě nejeli. I proto se proti tomu vymezuji.


My podporujeme biatlon z marketingových důvodů, máme zájmy na ruském trhu a pro nás je jakýkoliv takový bojkot mínus. My chceme být vidět na ruském trhu jako partner.


Jak vypadala vaše debata s prezidentem českého biatlonového svazu Jiřím Hamzou a s biatlonisty samotnými?

Byl jsem na předposledním svěťáku v Oslu a to téma jsme večer otevřeli u piva. Ale v přátelském duchu. Nestavěl jsem to jako konfrontaci. Řekl jsem svůj názor a myslím, že ho respektují. 

Žádné přemlouvání?

Ne, ani z jedné strany.

Byli všichni biatlonisté jednoznačně proti účasti v Rusku? Nebo se někdo stavěl na vaši stranu?

To asi nebudu jmenovitě říkat.

Martin Štrupl, generální ředitel HaméMartin Štrupl, generální ředitel Hamé

Nedávno vydala hlavní česká biatlonová hvězda posledních let Gabriela Koukalová knihu o svém životě. Co si o ní a některých kritických vyjádřeních myslíte?

Na spolupráci s Gabrielou budu vzpomínat v dobrém, budu si ty časy pamatovat jako dobu úžasných sportovních úspěchů a pozitivních emocí, které Gábina i další čeští biatlonisté přinášeli. Ale ta doba s Gabrielou je evidentně u konce. Navíc to není úplně nová situace, již loňská sezóna probíhala bez ní. Upozorňuji, že Hamé nikdy nemělo smlouvy s jednotlivými sportovci, ale bylo hlavním partnerem celého Českého svazu biatlonu. Jako partneři samozřejmě i nadále pokračujeme, a to minimálně do roku 2022.

Samotnou knihu Gabriely beru pouze jako velmi osobní a zároveň rozporuplnou výpověď skvělé sportovkyně a dosti složité ženy v jedné osobě, která rozličné události vykládá ze svého subjektivního pohledu.

Jak velký problém pro firmu produkující potraviny je, když má kampaň postavenou na ženě, která oznámí, že po celou dobu trpěla anorexií či bulimií?

No určitě z toho neskáčeme radostí do vzduchu, ale rozhodně si nemyslím, že by to pro nás byl nějaký vážnější problém. Ta spolupráce odchodem Gabriely ze sportu vlastně skončila. Každý jistě chápe, že problémy lidí, kteří trpí podobnými poruchami, nevyplývají ze samotného stravování, ale jsou dány psychologicky. Ani lidé z jejího nejbližšího okolí netušili, že má podobné zdravotně-psychologické problémy. Navíc ona sama popisuje, že tím trpěla poněkud nárazově. Ale více se v tom nechci pitvat, jsou to osobní záležitosti Gabriely.

CEFC dělala falešné obchody, Zeman byl obchodní spojka do Ruska. Čínští investigativci…

Před čtyřmi lety jsme mluvili o dopadech krize, dnes jsme v opačné situaci. Krize pominula, lidé mají větší kupní sílu, vy ale méně pracovní síly. Je to pro vás teď největší problém?

Ano. Situace na trhu práce je hodně za hranou, jak nedostatkem pracovníků, tak jejich chováním.

Jak to myslíte?

Obecně jsme v některých případech nuceni pracovat s lidmi, které bychom dříve s ohledem na jejich výkonnost neakceptovali. To je jedna věc. Druhá věc je, že lidé si dnes dovolí víc v negativním slova smyslu.

Jak víc?

Běžným chováním vůči svým nadřízeným, mistrům a tak dále. Naše míra tolerance musí být vyšší, jinak bychom ty lidi vůbec neměli.

Změnilo se nějak principiálně lákání nových zaměstnanců?

Určitě. Dřív stačilo uveřejnit nabídku a spojit se s úřadem práce. Dneska je tohle úplně hluché, využívají se všechny prostředky personálního marketingu a stejně to nestačí.

Kolik vám chybí lidí?

Zhruba 100 až 150 lidí, které musíme nahrazovat externími pracovníky.

Roste podíl pracovníků z ciziny?

Ano, ze Slovenska, z Ukrajiny.

Vláda na začátku krize výrazně zamezila přílivu pracovní síly z Ukrajiny. Je dnes už pro vás snadnější získat lidi z Ukrajiny?

O něco lepší to je. Podařilo se to trochu otevřít i přes Hospodářskou komoru. Na druhou stranu i Ukrajinci jsou dnes významně dražší, než byli.


Hlavní role ČNB je stabilizovat ekonomiku. A intervence nebyly krok ke stabilitě. Načasování intervencí přišlo podle mě pozdě a skončilo taky pozdě.


Co se v tomto ohledu dá dělat víc? Automatizujete výrobu?

Jasně, ve všech provozech máme naplánovanou automatizaci výroby a snažíme se ji urychlit. Zároveň aktivněji komunikujeme s dobrými pracovníky, kteří nám zůstali, a zlepšujeme jim pracovní podmínky. Snažíme se samozřejmě nasát i lidi zvenku, ale to je dneska skoro nemožné. Vyhlížíme tedy krizi v automobilovém průmyslu.

Jako předzvěst ekonomické krize?

Ano. Čekáme, až se situace trošku zlepší tím, že začne stagnace a propad v automobilovém průmyslu. 

Ale to ještě není na obzoru, že?

Já si myslím, že je. Myslím, že k ochlazování dojde už na konci tohoto roku.

Jak moc podle vás ekonomika ochladne?

První náznaky jsou už teď patrné v dlouhodobých kontraktech. A myslím si, že už příští rok může být ekonomika celkově v mínusu.

Poklesne HDP?

Ano.

Až tak?

Už letos bude růst HDP nižší než loni. Vím, že jsou i na příští rok optimistické prognózy, ale v roce 2019 bude podle mě růst ekonomiky kolem nuly. Je tu nákladová spirála, zejména mzdová, která zesílí efekt samobrzdicích efektů v ekonomice. To nejvíc dopadne právě na automobilový průmysl, průmysl jako takový, export. Myslím, že čím rychleji vyexponovala křivka růstu, o to rychleji spadne.

Jakou roli pro vás hraje kurz koruny a dlouhá doba intervenčního režimu ze strany ČNB?

My jsme silný exportér, na druhou stranu dovážíme hodně ze zahraničí, suroviny, materiály, takže máme přirozené zajištění proti výkyvům kurzu. V globále bylo oslabení koruny pro nás trochu plus. Teď se nám ale změnila vnitřní bilance, více vyvážíme a produkujeme v zahraničí, takže když loni koruna významně posílila, mělo to na nás negativní dopad. Není nějak dramatický, ale je významnější, než jaký byl pozitivní oslabené koruny.

Vy jste obvykle proti tomu, když politika sahá do ekonomiky. Platí to i tady v případě měnové politiky?

Já si myslím, že hlavní role ČNB je stabilizovat. A intervence nebyly krok ke stabilitě. Načasování intervencí přišlo podle mě pozdě a skončilo taky pozdě. Pozitivní vliv na průmysl to určitě mělo, ale načasování bylo nešťastné, rozkolísalo vlny hospodářského cyklu.

Rok od konce intervencí: Centrální banka má nekonečnou kupní sílu a vycenila zuby, říká…

Když jsme u role státu v ekonomice. Loni před volbami tu byla kauza dvojí kvality potravin. Co si o tom myslíte?

Po volbách tato kauza zase zmizela. Podle mě tady takový problém skoro neexistuje, třeba Hamé nedělá žádné výrobky tzv. dvojí kvality, tedy všechny naše výrobky označené určitým způsobem mají všude na světě stejnou kvalitu. Ale i obecně jsou to výjimky a většinou se dají nějak vysvětlit. Myslím, že to není nic, co by skutečně někoho trápilo. Netrápí to ani maloobchodní trh, ani spotřebitele. Byla to kauza nafouknutá před volbami.

Ale tak, že se tím zabýval i šéf Evropské komise Juncker.

V Bruselu taky potřebují témata. Je jich tam hodně a potřebují se o něčem bavit.

Co další sahání státu do ekonomiky, ať už jde o Prahu nebo Brusel? Zlepšují se podmínky podnikání u nás? Zjednodušují se?

Nezjednodušují. Já osobně sice podporuji EET, ale je tu celá řada dalších změn, na které podnikatelé musí reagovat a které omezují trh. Celkově se podmínky podnikání nezjednodušují, což je špatně. Jeden z nejhorších příkladů je Zákon o významné tržní síle, který vůbec nemá zamýšlené dopady. Nebrání ani neomezuje nefér praktiky obchodních řetězců vůči dodavatelům a ani nezamezuje nekalým obchodním praktikám. V některých případech novela zákona dokonce situaci na trhu zhoršila, jsou například hůře vymahatelné obchodní podmínky a celkově novela přinesla snížení flexibility obchodních vztahů.

Taky se mi nelíbí stoprocentně dogmatický zákaz kouření v hospodách. Ať si každá restaurace nastaví, jestli chce být kuřácká, nebo nekuřácká. To je tržní prostředí. Teď když chtějí lidé jít kouřit, chodí ven a dělají nepořádek venku. A říkám to jako nekuřák.

Martin Štrupl, generální ředitel HaméMartin Štrupl, generální ředitel Hamé

V současné době se jedná o zrušení karenční doby, což znamená, že zaměstnavatelé budou zaměstnancům platit nemoc už od prvního dne, a ne od čtvrtého, jak to bylo dosud. Souhlasíte s tím?

Dosavadní opatření s nevyplácením nemocenské první tři dny nemoci se osvědčilo a funguje jako dobrá prevence vůči zneužívání. Není absolutně důvod od dosavadní praxe ustupovat, zvláště když české firmy nyní trpí obrovským nedostatkem pracovníků, ten je mimochodem největší v Evropě. Případné zrušení karenční doby přinese velké riziko, že zaměstnavatelé – zejména výrobní firmy se směnným provozem, jako jsme my – najednou budou krátkodobě, a tedy nepředvídatelně přicházet o další cenné lidi, které nyní není možné na trhu práce nahradit. Pak už tu výrobu v Česku snad můžeme rovnou zavřít a přenést ji do zahraničí. 

Vůbec to neznamená, že schvalujeme chození nemocných do práce, třeba my je ani do výroby nepouštíme, když jsou nemocní. Dle našich zkušeností a trendů na trhu práce při současném nastavení sociálního systému v Česku ale mají bohužel někteří lidé tendenci tento systém zneužívat.

Propagandistická hra o Sýrii: Trump zaútočil i nezaútočil, Putin je uražený i neuražený
#musitezazit: V Rusku zakázali ztraceného Stalina





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,760
22,750
28,690
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější