nahoru

Ekonom David Marek: Češi jsou ve střední a východní Evropě nejzadluženější

Jiří Štefek1. června 2016 • 13:00
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je sice Češi nejzadluženější ve střední a východní Evropě, oproti západní Evropě je však jejich zadlužení ještě nízké.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je sice Češi nejzadluženější ve střední a východní Evropě, oproti západní Evropě je však jejich zadlužení ještě nízké.
• foto: 
Archiv Davida Marka.

Ačkoliv je zadlužení českých domácností oproti západoevropským zemím relativně nízké, za Posledních deset let se jeho úroveň v poměru k velikosti majetku Čechů zdvojnásobila. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek vidí za růstem dluhů Čechů optimismus ze současné ekonomické situace a upozorňuje, že objem problémových úvěrů poskytnutých lidem je nejnižší za sedm let.

Ke konci dubna dlužily české domácnosti bankám 1,347 bilionu korun, meziročně to bylo o 96 miliard korun více. Jak hodnotíte rychlost zadlužování Čechů a jeho poměr k majetku? Nezačínej být Češi předluženým?
Zadluženost českých domácností stoupá díky nízkým úrokovým sazby a stoupajícímu optimismu ohledne ekonomické situace v současnosti a blízké budoucnosti. Obvyklým měřítkem zadluženosti domácností je poměr dluhu a disponibilního důchodu (objem prostředků, které MOHOU lidé plně využity k nákupu zboží, pozn. Autora). Ten se aktuálně pohybuje na 60 procentech. Pro Srovnání, před deseti lety byl poloviční. Ve srovnání se západoevropskými Země je to úroveň relativně nízká, průměr v eurozóně činí 93 procent. Ovšem v rámci zemí střední a východní Evropy jsou české domácnosti nejzadluženější v relaci ke svým příjmům.

Hlavním Tahoua Rust dluhů Čechů jsou hypotéky, u kterého jsou rekordně nízké úroky. Nezačíná být výše hypotečních dluhů Potenciálním nebezpečím pro ekonomiku a nehrozí zde vznik realitní bubliny?
Riziko z příliš vysoké zadluženosti domácností je stále přijatelně nízké. Roste Především objem hypoték, které bývají zajištění nemovitostí, Zatímco celkový objem spotřebitelských úvěrů v podstatě stagnuje. Objem problémových (v Selhání) úvěrů poskytnutých domácnostem klesl na 3,7 procenta, Což je nejméně za Posledních 7 let.

Většího svých peněz mají Češi uloženou na běžných účtech, kde je prakticky nulové úročení. Objem peněz na účtech s výpovědní lhůtou naopak mírně klesl. Čím si to vysvětlujete?
Co se tyče struktury vklady, je v celku logické, že při velmi nízkých úrokových sazby lidé preferují likviditu, to jest běžné účty před termínovanými účty.

Jaký dopad na zadlužování Čechů, ale i jejich ukládání peněz u bank by mely záporné sazby, o nichž se uvažuje?
Zavedení záporných úrokových sazeb by nejspíše bylo provedeno tak, že by se nepromítlo do klientských sazeb, ale sepíše by zásahl banky. Proto by dopady na domácnosti nebyly prakticky žádné, pokuď by se ovšem Mely propadat úrokové sazby centrální banky výrazněji do mínus a Stahl by s sebou i sazby u vkladů, pak je otázkou, kde by byl práh citlivosti domácností. Držení hotovosti se sice vyhnete záporným úrokům, ale nese to s sebou jiné náklady (zabezpečení, Platební operace). V tomto Ohlédneme, tedy jak hluboko pod nulu MOHOU klesnout úrokové sazby, se ekonomie stále pohybuje v neprobádaných vodách.



Klíčová slova: finance, dluhy, ekonomika, hypotéky



Diskuse ke článku