Dvaatřicetiletý Vladimír Valovič prorazil v oboru, který je v České republice dosud nepoznaný – digitální compositing, tvorba vizuálních efektů, vynesl týmu, do něhož patřil i tento mladý rodák z Handlové, Oscara za efekty k filmu Gravitace. To je ale jen jeden z dlouhé řady filmů, jimž dal tvář. „Dnes je možné stvořit vizuální scény, které měli režiséři dříve jen v hlavě,“ říká muž, jenž seděl vedle Alfonse Cuaróna, když dostával na filmové plátno svou Gravitaci.
Pokuste se vysvětlit amatérům, jako jsem třeba já, v čem přesně spočívá vaše práce. Řeknete si: „Teď vytvořím živý strom (narážím na Groota ze Strážců Galaxie),“ a uděláte to?
Dělám filmovou postprodukci, konkrétně digitální compositing. To je finální fáze tvorby vizuálních efektů. Skládání vrstev, někdy až několika desítek, do jediného celku. Výsledek je pak hotový záběr, jenž obsahuje třeba roboty, mluvící strom nebo jiné počítačové postavy, ohně, dým, výbuchy, jiskry, kapky vody a jiné elementy. Nahrazuji zelené pozadí tím, co je potřebné, retušuji části záběrů, aby nebyla vidět například lana a obecně části, které jsou pro záběry prostě nežádoucí.
Pro laiky bych to nazval „fotomontáž v pohybu“. Co se týče vytváření efektů nebo tzv. CG postav, jakým je například Groot nebo Rocket ze Strážců Galaxie (nejslavnější takovou postavičkou je Glum z Pána prstenů, pozn. red.), tak produkce při každém filmu už předem určuje počet a typ záběrů, jež budou obsahovat efekty, a co přesně ten který záběr bude potřebovat. Většinou nám přijde konkrétní popis, co musí záběr obsahovat. Postupně každé oddělení udělá svůj díl práce – návrh, modely, animace, textury, světlo. A když to přijde k nám na compositing, složíme ty části do kupy a doladíme detaily, aby to vypadalo, že byly natočené společně.
Spolupracoval jste s Alfonsem Cuarónem na filmu Gravitace, za nějž jste získal Oscara. Jak dlouho trvá vytvořit pro takový projekt efekty, co je na takové práci nejtěžší? Máte jakožto umělecký compositor prostor pro vlastní kreativitu, nebo dostáváte přesná zadání?
Gravitace se vyráběla tři, vlastně čtyři roky i s přípravou. A i tak je možné, že režisér ji připravoval mnohem déle. Tento projekt byl dost výjimečný, z devadesáti procent vytvořený v počítači. Dokonce i skafandry a všechno kolem byly vytvořené v počítači, ve vesmírných scénách byly natočeny pouze tváře, helma a sklo byly dotvořeny také v počítači. Nejtěžší je asi flexibilita – správně vytvořit to, co je potřebné, v určeném časovém úseku. Je nutné umět pohotově opravit, co je třeba, vyřešit problémy spojené se záběry, dbát komentářů klienta.
Každý compositor má prostor pro kreativitu, někdy je ho více a v tom, co vytváříme, máme volné ruce. Jindy máme přesné zadání, které je třeba dodržet. Určitě ale do každého záběru compositor vkládá kousek sebe samého, a tím pádem své kreativity.
Ještě ke Gravitaci – vesmír, vesmírné lodi, jež ve filmu vypadají reálně, jsou tedy vytvořené pomocí VFX?
Všechny vesmírné záběry byly vytvořené v počítači. Vesmírná loď, respektive její interiéry byly natočeny originálně.
Palubní desky, ovládací panely, žebříky a tunely, to všechno bylo natočené na kameru, případně se tam jen něco lehce vyretušovalo či dotvořilo. Exteriéry byly kompletně VFX (zkratka pro visual effects, pozn. red.) stejně jako třeba oheň a požáry.
Pracujete výlučně za počítačem a v programech, nebo se při práci setkáváte i s herci a režisérem? Můžete do výsledné podoby nějak zasahovat, nebo je při práci „pánem“ váš režisér?
Jako compositor pracuji výlučně s počítačem a softwarem k tomu určeným. S herci a režisérem se téměř nepotkám, jedině když se stane, že by přišel do studia a chtěl se přímo podívat na výrobu. Výjimkou byl ale Alfonso Cuarón, který měl svoji kancelář a střižnu přímo ve VFX studiu Framestore a, čistě náhodou, to bylo asi pět metrů od mého pracovního stolu, takže jsem se s ním často potkával. Leckdy se stane, že do záběru zasahuji dle vlastního uvážení nebo když nás něco s VFX supervizorem, který to celé řídí, napadne. Každý dobrý nápad a kreativita jsou vítány, tedy je-li na ně čas a prostor.
V zahraničí jsou dost otevření novým nápadům, jež mají smysl a mohou záběr posunout a vylepšit.
Studoval jste na slavné londýnské škole Escape Studios. Jak náročné je dostat se na takto prestižní školu?
Ta škola je soukromá instituce, takže tam se žádné pohovory ani nic podobného nedělá. Zájemce si vybere kurs, který mu vyhovuje, případně po konzultaci si nechá poradit a kurs si zaplatí. Čím ale ví na začátku víc o tom, co chce studovat, tím je to pro něj jednodušší. Samozřejmá je určitá úroveň angličtiny, protože všichni učitelé mluví výhradně anglicky a už samotná tematika tvorby 3D nebo 2D je dost náročná, nemluvě o kombinaci s cizím jazykem.
Pomohlo vám toto londýnské vzdělání k získání kontaktů, případně práce?
Po každé škole je důležitá první praxe. První reálné využití toho, co se naučíte ve škole nebo v kursu. Myslím, že mi pomohlo rychleji se učit novým věcem. Dělal jsem rychle pokroky – měl jsem dobré, kvalitní základy, na nichž jsem mohl stavět. Nebyl jsem jenom samouk, jenž se učil podle videí z internetu...
Je v tomto oboru velká konkurence? Jak byste popsal vývoj této oblasti za, řekněme, posledních deset let?
Vizuální efekty i práce v tomto průmyslu se staly za poslední roky velmi populární. Konkurence je tím pádem čím dál větší. Je to tu ale jako v každé profesi. Když se z juniora stane mid, pak senior a nakonec supervizor, přichází s vyšším postavením i více nabídek. Poslední roky práce jen přibývá. Protože novými technologiemi, rychlejšími počítači, novými kamerami, a hlavně přechodem na digitální kameru se zjednodušil proces práce a značně se urychlil. Dnes je možné stvořit vizuální scény, které měli režiséři dříve jen v hlavě.
Existuje nějaký okamžik, jejž ve své kariéře považujete za zlomový?
Asi jedním z nejdůležitějších okamžiků bylo právě rozhodnutí jít do Escape Studios. To mi změnilo pracovní zaměření, respektive určilo mi přesnou specifikaci, a tím mi i udalo, co budu dělat. Další zlom nastal, když jsem se z Prahy pracovně vrátil do Londýna. Získal jsem tam práci v Pirátech z Karibiku, to byl pro mě dost rozhodující okamžik.
Na který VFX výtvor jste nejhrdější – jde-li to tak označit, co vás stojí při práci největší úsilí?
Každý film je pro mě něčím jedinečný a naučí mě něco nového, nejvíc asi Strážci Galaxie, kteří jsou teď v kinech. Tam jsem v rámci jednoho projektu vytvořil zatím nejvíc záběrů. A nejzajímavějších. A ani tak nejde odpověď vztáhnout na jeden jediný projekt – každého jednoho projektu si vážím a jsem rád, že jsem na něm mohl pracovat. Tahle práce je nejnáročnější z hlediska času a flexibility, kreativity a vynalézaní při daných konkrétních problémech.
Dočetla jsem se, že jste mimo jiné pracoval i jako grafik v novinách... Dalo by se tedy říci, že jste příkladem úspěšného člověka, jenž začínal zcela od nuly?
Ano, v letech 2002 a 2003 jsem pracoval jako grafik v obchodních novinách v Bratislavě. Byl to dobrý začátek a moje první práce, ale omezovala mě v kreativitě a tvoření.
Nevím, čím se měří úspěch člověka, kdo je a není úspěšný. Já jsem měl svůj sen a svoji vizi, které jsem postupně přeměnil ve skutečnost. Takže jsem se snažil dělat práci, jež mě baví.
A je to navíc něco, co po odvedení té práce, která baví mě, baví i spousty lidí v kinech a doma u televizí. Beru to tedy jako svou práci, svoje hobby, a do práce tak chodím rád a s chutí. A pokud jde o počátky od nuly – můžu říct, že každou práci, již jsem získal, od té první, kde jsem dělal grafika, až po tu, již dělám dnes... jsem vždy dostal jen na základě portfolia (foto nebo video). Vždy jsem se musel prezentovat prací, kterou jsem vytvořil nebo nakreslil... V tomto průmyslu je to asi nejdůležitější kritérium – portfolio, jež ukáže, co jsem schopen vytvořit. To je víc než škola, tituly nebo super životopis.
V kinech je nyní vaše poslední dílo, Strážci Galaxie. Film je jedním z nejnavštěvovanějších snímků, a to je na plátně teprve něco málo přes týden. Jaké vám na film chodí ohlasy? Film, alespoň se mi tak zdál, je na vizuálních efektech postavený.
Strážci Galaxie jsou nyní dost unikátní film z produkce Marvel Studios. Myslím, že je to takový malý pokus o to, vytvořit něco nového. Je to postavené dost na vizuálních efektech, jež jsou téměř v každém záběru, a některé záběry jsou dokonce celé vytvořené jenom počítačem, ale i navzdory tomu si myslím, že efekty jsou ve filmu až na druhém místě, mě třeba zaujal skoro víc zábavný děj. Vtipný scénář, který napsal James Gunn, hlavně postava mývala („Rocket“) je velmi zajímavá a od začátku po závěrečné titulky zaručuje zábavu. Taky Groot ho velmi dobře doplňuje a ostatně další postavy taky. Takže pro mě je to jednoznačně nejvtipnější marvelovka. Ohlasy z mého okolí jsou veskrze pozitivní – všechny nás to bavilo, a už je navíc ohlášená na rok 2016 druhá část, Guardians of the Galaxy 2.
Co byste doporučil mladým nadšencům, kteří se chtějí stát tak jako vy artist compositorem?
Mladí potenciální nadšenci, kteří se chtějí stát compository, mají dnes několik možností. Mohou si vybrat některou ze škol, jež jsou různě po světě (Londýn, Los Angeles, Orlando a jiné), to je ale nejdražší varianta. Druhá možnost jsou videonávody a knihy, takže je možné se učit sám doma, případně od lidí z okolí, kteří o tom tedy něco vědí. Tato možnost je nejlacinější, ale trvá nejdéle a ne každý zvládne být samouk.
Poslední a nová možnost pro lidi ze Slovenska a z Česka jsou nové kursy, jež připravuji já a lidé na Barrandově. Jsou určené pro mladé lidi, kteří mají zájem se naučit přesně to, co budou potřebovat ve filmové postprodukci, a necítí se na to, aby studovali v anglickém jazyce. Mohou mě kontaktovat kdykoliv, dám jim přesnější informace. Co se týká předpokladů pro compositing, tak rozhodně každému artistovi pomůže, když bude mít umělecké cítění, cit pro barvy, bude chápat perspektivu a bude mu blízké fotografování. Není to podmínka,ale každá umělecká činnost nebo talent pomohou a rozhodně ulehčí jak studium, tak samotnou práci.
