Psychiatr Grof: Léčba za pomoci psychedelik funguje tam, kde selhávají běžné postupy
V souvislosti s tématem psychedeliky asistované psychoterapie, kterému se věnuje téma posledního vydání našeho časopisu (č. 17), oslovil Reflex s několika otázkami i kanadského psychiatra českého původu, Paula Grofa (89). Tento bývalý profesor psychiatrie na univerzitě v Torontu, ředitel Centra pro afektivní poruchy v Ottawě a mladší bratr Stanislava Grofa, se využití těchto látek v medicíně věnuje několik desetiletí.
Jak vnímáte osvětu ohledně psychedelických látek v poslední době? A jak psychedeliky asistovaná psychoterapie funguje na severu Ameriky?
My v Kanadě máme situaci trochu jednodušší než u vás, protože zhruba v polovině provincií je pro léčebné účely uvolněno už dokonce několik psychedelických látek (viz odpověď níže) a u některých indikací dokonce léčbu zcela proplácejí pojišťovny. V České republice je to tedy, pokud vím, zatím ketamin, ale podle toho vzorce, jak metoda funguje, se pak bude pracovat i s dalšími psychedeliky – tedy až se postupně budou uvolňovat pro medicínské použití. Myslím, že je velmi důležité, aby se lidé o procesu fungování psychedeliky asistované psychoterapie dostatečně dozvěděli a sundalo se dlouholeté stigma, které tyto látky nesou.
Jak jste již zmínil, u nás je legální zatím pouze ketaminem asistovaná psychoterapie, kterou v současnosti poskytuje doslova pár zařízení. Jaká je situace v Kanadě a USA? Máte nějakou konkrétnější informaci, kolik klinik na trhu působí? Údajně toto číslo hodně roste…
Vaše otázka dává perfektní smysl z evropského pohledu, ale situace v Severní Americe je přeci jen trochu jiná. V průběhu minulého století bylo totiž zdravotnictví v zemích, jako bylo Československo organizováno vládou a tedy v gesci státu, ve vazbě na historické kořeny. Ale tady v Kanadě nebo i ve Spojených státech byly zdravotnické organizace zakládány soukromě místními imigranty, a to podle potřeby, a vláda je převzala teprve až v posledních desetiletích. Roli v tom hrají provinční plány; plány pojištění hradící péči. To znamená, že čísla, která se možná celkem snadno získávají v České republice, se nesnadno získávají u nás. Ale dvě čísla bych vám mohl dát. Počet ketaminových klinik se v současné době v Kanadě odhaduje na 700. Jiné číslo, které mohu poskytnout, je počet členů organizace pro ketaminem podporovanou psychoterapii. Ta se jmenuje Big Tent Ketamine a je v ní 1500 platících členů plus má dalších asi tisíc členů, se kterými jsem se setkal v posledních třech letech. Jsou to být psychiatři, kteří ketaminovou terapii používají oficiálně, nebo psychiatři, kteří ketaminem podporovanou psychoterapii deklarují jako psychoterapii a účtují si pouze za její psychoterapeutickou část. A je to i řada jiných dalších terapeutů, zejména psychologů a sociálních pracovníků, kteří s lékaři spolupracují takzvaně na dálku; v tomto případě ketamin pacientovi předepíše lékař, ale psychoterapii poskytují oni sami. A pak je tu samozřejmě mnohem, mnohem větší počet terapeutů v undergroundu. A to buď s licencí pro psychoterapii, nebo dokonce bez ní. Což je samozřejmě nešťastné. Každopádně je to exponenciálně rostoucí druh činnosti, ale opravdu se těžko vyjadřuje přesnými čísly.
Jaké diagnózy mívají pacienti, kterým pojišťovny v Kanadě platí tuto formu léčby?
Finanční pokrytí ketaminem asistované psychoterapie se u nás v Kanadě liší právě podle provincií. Navíc se tu psychedelická politika v poslední době mění a bude se měnit, a to myslím poměrně rychle. Celkově je Kanada určitě dost napřed před většinou ostatních zemí. Jsou za tím zajímavé historické důvody, ale to je jiný příběh. Uvedu aspoň několik příkladů hrazených indikací. Například v Britské Kolumbii provinční zdravotní plán hradí ketamin, ale také psilocybin a MDMA – pokud tyto látky používá lékař poskytující psychoterapii, nebo lékař obecně. V Quebecu zase provinční plán hradí jednotlivé případy, které schválila Health Canada (federální instituce, která spravuje standardy lékařských služeb stanovené kanadským zákonem o zdravotnictví – pozn. redakce) nebo je dostupný pro paliativní pacienty trpící některou z nevyléčitelných nemocí, když zažívají takzvanou emocionální tíseň. Když to tedy shrnu, tak stavy, které se nejčastěji léčí tímto přístupem, jsou deprese rezistentní na léčbu, posttraumatický stresový syndrom a takzvaný end of life distress, někdy i závislosti. Ketaminem asistovaná psychoterapie byla ale s dobrými výsledky zkoumaná nejméně u deseti dalších diagnóz.
Podle čeho se v Kanadě podobná onemocnění klasifikují?
Tento vývoj v medicínské léčbě s pomocí ketaminu a dalších psychedelik skutečně nezapadá do starého klasifikačního systému – takzvané DSM, jinými slovy psychiatrické bible diagnóz. Je totiž zřejmé, že zde obsažené psychiatrické diagnózy jsou založeny především na symptomech. Bohužel jde o systém, který je starý více než sto let, vznikl tedy ještě před dobou automobilů nebo žárovek. A tak se do naší doby už dost dobře nehodí, a léčba ketaminem a dalšími psychedeliky to zcela jasně ukazuje; nejedná se totiž o diagnosticky specifické stavy. Tento druh léčby je užitečný a nápomocný při jakýchkoli emočních stavech, které mají hlubší psychologické kořeny. Nejsou tedy běžně přístupné pro běžnou psychoterapii nebo léčbu pomocí antidepresiv. Je zcela možné, že pozorování a objevy z léčby psychedeliky povedou i ke zcela zásadním změnám v diagnostice duševních poruch.
Více o léčbě pomocí psychedelik se dočtete v novém Relfexu >>>
