Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.
Dlouho očekávaná a diskutovaná ofenzíva ukrajinských ozbrojených sil proti ruským okupantům se dosud minula chtěným účinkem. Konflikt se hýbe jen minimálně a stovky kilometrů dlouhá frontová linie se jeví, že je ve stavu zamrznutí. Velké naděje byly vkládány do západních zbraní a výcviku, který v zemích NATO podstupují ukrajinští vojáci. Jenže tyto naděje se v některých případech ukazují jako liché. Přitom postup proti nepříteli je něčím, co podle některých analytiků částečně podmiňuje západní pomoc. Největší podíl pomoci putuje ze Spojených států. Jestli tomu tak bude i nadále, je vzhledem k blížícím se prezidentským volbám a rozdílným názorům na roli USA v této válce čím dál víc nejisté.
Svou roli ve válce na Ukrajině, ale i pro bezpečnostní situaci na východních hranicích EU hraje i běloruský režim diktátora Alexandera Lukašenka. Jeho pozice byla v posledních letech často otřesena masovými demonstracemi a nepožívá důvěru veřejnosti. Přesto se Lukašenko u moci dál drží a stává se čím dál více závislým na Rusku a Vladimiru Putinovi. Jaká je situace v Bělorusku nyní? A jak to vypadá na bělorusko-polských hranicích, které se staly dalším dějištěm migrační krize? Dozvíte se ve videu.
