Koaliční strany mají tento týden na půdorysu K15 jednat o změnách a úpravách ve vládním konsolidačního balíčku. Znění, ve kterém je tento vládní plán navržen, citelně dopadne i na hazard. Počítá totiž například se zvýšením sektorové daně u některých druhů hazardních her nebo s citelným snížením limitu, od něhož budou výhry podléhat dani. Zástupci odvětví upozorňují, že navrhovaný mix je natolik restriktivní, že otevře dveře černému trhu a že inkaso daně bude nakonec až o 30 procent nižší než v současnosti. Dopad navržených změn v rozhovoru pro reflex.cz komentuje David Vaněk, generální ředitel sázkové kanceláře Fortuna. Pro úplnost dodejme, že konsolidační balíček bude koncem srpna projednávat také rozpočtový výbor, druhé čtení v Poslanecké sněmovně je pak na programu začátkem září.
Jak byste ohodnotil z pohledu sázkové kanceláře konsolidační balíček jako celek?
Na balíček jako takový můžu nahlížet ve dvou rovinách. Na jedné straně vidím, že státní rozpočet je jedna velká katastrofa, se kterou se musí něco udělat. Takže rozumím tomu, že se mi relativně citlivě zvyšuje daň z příjmu, ať už jako právnické, tak vlastně i jako fyzické osobě. Beru to a v tom směru stát určitě něco navíc vybere. Co ale nechápu vůbec je to, jakým způsobem balíček utahuje šrouby sázkovému a hernímu byznysu.
Stát asi očekává, že právě vybere více na daních...
Obávám se, že se nedočká. Jestli si někdo myslí, že vyšší sektorová daň znamená automaticky vyšší výběr, tak by se měl vrátit do školy. Pokud projde to, co je navrženo, realita bude zcela opačná.
Tím myslíte, že stát vybere méně, protože lidé přestanou sázet?
To ne. Ale lidé nejsou hloupí, přizpůsobí se a půjdou za lepší nabídkou. Ono je to vlastně velice jednoduché. Čím tvrdší regulace, tím atraktivnější je trh pro nelegální provozovatele. A my už teď máme daně vysoko nad evropským průměrem a k tomu jeden z nejpřísnějších zákonů. U kamenných heren je to hmatatelné, v republice jich máme necelých 1000 s licencí a prakticky stejný počet těch nelegálních celníci vloni odhalili. To je samo o sobě alarmující a v on-line je to ještě mnohem horší. My jsme si na to udělali analýzu, podle níž už dnes stát ztrácí díky černému trhu minimálně 2 miliardy korun a politici by si měli uvědomit, že dalším zpřísněním a zvýšením daní tato ztráta půjde jen a pouze nahoru. Stát nově podle nás vybere o 20 až 30 procent méně. Když to dáte vedle sebe a natáhnete to v čase, jde o ohromné peníze, se kterými by stát mohl hospodařit nebo je investovat. Místo toho je vyhodí z okna.
Podle čeho ministerstvo financí stanovovalo nové daňové sazby či úpravy zdanění výher?
To je vlastně nejsmutnější část celého příběhu, protože navrhované zvýšení je čistě politickým rozhodnutím a neopírá se o žádnou expertízu. Při poslední velké změně, kterou prováděla Sobotkova vláda s tehdejším ministrem Andrejem Babišem, byly na stole legitimní studie, nad kterými proběhla celkem konstruktivní debata a měli jsme minimálně pocit, že nás druhá strana alespoň poslouchá.
A to nyní nestalo?
Ne, to se teď neděje. Zkrátka někdo navrhl zvýšit sazbu na 30 procent, i když bod zlomu, kdy začne výběr daně z kursových sázek klesat, je 26 procent. A všichni to vědí. Jak jsem říkal, nežijeme v bublině, byli jsme připraveni se o rozumném zvýšení bavit, ale to, co je navrženo, zavání průšvihem pro všechny.
Jak vysoká je současná úroveň daňového zatížení hazardu v České republice?
Firmy, které mají v Česku licenci, platí v podstatě tři druhy daní. Jednak klasickou daň z příjmu. Tam vzrosteme z 19 na 21 procent. Další je daň z přidané hodnoty, kterou si ale firmy v našem oboru nemohou odečítat. V praxi to znamená, že když podepíšu smlouvu na sponzoring klubu za 10 milionů, stojí mě to 12,1 milionu, přičemž 2,1 milionu jde rovnou státu. A třetí je právě sektorová daň. Tu platíme každé čtvrtletí a tam máme podle navrhovaného plánu vzrůst z 23 na 30 procent. Opakuji, už 23 procent je v evropském kontextu nadprůměrné, 30 procent nás ale posune do trojice„nejzdaněnějších“ zemí. Pokud nám politici nevěří, ať se tedy podívají do Francie, kde nasadili rovnou 50 procent a gratulovali si, jak si stát namastil kapsu a jak vyřešili problém. Oni ho ale vyrobili.
Abychom byli v obraze, co se ve Francii následně stalo?
Výsledkem je, že každá druhá sázka ve Francii proběhne u nelegálů. Tedy u firem, které jsou zcela mimo kontrolu, nerespektují nic, sází u nich mladiství, lidé na dávkách a tak dále. No a tyto firmy státu nezaplatí ani jedno jediné euro. Ztráta je v tamních poměrech v řádu stamilionů eur, a to se nebavíme o společenském dopadu, kdy taková firma vůbec neřeší nějakou dlouhodobou perspektivu a vztah s klienty. Jde jí jen o to člověka co nejdříve obrat o všechno co má a ideálně i o to co nemá. Sečteno podtrženo katastrofa, která teď reálně hrozí i u nás.
Předpokládám, že nyní máte na mysli právě ono zvýšení sazby daně ze současných 23 na 30 procent.
Ano. Předně bych rád zdůraznil, že zatímco daň z příjmu se platí ze zisku, sektorová hazardní daň se platí už z tržby. Jde o peníze, které jiné sektory použijí na provoz, investice, nájmy, platy a tak dále, nám z toho stát rovnou sebere čtvrtinu a nově bude chtít třetinu. Ta daň je tu s námi spoustu let, žijeme s ní, chápeme jí. Když ale čtu vyjádření politiků o tom, jak je potřeba ji zvyšovat v souvislosti s bojem proti rizikovému hraní, tak mi zůstává rozum stát. Je to sice daň z neřesti jako řada dalších, speciálně v případě kurzových sázek ale jako spotřební daň prostě nefunguje a nikdy to tak nebylo a nebude. Když daní zdražíte krabičku cigaret, třeba si jí někdo z toho důvodu nekoupí a je to. V kurzové sázce si ale vždy člověk na své konto pošle na sázky tu samou stovku. Vyšší daň tak bude mít dopad jen na provozovatele a dostane je pod tlak. Takže budou muset zvyšovat marže, což znamená, že budou mít obecně nižší kurzy. Pak nastávají dva scénáře. Sázkař tu svoji stovku prohraje mnohem dříve, což je v rozporu se záměrem v uvozovkách uvědomělého politika, nebo si otevře web nelegálního operátora, spadne mu brada, jak vysoké má kursy, jak atraktivní jsou bonusy, jak široká je nabídka, udělá si účet a u licencované firmy už ho nikdy nikdo neuvidí. A tím pádem se do státního rozpočtu dostane přesně nula korun.
Vláda chystá změny i u zdanění vyšších výher. O co přesně půjde?
Nikdy by mě nenapadlo, že po tom, jaká debata proběhla kolem daně z výher v roce 2019, se ještě najde někdo s odvahou to téma otevřít. Tehdy se v rámci nějakého kompromisu posunula hranice z navrhovaných 100 tisíc na jeden milion a byl zaveden odvod prostřednictvím srážkové daně. Tedy vyhrajete 5 milionů, kancelář poníží výhru a daň odvede za vás. Ministerstvo tehdy samo uznalo, že varianta, kdy by si lidé vedli deníčky a zapisovali výhry a prohry u všech operátorů, a že pokud budou na konci roku v plusu přes limit, si udělají daňové přiznání a zaplatí, je mimo. Paradoxem je, že jedním z nejhlasitějších kritiků byl i stávající ministr financí. Rozumím tomu, že stát se snaží snížit počet daňových výjimek, ale v tomto případě se žádná daňová výjimka neruší. Jen se snižuje hranice, kdy se daní čistá výhra z milionu na 50 tisíc.
Proč zrovna 50 tisíc a nikoliv 100 či 150 tisíc?
Toto číslo zůstává záhadou. Nikdo nám neukázal žádnou analýzu, nikdo nám to nevysvětlil. Chudák úředník buď dostal natvrdo zadání 50 tisíc, nebo naopak úkol to do druhého dne vymyslet. A večer u piva ho napadlo 50 tisíc. Ruku na srdce, vy byste si tu evidenci vedl? Desetitisíce lidí to jen naštve a drtivá většina z nich se na to stejně vykašle a bude čekat, jak se berňák, který na to má nulovou kapacitu, pochlapí. Ti další si řeknou, že to nemají zapotřebí, najdou si alternativu u nelegálního trhu. I v tomto případě pak stát vyjde s příjmem z daně na nulu.
Pokud dojde k prosazení všech navrhovaných změn, co to způsobí v celém odvětví?
Problém je, že všechny ty změny se promítnou v jednom fatálním důsledku. Přísnější regulace, zákazy, omezování podnikání licencovaným firmám či vyšší daně jsou vodou na mlýn černému trhu. Skoro se zdá, že vláda jedná na jeho objednávku.
V čem se černý trh liší od toho legálního, který je regulovaný?
Když mluvíme o černém trhu, pro většinu lidí je to něco virtuálního a nehmatatelného. Zkuste si ale zagooglovat, podívejte se, jak ty weby vypadají, co všechno nabízejí, jak se prezentují, jak si kupují české influencery a udělejte si obrázek sám. Ano, náš sektor má svá specifika, ale slušné a zákon respektující firmy jsou normální součástí ekonomiky. Vezměte si Fortunu, vznikla před více než 30 lety v Československu a stále je tu doma. Byznys v šesti zemích řídíme z Prahy, máme tu technologické centrum, zaměstnáváme tu 800 lidí, většinu zisku ale už dnes generujeme v zahraničí. Kolik máme takových firem, které vyváží know-how a zisky vytváří v zahraničí? Stát by měl být pyšný, že tu někdo takový je, místo toho riskuje, že celý sektor nevratně zmrzačí. Ministerstvo sice chce zjednodušit pravidla pro boj s nelegály, jedním dechem ale dodává, že to stejně nebude stačit. O to absurdnější celá situace je.
Jaká je pravděpodobnost, že by ministerstvo financí ještě některé pasáže či sazby upravilo?
Stále se snažíme argumentovat a vysvětlovat všechny negativní dopady neúměrné regulace a zdanění. Dál říkáme, že s rozumným zvýšením k 26 procentům jsme schopni se vypořádat.
Myslíte, že na to polici uslyší?
Nezbývá nám než věřit, že se najdou i rozumní politici, kteří se v problému zvládnou zorientovat a budou se chovat a rozhodovat racionálně. Stejně tak ale musíme být připraveni. Pokud by totiž to, co je na stole, skutečně prošlo, budeme se muset provozně přizpůsobit. V produktu nebo i v marketingu. Třeba fotbal se těší, jak vedle tendru na mediálního partnera zbohatne i na tendru na marketingového partnera. Za sebe říkám, že pokud se ocitneme v nové realitě, tak budeme velmi pečlivě zvažovat, kam a kolik peněz zainvestujeme, s čím a do jakého tendru vůbec půjdeme. Spočítali jsme si, že sázkové kanceláře dávají do sportu přes miliardu. Kdo to zalepí, to už nebude otázka na mě.
