Během pár let se ryze česká firma Naše rajče dostala mezi největší dodavatele rajčat na tuzemském trhu a najdete je po celý rok hlavně na pultech velkých řetězců. Zakládají si na špičkové kvalitě, pěstování bez chemie i čerstvosti – jejich rajčata se ke koncovému spotřebiteli dostanou už za 12 hodin po utržení.
Jak začala vaše cesta v zemědělství?
Před pár lety jsme si s mými společníky řekli, že na českém trhu existuje velká poptávka po kvalitní, zdravé české zelenině, a rozhodli jsme se, že tomu půjdeme naproti. Osobně raději říkám, že jsme spíš biotechnologická než zemědělská firma. To, jak fungujeme, má ke klasickému zemědělství opravdu daleko. A co se týká produktivity, jsme velmi blízko holandské, tedy světové špičce, což v oblasti střední Evropy vůbec není běžné.
Vaše rajčata jsou na trhu celý rok, a to ve stejné kvalitě. Své produkty tedy nepěstujete ve fóliovnících, ale ve sklenících…
Všechno, co u nás děláme, je podřízeno tomu, abychom skutečně celý rok dokázali vyprodukovat – a prakticky bez chemie – zdravé potraviny. Podařilo se nám postavit firmu, která je dnes z hlediska krytých pěstebních ploch největší v České republice. Za rok dodáme na trh asi 6 500 tun rajčat, což představuje zhruba osm procent celkové roční spotřeby u nás. A poptávka je stále veliká – máme vyprodáno na rok dopředu. Bereme to jako uznání, že to děláme dobře. Což neznamená, že bychom se přestali snažit… Naše skleníky na rozdíl od fóliovníků, které můžete vidět ve Španělsku nebo v severní Africe, nejen vytápíme, ale jsme schopni regulovat i veškeré další procesy – řídíme složení atmosféry, osvit v průběhu dne. A v neposlední řadě mají naše rostliny řízenou biologickou ochranu.
To znamená co?
Zjednodušeně to, že k ošetření rostlin nemusíme používat chemii a k jejich ochraně před škůdci si ve sklenících pěstujeme vlastní dravé broučky, kteří ty „zlé“ broučky snědí. My se s přírodou nepereme, spolupracujeme s ní, snažíme se ji v maximální možné míře dostat na naši stranu a vytvořit komplexní řízený pěstební proces. V tomto směru jsme skutečně pionýři moderního high-tech zemědělství pro XXI. století.
Loni na Kypru jsem navštívila bio farmu a tam plodiny ve sklenících pěstovali v symbióze s jinými rostlinami, a tím je chránili před škůdci. Vysazujete i vy podobně různé rostliny vedle sebe?
My tohle děláme trochu jinak. Naši agronomové jsou milovníci hub, a tak se ve velkém věnujeme symbiotickému soužití rostlin a hub. Pěstujeme je například na listech našich plodin nebo na jejich kořenech – ty jsou pak z těchto mycelií „očkovány“ a umožní jim to lépe vstřebávat výživu. A tohle naše know-how je základem toho, proč jsou naše výsledky tak odlišné od konkurence.
Jak je to u vás s opylováním?
To v našich halách zařizují čmeláci. Máme jich spousty a mimochodem i oni bydlí v takových domečkách z dálky ovládaných počítačem…
A proč jste se vlastně rozhodli zrovna pro rajčata?
Z hlediska segmentu ovoce a zeleniny jsou rajčata strategickou komoditou. Patří ke klíčovým položkám nákupu konečného zákazníka. To znamená, že snaha získat čerstvá rajčata ve vysoké kvalitě a po celý rok je rozhodující i pro mnohé řetězce. A tím se vracím zpátky k tomu, že tady prostě tahle poptávka byla a my jsme jí jen vyšli naproti.
Za zhruba 5 let se vám podařilo dostat tam, kde jste. Kromě používání zbytečné chemie se vyhýbáte i tomu, co se děje u importovaných rajčat; ta se sklízí nezralá.
Já jsem se samozřejmě byl podívat na místě, kde se v severní Africe rajčata pěstují a sklízejí. Jejich dodávka odtamtud sem trvá kamionem minimálně 10 dní a ujede přitom vzdálenost asi čtyř tisíc kilometrů. Už z toho titulu se tam rajčata nemohou trhat zralá, jsou v podstatě zelená. Rajče má ale takovou vlastnost, že když ho necháte v temnotě, tak zčervená. Ale rajče, které utrhnete zelené, už nikdy „nedojde“ z hlediska nutričních hodnot a ani nenabude mít tu správnou chuť. Naopak u nás když rajče utrhneme, tak je do 12, nejpozději do 24 hodin na pultě. To znamená, že zákazník, který kupuje české rajče, kupuje oproti dovozu zralý, kvalitní a čerstvý produkt.
Vaše skleníky, kde zeleninu pěstujete, se nachází v Tušimicích u Kadaně. Využíváte výhody blízké elektrárny?
Ano, z elektrárny využíváme tzv. zbytkové teplo, které by jinak „odešlo“ do ovzduší. To nám i v této době umožňuje za únosné náklady produkovat i v zimě. Na druhé straně ale spotřebujeme spoustu elektřiny; protože našim rostlinám větší část dne svítíme. Ještě než došlo k válce na Ukrajině a k současné energetické krizi, jsme provedli poměrně rozsáhlé inovace a podařilo se nám snížit spotřebu elektrické energie o celých 50 %. Bohužel, i tak se v dnešních cenách opět dostáváme v nákladech spojených s energiemi do závratných částek.
V dnešní době green dealu a debatách o udržitelnosti může někdo namítnout, že váš provoz, který spotřebovává velké množství energie, za sebou nechává velkou uhlíkovou stopu, a je tedy neekologický. Jak se stavíte k tomuto tématu?
Naše uhlíková stopa, resp. stopa našich rajčat, je určitě výrazně nižší než u rajčat, které se dovezou ze Španělska nebo z Maroka. Už jenom všechny dopravní náklady, objem chemie, která se k jejich vypěstování musí použít… Řádově je uhlíková stopa až dvakrát větší u dovozu než u rajčat z České republiky. Pokud se někdo zamýšlí nad klimatem a zajímá ho budoucnost planety, tak jíst lokální potraviny je rozhodně zdravější a planetě prospěšnější. A co se týká přímo naší firmy – náš provoz jsme postavili na zdevastované půdě, kde stávaly objekty zbořené elektrárny. Nešlo zde nic postavit ani provozovat žádnou zemědělskou výrobu. My jsme přesto na tento brownfield dokázali vrátit přírodu. A produkovat zde zdravé a kvalitní potraviny. I to je za mne jedna ze známek budoucnosti zemědělství.
Takže pěstování v hydroponiích funguje dobře?
Velmi dobře. Teď možná budu znít jako příznivec hnutí New Age, ale rostliny jsou živí tvorové a mezi sebou si povídají. Samozřejmě nemluví lidskou řečí – komunikují spolu přes kořeny a přes feromony. Mnoho vnímavých lidí, kteří k nám přijdou, mi říká, že cítí, jak ty naše rostliny jsou opravdu spokojené. A říkají to i naši zaměstnanci. Já ještě dodávám, že z hlediska jazyka českého jsou rostliny ženského rodu, takže pokud tady máme 176 tisíc spokojených rostlin, je to stejně obtížné, jako mít na jednom místě stejné množství spokojených, náročných žen. Což samozřejmě vůbec není jednoduché (smích). Obnáší to spoustu práce a úsilí, ale na druhé straně, pokud jsou vaše rostliny šťastné, odmění se vám bohatou úrodou.
Uvažovali jste o bio certifikaci, když na vaše rostliny de facto nepoužíváte umělá hnojiva?
Nálepku bio nemáme proto, protože kdysi dávno někdo definoval, že bioprodukce musí kořenit v půdě. Je jedno, jestli je ta půda přehnojená nebo mrtvá, podmínkou je, že rostliny prostě musí růst v půdě. Pokud my je pěstujeme ve vodě či chcete-li hydroponicky, oficiálně nespadáme do této škatulky. A to i když veškeré pěstování u nás na úrovni bioprodukce je.
Chystáte kromě rajčat pěstovat ještě něco jiného?
V současné době produkujeme pouze rajčata. Přemýšlíme samozřejmě o dalších plodinách – rádi bychom pěstovali i okurky, sladké papriky, jahody, cukety… A i tohle všechno bychom byli schopní dělat v té chuti, čerstvosti a kvalitě, kterou zákazník určitě ocení.
Lukáš Rázl, jednatel firmy Naše rajče, bude mezi řečníky e-commerce summitu, který se na konci února pořádá deník E15 v prostorách Pražského hradu.
