Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

V České republice nyní není nálada na to začít si utahovat opasky

Nedávné volby do Poslanecké sněmovny nebyly podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly o programu, ale pouze referendem o premiérovi Andreji Babišovi. „Nyní bude velmi napínavé sledovat, zda nová vláda splní věci, které slíbila. Troufám si říci, že pokud začne svůj plán realizovat, tak velmi záhy narazí na hrubé neporozumění veřejnosti,“ říká odborový předák a nastiňuje plán, jak by vláda měla pomoci automobilce Škoda Auto nebo diverzifikovat český průmysl.

Automobilka Škoda Auto od začátku tohoto týdne citelně omezila, až zastavila výrobu ve všech svých českých závodech. Jaké očekáváte dopady na pracovní klima, zaměstnanost i mzdovou politiku v těchto závodech?

Musíme si uvědomit, že tento příběh má minimálně tři a jednu další rovinu. Jedna je to, jaký to bude mít bezprostřední dopad na zaměstnance Škoda Auto. To je ten nejjednodušší, protože tripartita i vláda jasně deklarovaly, že aktivují Antivirus, který by měl této fabrice pomoci.

Jaké jsou další roviny?

Další rovinou je tzv. dodavatelský řetězec, který je již v daleko horší situaci. Tam totiž nepatří již jen velké nadnárodní koncerny, ale i řada menších a středních lokálních firem. I to je však řešitelné formou Antiviru. Třetí rovina, a ta už je složitější, je dopad na další dodavatelské firmy. Takto velká fabrika nejsou jen zaměstnanci, ale také třeba stravování, nákupy v blízkém okolí, řada služeb, dodavatelé hygienických potřeb a řada dalších věcí. To už přes Antivirus vyřešíte hůře. A ještě je tu jedna rovina, a tou je psychický dopad na zaměstnance a jejich okolí. V řadě případů je na výdělku z této fabriky závislá celá rodina nebo širší okolí. A jakékoliv zvyšování nejistoty v tomto směru není dobře.

Rozhovor s Josefem Středulou v pořadu Prostor X z března letošního roku můžete zhlédnout zde: 

Video placeholde

Prostor X: Rozhovor s Josefem Středulou • Prostor X

 

Přerušená či zastavená výroba ve Škodovce si dotkne i zaměstnanců v odvětvích i ve firmách, které do ní dodávají nejrůznější komponenty. Jaké se tato odstávka projeví u nich?

Nyní se dopady analyzují, ale máme za sebou zkušenost s přerušením výroby v době epidemie, takže můžeme už nyní něco predikovat. Třeba to, že právě pro dodavatele, kteří často pracují v systému „just in time“ (dodávají podle okamžitých objednávek třeba do 24 nebo 48 hodin) je tato odstávka fatálnější. O to víc, že i když se pak fabrika rozjede, tak nejdříve se budou dodělávat již vyrobené vozy, takže pro tyto společnosti nejde o dvou měsíční, ale třeba o čtvrtletní odstávku. Těchto firem je po celé České republice desítky a pro ně je tato situace daleko dramatičtější. Lze předpokládat propouštění, snižování mezd a další opatření. Jen připomínám, že proti tomu zde stojí dramatické zdražování energií, zvyšování cen potravin…

Pocítí výpadek výroby ve Škodě Auto a na ni navázaných firmách česká ekonomika jako celek? V jakém rozsahu?

O tom, že to pocítíme všichni není pochyb. Automobilový průmysl je v Česku dominantním exportérem, tvoří podstatnou část hrubého domácího produktu. Takže je jasné, že tento výpadek se dotkne na straně příjmů i státního rozpočtu. Ale to je problém, který bude muset asi řešit již nový ministr financí.

Mají odbory jako jeden z hlavních členů tripartity nějaký návrh na řešení této situace?

Jedna věc je okamžitá pomoc v podobě spuštění Antiviru. To je bez debat. Druhá věc, a ta je podle nás opravdu zásadní je, že budoucí česká vláda už definitivně musí podpořit diverzifikaci průmyslu. Opakovaně říkáme, že vsadit pouze na automobilový průmysl je rizikové, protože vývoj v každém segmentu je cyklický. Ale problém tu je, že doposud vlády podporovaly především růst montoven a skladů a levné práce. Aby bylo jasno, když o tom mluvím, tak tím nemám ani na mysli, že bychom tu měli stavět nějaké mega velké vědecké parky. To, co máme podporovat je to, čemu se říká zlaté české ručičky. Nedávno jsem četl příběh z druhé světové války, jak Češi našli tank, který Britové už nechali být, protože jim nešel nastartovat. No, a oni ho za půl hodiny opravili a jeli. A aby bylo jasno – zlaté české ručičky znamená pro mě i taková ta naše chytrost, rafinovanost a schopnost přicházet s novými řešeními.

Před dvěma týdny proběhly v České republice volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých zcela propadly levicové strany. Jak hodnotíte výsledek voleb?

Je evidentní, že tyto volby rozhodně nebyly o programu. Nevolila se levice nebo pravice, neřešila se klimatická změna, Green deal nebo budoucnost Česka, ale bylo to referendum o stávajícím premiérovi. Nepřekvapuje mě, že u tohoto hlasování si řada lidí ani neuvědomila, že za tímto hlasováním je schovaná také změna v přístupu k sociálním tématům. To není stížnost nebo lamentování, to je jen konstatování faktu. A na adresu levice se dá říci jediné: je jejich chyba, že to to nedokázala včas a jasně formulovat. Je to ale škoda, protože i z jednání na tripartitě musím uznat, že ČSSD opravdu často stála na straně zaměstnanců.

Nově se formující většina ve sněmovně bude – alespoň dle předvolebních programů – realizovat poněkud odlišnou politiku než končící levicová vláda ANO, ČSSD s podporou komunistů. Jak na ni nahlížíte jako ekonom?

Tak zaprvé - jedna věc jsou předvolební sliby a druhé pak povolební skutečnost. Myslím, že nyní bude velmi napínavé sledovat, zda nová vláda splní věci, které slíbila. Troufám si říci, že pokud začne svůj plán realizovat, tak velmi záhy narazí na hrubé neporozumění veřejnosti. Nemyslím, že v České republice je nyní nálada na to si začít utahovat opasky. Tedy nálada, podle mého většina lidí na to prostě nemá. Navíc je tu ještě jeden velký rozdíl. Utahování opasků za doby Kalouska nebo Klause bylo v době, kdy byla nálada ve veřejnosti diametrálně jiná. Teď chce vláda šetřit poté, co lidé prožili epidemii, která znamenala pro řadu lidí finanční sešup. Chtít po těchto lidech, aby se teď uskromnili, protože je třeba zaplatit dluhy za covid je podle mého hodně smělé. Navíc znova připomínám – v Česku jsou mzdy i důchody dlouhodobě nižší než by měly být.

Na podzim probíhají i jednání o minimální mzdě v příštím roce. Jak moc ovlivní její budoucí výši skutečnost, že konečné rozhodnutí provede vláda na středopravém koaličním půdorysu?

Nechci předjímat rozhodnutí. Počkejme si na jejich rozhodnutí a postoj. Za sebe ale rovnou říkám, že fakt, že v Česku máme při vyšší HDP nižší minimální mzdu než Slovensko nebo Polsko je ostuda, a nic jiného. Ukazuje to názorně, jak si politici váží cizí práce. Nic jiného.

S jakým návrhem na jednání o minimální mzdě půjdou odbory? O kolik by měly stoupnout v příštím roce platy v celé ekonomice?

Nebývá zvykem prozrazovat taktiku protivníkům dopředu. Takže pokud mohu touto cestou vyslat vzkaz, tak říkám 25 tisíc. A uvidíme, kam se dostaneme.