nahoru

Archeolog Macháček o prvních Slovanech u nás, o Velkomoravské říši i o nálezu, který zaujal svět

HANA BENEŠOVÁ 12. června 2021 • 07:00
Archeolog Macháček o prvních Slovanech u nás, o Velkomoravské říši i o nálezu, který zaujal svět
foto: Masarykova univerzita

Archeolog prof. Jiří Macháček (50) a jeho tým na jaře získali světovou pozornost. Předložili totiž první autentický důkaz toho, že se Slované už v šestém století dostali do kontaktu s předkřesťanským písmem. „Na takový nález se čekalo staletí,“ říká Jiří Macháček.

Žebro z tura domácího s vyrytými starogermánskými runami jste při archeologickém průzkumu slovanského sídliště objevili už v roce 2017. Bylo těžké o objevu víc než tři roky mlčet?

Nález jsem představil na několika vědeckých konferencích, ale nikde jsme ho nemedializovali. Víte, archeologové jsou velmi trpěliví lidé. Práce v terénu a pak v laboratoři se nedá uspěchat. Jistota, že se jedná o autentický nález, byla pro nás daleko cennější než rychlé zveřejnění.

Pamatujete si na okamžik objevu?

Byl jsem tehdy v kance­láři. Z naší archeologické ­základny v Pohansku mi přišel e-mail od studentky Aleny Slámové, která nálezy zpracovávala v laboratoři spolu s Adélou Balcárkovou a runového nápisu na kosti si všimla. Volal jsem jí hned zpátky.

Bylo vám jasné, že jste na stopě důležitému zjištění?

Když jsem uviděl fotku kosti s vyrytými runami, zrychlil se mi tep. Okamžitě jsem ale rozhodl, že nález nebudeme předčasně zveřejňovat. Svolal jsem na univerzitu komisi předních moravských archeo­logů, kteří se zabývají daným obdobím, a zkonzultoval s nimi další postup. Sestavil jsem pak mezinárodní tým z České republiky, Rakouska, ze Švýcarska a z Austrálie, jenž nález prozkoumal za pomoci různých metod. Až když bylo na základě vědeckých analýz potvrzeno, že se jedná o autentický nález, svá zjištění jsme publikovali v jednom z nejvýznamnějších archeologických časopisů. Náš text měl největší ohlas za posledních několik let. Germánské písmo, které se objevilo v kontextu slovanského sídliště, zaujalo i veřejnost. Popularizační článek na serveru Radio Free ­Europe si přečetly statisíce lidí. Bulharská televize o nás vysílala v hlavních zprávách, o nálezu se psalo v Rakousku, ve Francii, Spojených státech, v Rusku, na Ukrajině.

 

Dlouho se spekulovalo o tom, zda staří Slované runy používali. Už v 9. století bulharský mnich Chrabr, jenž působil v preslavské literární škole, ve spise O písmenech uvedl, že „Slované coby pohané neměli písmo, ale počítali a věštili črtami a zářezy“. Slavista a jazykovědec Pavel Josef Šafařík v roce 1837 napsal: „Ctihodní praotcové, naši staří Slované ještě pohané jsouce, runové písmo používali.“

Jenže pro tato tvrzení stále chyběl přímý důkaz. V germánském prostředí byly runy v polovině prvního tisíciletí obvykle vyryty do kovových předmětů – šperků či zbraní. V materiální kultuře Slovanů v té době převažovaly organické látky. Ostatně i Pavel Josef Šafařík uvažoval o tom, že Slované pro runové písmo volili dřevo nebo kůru ze stromů, a takové nálezy se pochopitelně nezachovaly. Zlomené tuří žebro s runami z Lán na Břeclavsku je první důkaz toho, že staří Slované přišli do kontaktu se starogermánským písmem. Možná se časem ukáže, že podobných nálezů je více. Na kostech se runy totiž nehledaly a daly se snadno přehlédnout. Jak jsem říkal, run si všimla Alena Slámová až v laboratoři. Zářezy v kosti jsou opravdu tenké. Přesně nevíme, čím byly vyryté, musel to být ovšem velmi ostrý nástroj.

Obrozenci se snažili dohledat dávné písemné památky, které by dokládaly kulturní vyspělost Slovanů, a přání bylo leckdy ­otcem myšlenky. Básník Ján ­Kollár při návštěvě Itálie v 19. století například rozklíčoval v etruských nápisech slovanská sdělení. Vznikaly v době obrození také podvrhy slovanských runových zápisů?

Samozřejmě, a nebylo jich málo. Archeolog z Národního muzea Karel Sklenář o nich zasvěceně píše v knize Slepé uličky archeologie. Údajné slovanské runy byly „objeveny“ například u Trhových Svin, ve Skalsku na Mladoboleslavsku, u Kalivod na Novostrašecku. Vždy se jednalo o podvrh.

Váš nález je autentický. Kde přesně runami popsaná kost byla?

Kost jsme objevili při archeologickém výzkumu časně slovanského sídliště v Lánech na Břeclavsku, v zahloubeném obydlí, v zemnici. Nalezli jsme ji ve vý­plni zaniklého objektu mezi dalšími zvířecími kostmi a fragmenty keramiky pražského typu, tedy keramiky z nejstaršího období raně slovanského osídlení. Radiokarbonová metoda pak potvrdila, že zlomené žebro tura domácího s runami i další zvířecí kosti pocházejí z druhé poloviny šestého století.

 

Ve zbytku rozhovoru se dočtete:

  • Jak vypadalo stěhování národů v praxi?
  • Odváželi nacisté z protektorátu archeologické nálezy?
  • Má legenda O třech prutech Svatoplukových reálný základ?

 

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku