nahoru

Tomáš Prouza: Vláda na svoje sliby pomoci cestovnímu ruchu tiše zapomněla

Jiří Štefek 7. září 2020 • 18:10
Tomáš Prouza: Vláda na svoje sliby pomoci cestovnímu ruchu tiše zapomněla
foto: Michaela Szkanderová

Jedním z odvětví, které tvrdě pocítilo dopady jarní epidemie koronaviru, byl cestovní ruch. Během léta se sice situace v odvětví zlepšila a mnoha zařízením se podařilo znovu nadechnout, ale v současné době počty nakažených opět rostou a přicházejí nové restrikce. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory, v rozhovoru pro Reflex.cz nešetří kritikou nad skutečností, že nová opatření přišla pozdě, a umožnila tak rychlejší šíření nemoci než jaře. Díky tomu už brzy může být Česká republika zařazena mezi takzvané „červené země“.

Začněme aktuální zprávou. V Praze bude od středy 9. září kvůli epidemii koronaviru povinné nosit roušky v obchodech a nákupních centrech. Od stejného data bude nutné od půlnoci do 6 hodin ráno uzavírat provozovny stravovacích služeb. Jak tato nová opatření hodnotíte?

Překvapuje mě, že ta opatření přišla tak pozdě. Vysoké nárůsty už byly v Praze poměrně dlouho a na jaře by na jejich základě vláda udělala mnohem přísnější opatření – a mnohem rychleji. Strach z negativní reakce veřejnosti ale znamená, že vláda je teď přehnaně opatrná a bude to znamenat, že se nákaza rozšíří mnohem více, než by to bylo nutné. Mnohem větším problémem než pomalu zavedená opatření je ale to, že lidé přestali vládě věřit, protože opakovaně vidí, že se nerozhoduje podle doporučení odborníků, ale podle toho, co se vládě hodí politicky. A v takové situaci je bohužel ochota dodržovat různá omezení velmi malá.

Situace se mění každým dnem. Jaká je podle vás pravděpodobnost, že podobná opatření jako v Praze budou zavedena i na dalších místech, kde čísla o osobách nakažených koronavirem také nejsou nízká?

Pečlivě sleduji data ministerstva zdravotnictví a zejména se dívám na počty nemocných na 100 000 obyvatel. A další problémové okresy jsou v tomto měřítku velký kus za Prahou. Na druhou stranu v období chřipkové sezóny bude mít smysl se chránit před jakoukoliv nákazou, zejména kvůli tomu, že letos bude výrazný nedostatek vakcíny proti chřipce.

Zpět do Prahy. Jak moc v ní ovlivní nebo mohou ovlivnit nově zavedená opatření situaci v gastronomii, ale i cestovním ruchu během nadcházejících týdnů?

Gastronomii neublíží, že pár restaurací nebo barů musí zavřít o půlnoci. Gastronomii ubíjí nejistota, kterou lidé cítí kvůli zmateným postupům vlády – nevědí, jaká je doopravdy situace, nevědí, jestli budou mít za pár měsíců práci, protože vidí, jak vládní programy „pomoci“ až na pár čestných výjimek nefungují. A v takové situaci prostě nebudete brát rodinu v neděli na oběd, ale raději zůstanete doma a ušetříte. Stejně tak cestovní ruch – v Praze přes léto pomohli Češi, kteří přijeli i díky kampani magistrátu „V Praze jako doma“. Ale skutečnou záchranu mohou přinést jen cizinci, kteří se pomalu začali vracet. Jenže teď kvůli neřešení rostoucího počtu nakažených reálně hrozí, že se Česko dostane mezi „červené“ země, kam se nedoporučuje cestovat nebo po jejich návštěvě musíte do karantény. A v takové situaci samozřejmě zůstanete doma nebo pojedete jinam než do Česka.

Na svém twitterovém účtu jste napsal: „Cestovní ruch každý rok odvádí do veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun. Když poprvé v historii potřeboval pomoct, vláda se k lidem, kteří v cestovním ruchu pracují, otočila zády.“ Lze v těchto vašich slovech vyčíst i hodnocení situace v branži během letošního léta?

Většina čtenářů si myslím ještě dobře pamatuje, jak paní ministryně Dostálová celé jaro lidem slibovala vouchery v hodnotě 10 000 korun na dovolenou v Česku. Ten systém byl vymyšlen chytře – podmínkou bylo utratit další peníze a rozložit vouchery v čase, takže by se díky tomu prodloužila turistická sezóna a lidé v turistickém ruchu by se mohli rychleji postavit zpět na nohy. Místo slíbené pomoci ale vláda nakonec na své sliby tiše zapomněla. Podobné je to i se slíbenou kompenzací za dobu, kdy byl turistický ruch na jaře rozhodnutím vlády zrušen. Proč mají mít nárok na odškodnění hotely, ale už nikoliv restaurace a hospody? A kdo odškodní provozovatele školních pobytů, kteří měli rozhodnutím vlády zavřeno o měsíc déle než normální hotely? Pochvalu si naopak zaslouží některé kraje a města, které přišly s vlastními programy podpory cestovního ruchu. Díky aktivitám Prahy, Karlových Varů, Jihočeského nebo Moravskoslezského kraje se podařilo zachránit spoustu firem, protože chytře nastavené pobídky přilákaly – a třeba na severu Moravy stále lákají – lidi k návštěvě.

Měl jste možnost během léta navštívit některé destinace či oblasti v České republice? Jaké poznatky či závěry jste si z těchto cest přivezl?

Během léta jsem projel velkou část Česka a odnesl si z toho tři důležité věci. Zaprvé, jak je důležité udělat si se svými zákazníky vztah – lidé se vraceli na místa, kde jim bylo dobře, kde jsou ochotní majitelé, kde se o ně v minulosti dobře postarali, jezdili i velké vzdálenosti, třeba aby pomohli zachránit minipivovary. Zadruhé, obrovské nasazení řady majitelů restaurací, penzionů a hotelů, kteří do udržení svého podniku a udržení zaměstnanců investovali své úspory a pracovali od rána do noci. To bylo nesmírně povzbudivé. Zatřetí, totální rezignace na jakoukoliv pomoc státu a nedůvěra v to, že stát udělá pro turistický ruch a gastronomii cokoliv pozitivního. Téměř každý majitel na jaře uvěřil, že vláda tomuto brutálně postiženému sektoru pomůže – a pak tvrdě narazil na realitu nefunkčních vládních programů.

Po vypuknutí jarní vlny epidemie média zaplnily zprávy o černé budoucnosti odvětví gastronomie a cestovního ruchu. Hovořilo se v nich o desítkách tisíc lidí bez práce a minimálně mnoha stovkách zavřených restaurací, hotelů či dalších středisek cestovního ruchu. Naplnily se tyto chmurné prognózy?

Naplní se letos na podzim. Každý, kdo jen trochu mohl, zkusil využít letní sezónu, aby vydělal peníze na alespoň částečné pokrytí jarních ztrát. A pro udržení zaměstnanosti výrazně pomohl program Antivirus. Jenže letní sezóna končí, v říjnu skončí i program Antivirus, takže ten náraz přijde ještě před koncem roku. A třeba v Praze, která je nejvíc závislá na turistech z ciziny, je již dnes zavřená třetina hotelů a zavírat budou s koncem léta i další.

Na záchranu a podporu subjektů v cestovním ruchu vzniklo mnoho iniciativ, projektů či programů. Které považujete za nejvíce zdařilé?

Nerad bych na někoho zapomněl – a hlavně si myslím, že jakákoliv aktivita, která dala lidi dohromady a inspirovala je k tomu, aby někam zašli, někam zajeli, objednali si online jídlo z restaurace, kterou neznají… si zaslouží obrovskou pochvalu. Během jarní nejistoty bylo jednoduché uzavřít se do sebe – a každý, kdo to neudělal, má můj obdiv.

A které se naopak moc nepovedly?

Ty státní s výjimkou programů Antivirus a příspěvků živnostníkům a společníkům malých firem. Ale to je jasné z mých předchozích odpovědí, že?

Očekáváte, že v závěru letošního roku ještě vláda či kraje nějakým způsobem pomohou cestovnímu ruchu?

Některé kraje své „letní“ programy prodloužily, což je moc dobře. A chytrý stát by se chytil za nos, rychle napravil chyby v nefunkčních programech a hlavně přišel s novými iniciativami, jak podpořit poptávku. Výborně ve světě funguje snížení DPH, výbornou inspirací by mohlo být Slovensko, které výrazně seškrtalo byrokratickou buzeraci podnikatelů. A vedle toho by mi dávalo smysl cíleně podpořit aktivity, jako jsou třeba školy v přírodě nebo lyžařské kurzy – jednak je dobře, aby se děti dostaly ven, jednak bude mít řada rodin finanční problémy něco takového sama zaplatit. A třeba v Rakousku vláda podporuje investice do modernizace turistické infrastruktury, aby bylo Rakousko příští rok na turisty ještě lépe připravené než obvykle. Vždyť kdy jindy modernizovat než ve chvíli, kdy nemáte hosty.





Diskuse ke článku