Čeká český fotbal technologická revoluce, nebo útok na občanské svobody?

Byl to okamžik, kdy pohár trpělivosti definitivně přetekl. Jarní derby pražských „S“ v Edenu mělo být oslavou českého fotbalu, kterému se v posledních letech podařilo přilákat více sponzorů, fanoušků i zahraničních hvězd. Místo toho skončilo kontumací poté, co slávističtí ultras vtrhli na hrací plochu. Slavia dostala rekordní pokutu a český fotbal obří facku v přímém přenosu. Policie tehdy poukázala na to, že klubová pořadatelská služba situaci na ploše nezvládla a policisté museli suplovat roli soukromé ochranky na trávníku.

A že nejde jen o ojedinělý výstřelek z minulosti, potvrdily i události z posledních dní. Během nedávného derby se v kotli Sparty objevil transparent oslavující odsouzeného srbského válečného zločince Ratka Mladiće („RIP Generál“) a v hledišti kamery zachytily fanouška s ruským symbolem „Z“, označujícím invazi na Ukrajinu. Fotbalové tribuně se tak zase jednou vrátila nálepka prostředí, kde vedle pyrotechniky nekontrolovaně proplouvají i politické provokace a extremistické symboly.

A to i přesto, že kluby investují do bezpečnosti enormní sumy. Sparta například před posledním derby na Letné oficiálně potvrdila, že do dodatečného zajištění bezpečnosti, stewardů, zdravotníků a hasičů napumpovala na jediný zápas přes 700 tisíc korun. Ani to však nezabrání tomu, aby se v hledišti neobjevily zakázané předměty a transparenty.

„Vběhnutí na hřiště při jarním derby byl ten nejhorší možný vlastní gól, jaký si fanouškovská scéna mohla dát,“ řekl Reflexu Zdeněk Koutský, fanoušek Sparty a fotbalový podcaster. „Český fotbal prožívá renesanci. Máme rekordní návštěvnosti, stadióny jsou vyprodané, chodí obrovské množství rodin s dětmi, chorea mají evropské parametry. Jenže zkraty desítek jedinců dají politikům přesně tu argumentační munici, na kterou čekali. Okamžitě to hodilo vnímání fotbalu v očích běžné veřejnosti o dvacet let zpátky, někam do divokých devadesátek. Místo devatenácti tisíc lidí, co udělali skvělou atmosféru, se řeší jen ti, co selhali. Vytvořil se falešný narativ, že stadión je nebezpečná válečná zóna, přestože data ukazují opak,“ zmínil Koutský.

Se sparťanem vzácně souhlasí i slávista. Michal chodí na Tribunu Sever již dlouhé roky, je perma­nentkář, pravidelně přispívá na choreografii, jezdí i na výjezdy. „Absolutně neschvaluji, co se stalo, spíš bych chtěl říct, že se jednalo o výjimku a o několik málo jednotlivců. Navíc situaci šlo předejít vhodnějším chováním pořadatelské služby,“ vysvětluje.

Události posledních měsíců zkrátka rozjely soukolí, které už nelze zastavit. A fotbalové kluby, jež dlouho nad pyrotechnikou zavíraly oči nebo ji tiše tolerovaly, musely sklopit hlavu. Ukázal to i případ jarního derby. Aby se sešívaní vůbec dostali ke jménům výtržníků z jarního derby a mohli jim dát klubový zákaz vstupu, ­museli se v policejním spise formálně označit za „poškozenou stranu“. 

Bez toho by jim současná legislativa a striktní pravidla pro ochranu osobních údajů svázaly ruce. Jaroslav Tvrdík sice na sněmovní pracovní skupině bojoval za to, aby bezpečnostní agentury a pořadatelé získali na stadiónech právní ochranu srovnatelnou s policií, u politiků však tvrdě narazil. Naopak Sparta zastoupená Ondřejem Kasíkem přišla na řadu věcí s odlišným pohledem. Zejména pokud jde o přenesení pravomocí na soukromé ochranky či přístup k pyrotechnice.

Pět let natvrdo za dýmovnici? Nesmysl a hysterie

Diskusi následně vyhrotil výrok ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO), jenž v České televizi zmínil myšlenku, že by se zapalování pyrotechniky na stadiónech mohlo nově stát trestným činem se sazbou až pět let vězení. „To mi přišlo už hodně přehnané. My jdeme vždycky od extrému do extrému,“ reagoval Reflexu poslanec Patrik Nacher (ANO). „Dát pět let za pyro v zemi, kde za znásilnění nebo pokus o ně lidé odcházejí s podmínkou a senioři dostávají roky natvrdo za pěstování konopí pro vlastní potřebu? Pojďme dávat věci do souladu. Zákaz vstupu na stadión je pro fanouška, který tím žije, dostatečně razantní trest,“ konstatoval Nacher.

Anonymní e-shopy útočí na city. Falešná romantika vás může stát hodně peněz

Reportáže

Podobný názor má i slávista Michal. „Udělat z pyrotechniky trestný čin je za mě naprostý nesmysl. Máme ve fotbale jiné, závažnější problémy, vizte různé ‚sázkařské‘ kauzy, rozdělování dotací a vlastně i více či méně latentní rasismus, přemíru policejní agrese,“ ­zmiňuje.

Podobně ostře reaguje i podcaster Koutský. „Je to naprostá bizarnost a ukázkový populistický alibismus politiků a funkcionářů. Pět let je horní sazba za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti nebo za velkou korupci. Bavit se o stejné sazbě za odpálení světlice v davu ukazuje na úplnou ztrátu smyslu pro proporce. Navíc je v tom obrovské pokrytectví. Nedávno Tvrdík mluvil o legalizaci pyrotechniky za jasných podmínek a teď se na­vrhuje kriminalizace? Problém není kontrolované pyro v kotli, ale když bezmozek hodí světlici na hřiště. To je selhání jednotlivce a na to už zákony máme – výtržnictví, obecné ohrožení. S logikou plošných zákazů můžeme rovnou zakázat auta, protože s nimi někdo může najet do davu,“ srovnal situaci.

Ani mezi ostatními politiky kriminální sazba za pyrotechniku nenachází jednoznačnou podporu. „Přestože jsem si vědom všech dopadů, nejsem příznivcem skokové změny trestní sazby,“ sdělil Reflexu poslanec Jiří Havránek (ODS). „Řešme problém, proč tyto chuligány není možné dopadnout a věc řešit v přestupkovém řízení se zákazem vstupu. Otevřený oheň nebo na dálku odpálená pyrotechnika jako při zápase Zbrojovky Brno se Spartou na stadión nepat­ří, ale drtivá většina českých fanoušků se nechová jako blázni. Řešíme problémovou jednoprocentní menšinu,“ popsal Havránek.

Chytrý stadión: velký bratr, nebo jediná spása?

Jestliže pětiletý žalář vyvolal rozpačité úsměvy, druhý pilíř chystané revoluce berou všichni aktéři smrtelně vážně: zavedení bio­metrických kamer a systému rozpoznávání obličejů (face recognition) na vstupech. Ministerstvo sportu i poslanecká iniciativa pracují na zákonném zmocnění, jež má klubům rozvázat ruce. 

„Po nešťastných událostech v derby jsme se dohodli napříč politickým spektrem, s odborníky i fotbalovým prostředím, že musí vzniknout zákonné zmocnění pro využití inteligentních technologií. Tato věc je z 99 procent dohodnutá, v paragrafovaném znění a v září jde do legislativního procesu,“ řekl Reflexu ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě). Princip má být přímočarý. Při Národní sportovní agentuře (NSA) vznikne registr vyloučených osob. Kdo dostane zákaz – ať už od soudu, policie, nebo klubu za porušení návštěvního řádu –, ocitne se na tzv. negativním seznamu. Kamery u turniketů pak projdou obličej přicházejícího.

„U face recognition je třeba nastavit systém, který nebude zne­užitelný. Jedinou možností je pasívní kamera na vstupu, kdy nebude docházet k ukládání dat o všech fanoušcích. Pouze bude rozpoznán fanoušek se zákazem vstupu a nebude vpuštěn, popřípadě bude vyveden,“ vysvětluje Havránek z ODS. Zároveň dodává, že bez tohoto kroku jsou jakékoliv zákazy vstupu jen papírovým tygrem. „Lístek na jméno nic neřeší. Koupí vám ho někdo druhý a kontrolovat občanky u dvaceti tisíc lidí je na vstupech nerealizovatelné,“ zmínil opoziční poslanec.

Podle Nachera z ANO jde o logický posun v soukromém prostoru stadiónu. „Když jdete do O₂ areny, projdete rámem a roztáhnete ruce. Nikomu to nevadí. Když nákupem lístku souhlasíte s návštěvním řádem, je to vaše volba. Kdo s tím nesouhlasí, na stadión chodit nemusí, není to veřejná ulice. V Allianz Aréně v Mnichově jsem skenem obličeje prošel úplně běžně,“ popsal svou zkušenost.

Uprostřed plamenů i na luxusních jachtách. Čeští policisté na Jadranu řeší požáry i bizarní krimi kauzy

Reportáže

Kritici z řad fanoušků však namítají, že jde o nepřiměřený zásah do soukromí. „Zavádět biometrické skenování obličejů celého stadiónu kvůli deseti pitomcům je absolutní nepoměr a šikana,“ ohradil se Koutský. „Sparta i Slavia dnes mají kamery v takovém rozlišení, že vám přečtou z tribuny i esemesku v mobilu. Nepotřebujeme plošné fízlování, ale důsledné vymáhání trestů,“ doplnil svou zkušenost ze stadiónu.

Soukromé ochranky policisty nebudou

Velkým jablkem sváru mezi politiky a fotbalovými kluby zůstává otázka, kdo má vlastně na stadiónech vymáhat pořádek. Zdroje z prostředí Sparty i Slavie potvrdily, že kluby by uvítaly větší pravomoci pro své pořadatelské služby. Například možnost agresora dočasně zadržet, i když páchá „pouze“ přestupek, nikoliv trestný čin. Tady ovšem narazily na neprostupnou zeď.

„V tomto ohledu fotbalu nevyhovíme,“ říká nekompromisně Boris Šťastný. „Nechceme posilovat privátní organizace a stavět bezpečnostní agentury na roveň ozbrojených složek, jako je policie. Kluby si je musí lépe školit. Když se nebezpečné předměty a láhve nedostanou do O₂ areny, protože tam mají rámy a služba funguje, jak je možné, že na fotbale dál plápolají otevřené ohně? To je selhání klubové kontroly na vstupech,“ dodal ministr.

Před posledním derby se k situaci vyjádřil také ředitel pražské policie Petr Matějček. „Jakmile někdo překročí hranici a začne ohrožovat ostatní, ničit majetek nebo narušovat veřejný pořádek, budeme na takové jednání nekompromisně reagovat,“ informoval. Právě v tomto bodě nachází Šťastný oslí můstek pro případnou kriminalizaci pyrotechniky: pokud by totiž vnesení světlice bylo trestným činem, pořadatel – stejně jako ostraha v supermarketu při chycení zloděje – by získal právo podezřelého fyzicky zadržet do příjezdu státní policie.

Jak je na tom Evropa? 

Česká republika není jedinou zemí, která svádí boj o duši fotbalových tribun. Pokud se podíváme za hranice, vidíme extrémně odlišné přístupy. 

„Anglie to řešila na základě objektivních tragédií, jako bylo Hills­borough nebo řádění chuligánů v osmdesátých letech,“ popsal Reflexu Štěpán Touma, sportovní publicista a expert na francouzský fotbal. „Výsledkem ale je, že tam prakticky vymizela tradiční kultura kotlů. Nedávno například zrušil činnost kotel Crystal Palace, což byla jedna z posledních výjimek. Pro mnohé je anglický model sice bezpečný, ale atmosférou už hodně umělý, artificiální,“ zmínil.

Místo přednášek zvolila boj. Tři příběhy lidí, kteří pomáhají nebezpečně blízko válečné zóny

Reportáže

Francie naopak nabízí divočejší mix. „Francouzská scéna je nám v mnohém blízká – je to kombinace italského ultrastylu a nespoutanosti. Skoro každý tým má organizovaný kotel, pyro je na denním pořádku. Jenže francouzské orgány reagují nekompromisně: za provinění jednotlivců běžně zavírají celé tribuny nebo klubům rovnou odebírají body v tabulce,“ popsal Touma.

Inspiraci pro Česko představuje i Polsko, kde funguje centrální databáze všech fanoušků. „V Polsku nemají jen registr hříšníků, tam mají databázi úplně všech. A v Itálii jsou pořadatelé po dobu zápasu chráněni úředním statusem podobně jako policisté,“ doplnil poslanec Nacher.

Kdy to vypukne a kolik to bude stát?

Pokud půjde vše podle plánu politické reprezentace, návrh zákona o inteligentních kamerách a registru NSA zamíří do Poslanecké sněmovny v průběhu letošního září. „Chceme požádat o projednání ve zrychleném čtení. Pokud bude opozice rozumná, zákon by mohly úřady schválit do konce roku,“ plánuje Boris Šťastný. „Realistickým cílem pro spuštění chytrých stadiónů v praxi je jaro 2028. Musí se naprogramovat robustní a bezpečná databáze na NSA a samotné kluby budou muset investovat do kamerových bran,“ informuje.

Co se týče financí, státní kasu by vytvoření systému při NSA mělo přijít na jednotky miliónů korun. Nákup kamerové technologie však zůstane na bedrech samotných prvoligových klubů. Český fotbal se tak ocitá na křižovatce. Éra, kdy se nad pyrotechnickým šílenstvím a zakrytými tvářemi v kotlích zavíraly oči, zřejmě definitivně končí. Otázkou zůstává, zda nastupující éra biometrického skenování a hrozeb přísnými tresty ze stadiónů nevytlačí i to nejcennější. Atmosféru. Kvůli ní přece na fotbal chodíme.