Bizarní kauza údajně zazděných koček ukazuje, kam až může zajít internetová šikana
Český internet obletěla kauza údajně zazděných koček na pražském sídlišti. Podezření se nepodařilo potvrdit, příběh si však žije vlastním životem na sociálních sítích. Ukazuje, kam až může zajít internetová šikana.
Začátkem dubna otřásla sociálními sítěmi kauza zazděných koček v Praze na Proseku. Přestože se jednalo o lokální záležitost, dosah příspěvku s fotografiemi koček, který na Facebooku zveřejnil Pražský spolek ochránců zvířat (PSOZ), byl celorepublikový. Do situace se zapojili lidé z městské části Prahy 9 a také Policie ČR. Kriminalisté opakovaně kontrolovali technický prostor pod panelovými domy v ulici Vysočanská, kde se toulavé kočky běžně vyskytovaly. Ani při jedné návštěvě však žádnou kočku konkrétně v zazděném prostoru nenašli.
Reportérka Reflexu se zúčastnila jednoho z kontrolních setkání, kde se sešli zástupci městské části, společenství vlastníků jednotek, firmy M.A.N (správce nemovitosti) a kriminalisté. Na trávníku před vchodem do panelového domu vítal příchozí kačer, vedle se povalovala plastová miska. Kolem ní ležela v trávě kuřecí srdíčka. Celá kontrolní akce probíhala pod bedlivým dohledem místní „krmičky“, jak své spolupracující členy PSOZ nazývá.
Zeď proti blechám
Po otevření poklopu zamčeného na visací zámek se objevil žebřík a nehostinně vyhlížející tmavá díra. Zástupci všech dotčených subjektů slezli dolů do technického podlaží a prostor pečlivě prošli a zkontrolovali. Připravené kočičí misky s jídlem byly netknuté a v mouce na podlaze nebyly žádné otisky tlapek.
Situace se týká podzemního prostoru vedoucího pod celým blokem panelových domů. Prostor je průchozí díky otvorům ve zdech, ale jednotlivé domy a k nim patřící technické podlaží náleží jiným soukromým vlastníkům nebo SVJ. Navíc do prostoru mají mít přístup pouze lidé z údržbářských a správcovských firem.
Proč bylo vůbec potřeba stavět nějakou zeď? Správcovská firma M.A.N. se rozhodla z důvodu předchozích problémů s výskytem blech v technickém podlaží zamezit kočkám přístup do prostoru pod domy v jejich správě. Nechala zazdít průchody a oddělit tak jejich úsek od zbytku technického podlaží.
Stavební úprava vyvolala velkou reakci ze strany PSOZ. Členové spolku se dokonce dostali až do prostor technického podlaží a částečně vybourali nově vytvořené zazdění. Firma průlezy znovu uzavřela a deklarovala, že před prvním zazděním provedla prohlídku prostor, ze které má video i notářský záznam, a žádná kočka v prostoru nebyla.
Fotky jen ilustrační?
Ochránci o všem informovali na Facebooku PSOZ － Útulek Kocour Felix. Sdíleli příspěvek, který popisoval situaci týkající se zazdění koček a obsahoval tři fotky různých koček. Při pokusu o zjištění původu fotek potvrdil Reflexu jeden z členů Pražského spolku ochránců zvířat, že ani jedna z fotek není z období, kdy byl prostor zazděný. Všechny byly pořízeny před stavební úpravou, a dvě dokonce v jiné části technického podlaží. „Jedná se o dlouhý panelový blok a my ty kočky odchytáváme, proto tam máme fotopasti. Ty fotky jsou všechny předtím, než se to zazdilo. Fotka černé kočky, jenom té černé, je přímo z toho vchodu, kde to je teď zazděné. Dvě mourovaté, ty jsou vyfocené v rámci celého bloku,“ vysvětluje člen PSOZ, jehož jméno redakce zná, ale vzhledem k stále probíhajícímu sporu neuvádí. Příspěvky, u kterých fotky neodpovídaly realitě, si však žily vlastním životem. A měly obrovský dosah, stovky lajků a sdílení.
Společnost M.A.N. nyní na spolek připravuje žalobu, Reflexu to potvrdil advokát Vít Hruška, který ji zastupuje. Součástí žaloby bude také „digitální stopa“ kauzy. Hruška dodává, že možností, jak se v podobných případech bránit, je hned několik. Nejjednodušší cesta, nahlášení správci sociální sítě, je zakotvena v Digital Services Act (DSA), nařízení Evropské unie o digitálních službách, které ukládá povinnost zavést opatření pro situace, kdy někdo na sítích sdílí nelegální obsah. Vládní návrh DSA nyní mimochodem projednávají politici ve sněmovně, s jeho zněním nesouhlasí hlavně poslanci za SPD, kteří v jeho souvislosti mluví o internetové cenzuře. Dalším krokem může být podle advokáta civilní nebo správněprávní spor. V extrémních případech se může situace dostat až do roviny trestního práva.
„Lidé si často neuvědomují, že na internetu platí pořád stejná pravidla jako v životě a z jejich činů mohou být vyvozené důsledky. V civilní rovině ‚hrozí‘, že se budou muset omluvit, případně budou muset zaplatit i peníze, které po nich budeme chtít jako zadostiučinění. V případě prohry budou muset zaplatit náklady řízení, které nebudou úplně malé. Ve správním právu jim hrozí pokuta a v rámci trestního práva se dostáváme k peněžitým trestům, případně pak úplně v nejhorším případě k trestům odnětí svobody, zákazu činnosti a tak dále,“ vysvětluje Hruška na případu zazděných koček. „Tady si nemyslím, že v trestněprávní rovině by to dopadlo odnětím svobody, ale minimálně peněžitým trestem, případně třeba veřejnými pracemi,“ dodává.
AI umí vytvořit cokoliv, říká expert
Takových případů, jaké popisuje advokát, může být i v českém prostředí hodně. Příspěvky neodpovídajícími realitě se to na internetu hemží, vždy záleží na tom, jestli se dotčená strana bude chtít bránit nebo se do věci vloží policie. Odborníci varují, že rozeznat v digitálním prostředí „fejk“ či manipulaci, ať už jde o upravené fotky nebo sestříhaná videa, je s vývojem moderních technologií prakticky nemožné. Pryč je doba, kdy se fotka vytvořená nebo upravená umělou inteligencí dala poznat třeba podle neobvyklého počtu prstů.
„Pokud v dnešní době ještě narazíte na obrázek vytvořený AI se šesti prsty, jde o nějaký levný deepfake. Může vás to ale falešně ukolébat v tom smyslu, že AI generované věci lze na internetu snadno rozpoznat, moderní nástroje přitom již dnes umí vytvořit naprosto perfektně vypadající ‚fotky‘. Lidské oko je přitom nemůže rozpoznat. Na to jsou dnes vytvořené jiné AI nástroje,“ sdělil Reflexu Petr Somol, vedoucí vývoje AI v technologické společnosti Gen.
Ačkoliv je rozpoznání falešného nebo zmanipulovaného příspěvku na internetu prakticky nemožné, stále se v obraně proti nim podle expertů vyplatí dodržovat několik základních postupů. „Vždy se dívám, v jakém kontextu jsou fotka, video nebo text uvedeny. Jestli je v nich například silný emocionální apel, obvykle si ho zařadím mezi podezřelé,“ říká Somol a dodává, že když si není jistý, pomáhá mu také podívat se na historii profilu, který příspěvek sdílí － vykřičník vidí hlavně u anonymních účtů.
Proti falešným nebo zmanipulovaným příspěvkům by se v Česku nyní mělo dát lépe bránit. Od 1. ledna totiž platí několik nových trestných činů. Policie například nově bude stíhat neodsouhlasené vytváření pornografických videí s obličeji skutečných lidí. Tvůrcům hrozí až pět let vězení. Stát tím reaguje na rychlý vývoj technologií a změny při výrobě videí, které umožňuje umělá inteligence.
