Posledních 30 let je český trh s uměleckými díly zahlcen množství falz všeho druhu. Falzifikáty, napodobeniny, kopie a plagiáty především nežijících autorů mohou vznikat kvůli nepřehlednosti obranných mechanismů: nemáme dostatek respektovaných laboratoří, schopných ověřovat pravost děl. A těch několik kauz, které se dostaly k soudu, se zpravidla táhne dlouhá léta. Falšují se navíc i současní autoři: jak se tedy v dnešní džungli pohybovat?
Neoriginálním dílům se v současnosti věnují hned tři výstavní projekty zahájené v průběhu posledních dvou měsíců: Originál? Umění napodobit umění v Galerii moderního umění (GMU) v Hradci Králové, Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře ve foyer budovy Akademie věd na pražské Národní třídě a Falza? Falza! ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí v jednom ze sídel Národní galerie Praha.
Naivní devadesátá
Skutečný trh s výtvarným uměním v československém prostředí zmizel s nástupem komunistického režimu, a právě proto přišla po roce 1990 extrémní invaze padělků, kdy banky zaplnily zástavní balíčky falešných diamantů, falzifikátů uměleckých děl a dalších lehce napodobitelných cenin.
Od té doby se trh s padělky neustále vyvíjí, proto v Hradci Králové k problému pravosti uměleckých děl přistoupili v širším kontextu. Ředitel Galerie moderního umění Hradec Králové František Zachoval (42), který vystudoval monumentální sochařství na AVU u významného sochaře Aleše Veselého, vznik výstavy Originál? Umění napodobit umění přibližuje: „Hned po mém nástupu do Hradce Králové, tedy oblastní instituce, jejíž jednou z integrálních činností je sbírková činnost, jsem si uvědomil, že pokud v galerii nemáme vlastní restaurátorskou dílnu, která by byla schopna analyzovat původ děl, máme problém. Vždyť u moderny i staršího umění je na trhu obrovské množství podvrhů. Proto jsme se začali zabývat falzy koncepčně.“
V Hradci tak mimo jiné představují falza, různě vylepšovaná originální díla, imitace, reprodukce, neautorizované rozmnoženiny i výstavní kopie v grafice, fotografii a sochařství i fiktivní identitu smyšlených umělců. František Zachoval doplňuje: „Rozhodli jsme se, že pojmenujeme všechny triky falzifikátorů a představíme je veřejnosti. Jednou z kategorií jsou smyšlená díla jako v případě Zrzavého, kdy si někdo něco navymýšlel, namaloval a pak podepsal jménem Zrzavý. Pak u soudu tvrdil, že se ,nacítil‘ do umělcovy duše. Typickým příkladem této kategorie je obrovské množství fotografií, které cirkulují na internetových aukcích a jsou označené jménem Miroslava Tichého. Ty si koupí opravdu jen blázen.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
