Lidice: Příběh udavačky a její oběti, který má zůstat zapomenutý. Nezapadá do interpretace dějin | Reflex.cz
nahoru

Lidice: Příběh udavačky a její oběti, který má zůstat zapomenutý. Nezapadá do interpretace dějin

Vojtěch Kyncl9. června 2020 • 11:30
Lidice: Příběh udavačky a její oběti, který má zůstat zapomenutý. Nezapadá do interpretace dějin
foto: ČTK

Památník Lidice se stal v uplynulých měsících místem široce medializovaného sporu, jenž následoval poté, co historik Vojtěch Kyncl zveřejnil fakt, že jedna z lidických žen udala krátce před vypálením obce svou židovskou podnájemnici. Ministr kultury Lubomír Zaorálek donutil k rezignaci ředitelku památníku Martinu Lehmannovou, která se odmítla od uvedeného faktu distancovat. Události rekapituluje v textu pro Reflex jeden z hlavních aktérů sporu – zaměstnanec Historického ústavu Akademie věd Vojtěch Kyncl.

Bylo úterý 2. června 1942, když přišla na četnickou stanici v Buštěhradě lidická žena Alžběta Doležalová, jež místním četníkům, veliteli Vojtěchu Babůrkovi, Evženu Resslovi a Františku Cábovi, udala, že její podnájemnice Štěpánka Mikešová je Židovkou, že se jako Židovka nehlásí a nenosí židovskou hvězdu.

Uplynulo jen pět dnů od atentátu na Reinharda Heydricha a dalo by se očekávat, že to byl strach v době stanného práva, co přivedlo manželku hutníka a matku dvou dětí na četnickou stanici. Úřední zápisy z let 1945 a 1946 doslova uvádějí, že „Mikešová, které jsem sdělil příčinu, důvody zatčení, sdělila mi, že Doležalová jest proto proti ní nepřátelsky zaujatá, že jí nechce zdarma šít, ač tak dříve činila, a toto jednání Mikešová omlouvala tím, že po úmrtí manžela dostala pouze menší odstupné, jiného příjmu nemá, proto nemůže nikomu, ani majitelce domu, zdarma šít a jest odkázána pouze na svůj příjem“.

O dva a půl měsíce později zahynula šestatřicetiletá vdova Štěpánka Mikešová v Osvětimi, kam ji poslalo kladenské gestapo. Na pohled lidská tragédie, jichž se odehrály v protektorátu tisíce. Tahle však byla v něčem výjimečná — neměla být zachycena v oficiální paměti českého národa na dobu nacistických represí.

Neslušelo by se přece, aby se vedle vraždy 173 lidických mužů zastřelených nacisty u Horákova statku ve mstě za smrt Heydricha (ale také z důvodu udání) připomínaly ty tisíce československých občanů, kteří byli udáni a následně nacisty zavražděni z popudu českých sousedů, spolupracovníků, nebo dokonce rodinných příslušníků.

Už 28. května 1942 tak byla v Plzni popravena rodina Václava Stehlíka, jenž poskytl ihned po seskoku útočiště Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Vlastní zeť, který s ním navíc bydlel v jednom domě, jej udal českým četníkům a stejně jako Alžběta Doležalová vyhrožoval udáním na gestapu, pokud by snad četníci nechtěli být povolným nástrojem udavače. A důvod? Kromě sporů mladých manželů mu tchán údajně nechtěl dát část peněz, jež si u něj parašutisté uschovali.

Václav Stehlík zapíral, že by kdy parašutisty viděl, jak mu čeští četníci poradili, ale nakonec najdeme v popravčím protokolu z oné první popravy po atentátu, že „odsouzený pod číslem 1 udal ještě krátce před zastřelením několik jmen protektorátních příslušníků, kteří měli právě tak poskytnout útočiště parašutistům“. Václav Stehlík pod tíhou hrůzy z popravy své rodiny (manželky, dcery, dvou synů a záludného zetě) začal na popravišti vykřikovat jména dalších osob, které poskytly útočiště parašutistům. Krátce nato byl zastřelen – nacisté mu už, díky bohu, neuvěřili, ale jako exemplární případ pro zastrašení národa se jeho rodina hodila.

 

Hodit vinu na četníky

Je také s podivem, jak snadno se dnes stali terčem popíračů udání, které přišlo z českého prostředí, právě prvorepublikoví četníci. Archivář Vojtěch Šustek zhodnotil zaznamenaná udávání českých civilistů jako tendenční a odvracející pozornost od aktivní účasti četnictva na zločinech nacistů. V případě udání Alžběty Doležalové pak bez jakýchkoliv důkazů přisuzuje společně s Eduardem Stehlíkem vinu buštěhradským četníkům – zasloužilým a vyznamenaným veteránům první světové války, prvorepublikovým budovatelům masarykovského Československa a oceňovaným účastníkům protinacistického odporu.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější