Rusové odjeli na tancích a vrátili se v Mercedesech, Česko je prodloužená ruka Kremlu. Režisér Filip Renč tvrdí, že sametová revoluce byla dohodnuté předání moci a že důležití komunisté zůstali na svých místech a vládnou nám stále stejní lidé nebo jejich následovníci. Lidé, kteří opravdu o státu rozhodují, podle něj nejsou vidět. Za Česko se teď znovu stydí a nelíbí se mu ani chování prezidenta Zemana. Od něj přitom přijal vyznamenání a před první prezidentskou volbou ho podporoval.
Prezident musí vědět, že vyznamenáním člověku spíš ublíží, míní Renč. Není podle něj správné, aby je za kulturu vůbec uděloval, je to pak vlastně trest. Renč říká, že z něj nešlo utéct a nebyl čas na rozmyšlenou. Tehdy přitom prezidenta považoval za správnou volbu. Teď ale věci vidí jinak. O jeho vztahu k Rusku se dozvěděl až později a netušil, kudy se bude vývoj v Česku vyvíjet.
Renč říká, že etika a morálka odešly s Václavem Havlem. Ten se prý pokoušel národ převychovat a dát mu víru. Stydí se za celou politickou reprezentaci, ostře mluví ale hlavně o premiéru Babišovi. Ten si prý koupil celou naši zemi a dovolily mu to naše slabé zákony. Pravdu se podle Renče člověk z médií nedozví, ani těch veřejnoprávních. Získat si ji musí sám.
Do zpracování politických témat ve filmu se teď nikomu nechce, myslí si Renč. Chce zfilmovat knihu Jak chutná moc od Ladislava Mňačka, ale nedaří se mu zatím sehnat producenta. Lidé se prý bojí a místo důležitých věcí se točí lehké komedie a pohádky. Je to přitom jeden z filmařských snů, které teď má.
Co se Filipu Renčovi na Miloši Zemanovi líbí? Jak se dívá na svou podporu prezidenta dnes? Pracoval by ještě někdy pro politiky? Proč si myslí, že mezi disidenty a StB došlo během sametové revoluce k dohodě? A v čem byl film Requiem pro panenku metaforou komunistického režimu?
