Video placeholder
Úryvek z Prostoru X s Martinou Eretovou o zkušenostech s vězni | Zdroj: Reflex.cz

Režisérka Eretová: Na první natáčení ve vězení nikdy nezapomenu. Proč si s vrahy píše dopisy?

Pavlína Horáková
Diskuze (0)

„Opravdu nikdy nezapomenu,“ říká režisérka Martina Eretová o svém prvním natáčení za mřížemi, kdy vedla rozhovor s Michelle Sudků, odsouzenou k doživotí za brutální vraždu náhodné kolemjdoucí v Praze. V Prostoru X popsala, proč se rozhodla zůstat v kontaktu s některými vrahy i po natáčení.

První vstup za mříže má Martina Eretová vrytý do paměti do detailu. „To si pamatuju naprosto přesně… bylo to ve věznici v Opavě,“ popsala s odkazem na rozhovor s Michelle Sudků pro Bez lítosti. Právě Sudků v roce 2016 ubodala na pražském Smíchově zcela náhodnou kolemjdoucí a za tento čin byla odsouzena k doživotnímu trestu. Atmosféra věznice ji zasáhla už u vchodu: „Člověk odevzdá telefon a všechno prochází rentgenem… pak vás vezme příslušník a vede vás ne úplně hostinnými chodbami, kde chodí odsouzení, koukají, hulákají, pořvávají… dojdete na celu k Michelle Sudků,“ uvedla. „Opravdu nikdy nezapomenu,“ dodala k okamžiku, kdy poprvé zůstala s kamerou uprostřed reality, o níž většina lidí jen čte v titulcích.

Eretová je režisérkou obou úspěšných dokumentárních sérií – Bez lítosti, mapující osudy odsouzených vrahů, a Ve službě: Za mřížemi, která sleduje každodenní práci Vězeňské služby.

Příběhy ve věznicích pro ni zůstávají především otázkou smysluplnosti a odpovědnosti. „Nechci laciné honění se za krví… chci rozumět cestám, které lidi přivedly k tomu, že spáchali něco tak strašného,“ řekla. S některými odsouzenými přitom zůstává v kontaktu i po natáčení. „Když člověk vstoupí někomu do života, nechá si odvyprávět celý životní příběh, tak si myslím, že je v pořádku nějak v tom jejich životě, aspoň tak nějak jako vágně zůstat,“ vysvětlila. Někteří jí posílají i osobní pozdravy – třeba Jaroslav Stodola, odsouzený k doživotí za sérii brutálních vražd, jí nedávno poslal vlastnoručně vyrobené vánoční přáníčko.

Přiznala, že se jí lépe natáčí v mužských věznicích než v těch ženských. „Je to zobecnění, ale muži jsou přímější… občas si člověk vyslechne všelijaké komentáře, ale řeknou to hned. Zatímco odsouzené ženy spíše kují pikle, tváří se, že je všechno v pohodě, a pak si stěžují zpětně,“ popsala rozdíl mezi prostředími. Připustila, že jako drobná žena vnímá i určité napětí, ale nikdy se necítila vysloveně ohrožená: „Vždycky jsem měla po boku Vězeňskou službu a věděla jsem, že je o nás postaráno.“

Na Prima+ bude možné kromě nové série Ve službě: Za mřížemi shlédnout tké již třerí řadu Bez lítosti. Martina Eretová prozradila který z protagonistů v ní vyvolal nejsilnější  reakce. „Marek Protivánek je rozhovor, na který také nezapomenu. Na Olomoucku brutálně vyvraždil svoji rodinu,“ popsala. „Ta jeho absence sebereflexe ve mně zůstane. To byl jeden z těch dalších těžkých rozhovorů.“

Jak se Eretová vyrovnává s psychickou zátěží, kterou přináší měsíce strávené mezi odsouzenými vrahy? Proč si myslí, že je Vězeňská služba v Česku popelkou bmezi bezpečnostními složkami? Jaké unikátní záběry se jí podařilo získat při natáčení druhé řady Ve službě: Za mřížemi – a proč si sama přeje, aby vznikla i řada třetí? A jaké další projekty chystá, když zrovna nepíše fantasy detektivky? Podívejte se na celý rozhovor s režisérkou Martinou Eretovou v Prostoru X.

Začít diskuzi