Málokterý interpret by před vydáním svého nového alba prohlásil, že bude neúspěšné. Zpěvačka Tereza Černochová s tím problém nemá. Stojí na prahu čtyřicítky a už ví, co chce a taky co ne. Uvědomuje si, že českému mainstreamu vládne pop, který se jí nelíbí a dělat ho nechce. Komerce si s dívčím triem Black Milk, se kterým vystupovala od sedmnácti, užila dosyta. Zpětně je vděčná, že neposlechla rady všech, kteří jí radili: „Musíš tohle a musíš tamto!“ Dnes by jí bylo zatěžko podívat se sama sobě do očí. A taky ji mrzí, že nereagovala jinak, když jí před lety Sagvan Tofi řekl, že s tím, jak vypadá, není předurčená k tomu být zpěvačkou. Dnes by mu dala „takovou ďahu, že by mu spadly všechny plastiky, které má.“
Chybělo málo a místo na pódiu byla dnes Tereza Černochová k vidění jen v zákulisí koncertů. Nadobro se zpívání chtěla vzdát po vydání druhé sólovky Škrábnutí v roce 2015. „Měla jsme roční miminko, neměla jsem ani vindru, žádné hraní a měla jsem pocit, že jsem vydala bezvadnou desku a že všechny určitě zaujme. Přijela jsem na první koncerty a nejvíc to bylo v Krnově, kde je v Kofola Music Clubu sál pro asi 400 lidí a bylo jich tam osm. A tam mi to opravdu došlo a říkala jsem si: Terez, ty se na to sólové zpívání vykašli, tohle prostě nemá smysl. Pak mě to do rána přešlo, přejeli jsme do Třebíče a tam bylo v sále pro 200 lidí jenom 13 lidí. A tam jsem si definitivně uvědomila, že tohle není asi dobrá volba a dobrá cesta, že nemá smysl to za každou cenu lámat přes koleno, a říkala jsem si, že možná ani zpívat nebudu,“ přiznává a s odstupem času se nediví, že album propadlo. Vyrovnávala se na něm se smrtí svého otce, zpěváka Karla Černocha, a tak bylo značně depresivní.
K melancholickým polohám má obecně blíž. „Kdyby mi někdo dal úkol napiš tři disco písničky a tři melancholické písničky, tak vím, že v prvním případě absolutně pohořím a v druhém jich budu schopná napsat i víc,“ vnímá své limity. Svým kolegům a fanouškům skupiny Monkey Business ale ukazuje i svou druhou tvář. „To je takzvaně ten ‚devil inside‘, ďábel uvnitř, který vyjede, kdy má, ale neumím s ním pracovat v rámci svojí hudby, takže to je cesta, která mě čeká,“ říká. S tím, jak mají se zpěvákem Matějem Ruppertem rozdělené role, je maximálně spokojená. „Jsem radši, když je pozornost na někom jiném a já mám těch svých takzvaně pět minut slávy, kde vás prostě zbořím. A pak se zase stáhnu zpátky a dělám tam tu úlohu vokalistky a mně to naprosto vyhovuje, že jsem víc s tou kapelou, kdežto Matěj se neustále snaží být s lidmi,“ pochvaluje si společnou „chemii“ i dvacetileté přátelství, které oba interprety spojuje.
Ostatně byli to právě současní spoluhráči z Monkey Business, kteří Černochovou přiměli její záměr vyklidit hudební pole přehodnotit. Nabídli jí totiž nastoupit na uvolněné místo po zpěvačce Tonye Graves, kterou srdce táhlo na sólovou dráhu. „V té době, kdy jsem se rozhodovala, že možná zpívat vůbec nebudu, tak jsem ještě přece jenom udělala takové kolečko, že jsem obcházela manažery, kteří z někoho něco upletli, potkávala jsem se i s lidmi z vydavatelství a vlastně všichni mi řekli jednu jedinou věc: Musíš změnit producenta, musíš dělat s tím, tím, tím a musíš absolutně změnit styl hudby. A ani to není záruka, že se ti to podaří. Takže jsem byla postavená před tuhle věc a věděla jsem, že to nechci, že to prostě nejde, protože půjdu proti svému vnitřnímu přesvědčení, a to by prostě nemělo být v jakémkoliv odvětví umění. Nemělo. Tečka. Zažila jsem dobu, kdy jsem se zodpovídala vydavatelské nahrávací společnosti, která přesně říkala, jak bude vypadat obal desky, kdo bude točit videoklip a jaké písničky tam budou,“ odmítá se přizpůsobit hudebnímu diktátu.
Album Slečna náročná, které vyjde v září a které uvozuje singl Pánev (k poslechu zde), proto udělala po svém. „Ocitla jsem se v situaci, kdy se mi podařilo sehnat peníze, nahromadit je svépomocí, pomocí kamarádů i crowdfundingu na Hithitu a mám naprostou svobodu. Daň za to je, že se ty písničky nebudou hrát, ale mně to nevadí, protože kdo chce, tak si je najde, takže teď už je to taky na posluchači. Nemůžete furt všechno nosit na podnose, i když jsou na to všichni zvyklí a všude se všechno válí zadarmo,“ má jasno.
Jak a s kým si bude připomínat otcovy nedožité osmdesátiny? Čím ji „sejmula“ operní pěvkyně Dagmar Pecková? Čím si vysvětluje úspěch Monkey Business, kteří z mainstreamu vybočují? Nebo čeho se bojí a co dobrého jí to přináší? Na tyto a další otázky odpovídala zpěvačka Tereza Černochová ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X natočené na karlovarském filmovém festivalu.
