nahoru

Prostor X

Bartoš: Masakr, hloupost. Zakotvení manželství v ústavě zabráníme, je to cesta na východ a k totalitě

Čestmír Strakatý 3. srpna 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Ivanem Bartošem
• video: 
Videohub

Nejen k 800 000 společných voličů Pirátů a Starostů, ale ke všem občanům cítí vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš závazek, na kterém kauza Dozimetr nic nemění. Stal se průšvih, který poškodil celou úřadující koalici, a jemu není příjemné, že je v souvislosti s ním dotazován, jestli opustí vládu. Odpověď má jednoznačnou – zůstává. Věrný chce být i myšlenkám humanismu a odkazu Václava Havla. Návrh na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy považuje za masakr a dlouhodobou argumentaci svého ministerského kolegy Mariana Jurečky, že jde o ochranu tradiční instituce, za konzistentní hloupost. Neshoduje se s ním, ani pokud jde o progresivní zdanění. „Žádný takový návrh jsme na K5 neprobírali,“ říká.

Důvodová zpráva k navrhované ústavní ochraně heterosexuálních manželství štve vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše nejen jako občana a politika, ale i jako absolventa oboru informačních věd. Je podle něj „vyfutrovaná“ způsobem, jaký je hodný dezinformátorů, a to ho uráží. „Všechny státy na západ už rovnoprávnost sňatků stejného pohlaví mají a všechny státy na východ, není to jenom Rusko nebo Polsko, jsou to další v té oblasti, jdou cestou zpět. Teď se to fakt láme a je tady jedinečná šance si to prodiskutovat a ukázat, že patříme na západ. Lidská práva a rovnost před zákonem má být,“ má jasno a znepokojuje ho, kdo všechno se vyslovil pro návrh, který pracuje se 30 let starými vědeckými studiemi, a jejich závěry navíc zkresluje. „Musíme to zastavit, vláda k tomu nemůže dát neutrální stanovisko,“ říká. Za nešikovné přitom považuje i načasování sváru na dobu, kdy by měla Česká republika postupovat jednotně v otázkách energetiky, bezpečnosti, evropského předsednictví, rostoucích cen nájmu a dalších.

Kromě shody je podle něj v novém nastavení světa, které s sebou přinesl 24. únor, zapotřebí také přehodnocení dosavadních proklamací, což uznává, že může být pro některé strany bolestné. „V krizové situaci, ve které jsou i jiné země Evropy, Estonsko má inflaci 20 %, státy, které zaškrtily ceny energií, jsou na 17 % inflace, ta situace je dosti podobná, ceny letí nahoru, byť to třeba není primárně v cenách energií. Takže musí padnout ten totem, že nejsprostější slovo je vyšší schodek. My, když jsme snižovali schodek, tak ještě nebyla válka,“ připouští navýšení státního dluhu. Další zdroje, které by mohly aspoň částečně vyvážit výdaje a příjmy státu, vidí ve vyšších daních, buď sektorové nebo ve zdanění energetických firem, a vyplacení vyšších dividend ČEZu.

Deficit se naplno projevil také v digitalizaci. „Často má pomoc plošnější charakter, protože ji nedokážeme zacílit s těmi daty, která máme, nebo je to příliš složité, takže každé takové opatření, které má relevantní zásah na široký segment, který neumíme v danou chvíli zúžit třeba na specifickou příjmovou kategorii, nebo ji specifikovat ještě nějakým jiným způsobem, tak je obrovský náklad,“ přiznává s tím, že jeho ambicí je, aby práce státu s daty byla do budoucna efektivnější.

Jakým způsobem bude vláda řešit krizi bydlení a jakou roli v ní hraje Lex Ukrajina? Jak pomůže požárem zdevastovanému Hřensku? Jaké výhrady má k úspornému tarifu? Měla by se Česká republika odpojit od ruského plynu? A kde je potenciál šetřit? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X Ivan Bartoš, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.