nahoru

Prostor X

Jurečka: Stát je solidární dost, měli by být i firmy a jednotlivci. Už neplatí, že nezvýšíme daně

Čestmír Strakatý 1. srpna 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Marianem Jurečkou
• video: 
Videohub

Největší lesní požár v historii Česka, který zachvátil národní park České Švýcarsko, je důsledkem klimatických změn, s nimiž vláda bojuje a dělá maximum možného. Ze svých cílů chránit životní prostředí neslevuje, musí ale současně reagovat na dopady energetické krize způsobené ruskou invazí. Nadto je součástí jejího krizového managementu i propad tuzemské ekonomiky. S původním programovým prohlášením tak nekoresponduje nejen ohlášený konec těžby uhlí, ale ani závazek nezvyšování daňové zátěže. O tom, komu daňově přitíží, chce mít koalice jasno v září. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky by solidární měly být jak podnikatelské subjekty, tak fyzické osoby. Na své si nepřijdou ani odbory.

S příslibem změn oslovovala před loňskými parlamentními volbami pětice stran současné vládní koalice voliče. Nové pořádky na sebe skutečně nenechaly dlouho čekat, ale bez jejího přičinění. „Po 24. únoru se změnilo mnoho okolností ve světě i v České republice i s ohledem na nároky na státní rozpočet. Jestliže máme pomáhat lidem, tak potřebujeme také posílit příjmovou stránku, abychom nezvyšovali zadlužení země na neúměrnou míru. Proto jsem jasně řekl, a teď to řeknu v principiální rovině: Za mě a za KDU-ČSL platí, že máme pomáhat těm, kteří si sami pomoci nemohou,“ vysvětluje vicepremiér Marian Jurečka, který je současně ministrem práce a sociálních věcí a předsedou KDU-ČSL, proč vláda ustupuje ze svého rezolutního ‚NE‘ v otázce zvyšování daní a připouští, že k němu přistoupí. Dotknout by se podle Jurečky mělo jak firem, tak jednotlivců. V případě právnických osob zmiňuje energetický, petrochemický nebo bankovní sektor, konkrétnější být ale odmítá. „My na tom teď pracujeme, oslovili jsem naše kolegy z NERVu, z Národní rozpočtové rady, aby nám dali doporučení včetně parametrům toho, jak nastavit zdanění neočekávaných příjmů, které dneska ty firmy mají,“ dodává s tím, že jasno chce mít kabinet na začátku září.

Tím, kdo si naopak od 1. září o 10 % polepší, bude zhruba 305 tisíc státních zaměstnanců, jako jsou pracovníci v kultuře nebo kuchaři a školníci ve školách. Na jejich platy vláda vynaloží 2,2 miliardy korun. „Těm dalším skupinám jsme řekli: ‚Od ledna počítáme s 5 % a uvidíme, jak dopadne makroekonomická predikce, která bude zveřejněna 19. srpna, jestli případně budeme hledat ještě nějakou změnu parametru.‘ Co jsme nechali otevřené jsou učitelé, protože tam máme nějaký závazek našeho programového prohlášení, chtěli bychom je udržet na 130 % průměrné mzdy a bezpečnostní a ozbrojené složky tam jsme řekli, že od ledna bude 10 %,“ říká Jurečka a připouští, že zklamání čeká odbory. Naplnit jejich očekávání podle něj není možné a mrzí ho, že neberou v potaz například 66 miliard korun vynaložených na snižování dopadu cen energií.

Kritiku, že rozdává, kde není potřeba, odmítá. Příspěvek 5000 Kč na dítě, o který si může požádat asi 1,6 milionu rodičů, považuje za smysluplně zacílený, nikoli plošný. A lidé ho navíc můžou odmítnout. „Lidé mají nějakou míru soudnosti. A pokud se bavíme o lidech, kteří mají vyšší vzdělání a mají potom i vyšší příjmy, tak ti to umí vyhodnotit. Ale je to do výše průměrné mzdy, takže se nebavíme o vysokopříjmových domácnostech. Chápu, že to kritizují někteří ekonomové, na druhou stranu nás kritizují lidé z druhé strany spektra, že je to málo, že je to příliš úzce zacíleno, že má být podpora větší. Vláda se snaží hledat rozumný balanc, co může a co je nezbytně nutné udělat,“ věří, že finanční podpora skončí na účtech jen těm, kteří ji skutečně potřebují.

Zdravý selský rozum podle něj už teď vítězí i v přístupu k energiím. „Lidi úspory dělají, kdo může, je dělá, a co nesou nelibě, je, když slyší od některých politiků: ‚Noste svetr a snižte si vytápění na, já nevím kolik, stupňů‘. To si myslím, že člověk úplně nutně slyšet nepotřebuje, protože většina normálních logicky uvažujících lidí dělá něco proto, aby dokázala uspořit nejenom na spotřebě plynu, ale obecně,“ dodává.

Čím lze ve státním rozpočtu kompenzovat dlouhodobý příjmový výpadek, ke kterému došlo zrušením superhrubé mzdy? O kolik narostl počet žadatelů o sociální dávky? Jak je potřeba přehodnotit náš přístup ke krajině a jakými opatřeními minimalizovat přírodní kalamity? Kolik letos ušetřil ve svém resortu? Nebo za co a jak často se modlí? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X vicepremiér Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.