nahoru

Prostor X

Adam Ondra vylezl nejtěžší cestu světa a chce zajít ještě dál. Nejhorší období v životě zažil před olympiádou

Čestmír Strakatý 12. července 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Prostor KVIFF X: Rozhovor s Adamem Ondrou
• video: 
KVIFF.TV

Jedno z nejtěžších životních období prožíval před rokem lezec Adam Ondra. Rozhodnutí olympijského výboru sloučit tři disciplíny v jednu, udělalo z několikanásobného mistra světa i Evropy znovu nováčka. Přestože náročným tréninkem lezení na rychlost strávil spoustu času, kýžený výsledek se nedostavil a na olympiádě v Tokiu skončil šestý, což pro něj bylo zklamání. I když by zpětně přípravu koncipoval jinak, vynaložené energie nelituje. Nikdy nelitoval. „Od svých šesti let, kdy lezu čtyřikrát, pětkrát týdně, jsem to asi v žádném momentě svého života nevnímal jako oběť,“ prozradil před odletem na Světový pohár v Chamonix, kde po roční pauze dokázal, že titul nejlepšího světového lezce na obtížnost mu patří právem.

Na stěně je lezec Adam Ondra 250 dní v roce, od dvanácti přitom patří ke světové špičce. Přesto se najdou kroky, které ještě nikdy neudělal a překvapí jimi sám sebe. „Lezení je výjimečné v tom, že na to, aby se to člověk naučil dokonale, tak prostě musí lézt a lézt. Ale nejenom lézt, ale hlavně chtít se každé lezení něco nového naučit, pokaždé přemýšlet o co největší lezecké efektivitě. Nikdo se nenarodí s tím, že hned dobře leze, ale někdo má větší talent to vnímat a technicky se posouvat,“ popisuje s tím, že on sám se nechává vést intuicí a racionálně se nad svými pohyby zamýšlí před a po samotném výstupu.

Právě pohybová chytrost, nejen fyzická zdatnost, mu pomohla zdolat i nejtěžší trasu na světě, kterou coby její pokořitel pojmenoval Silence. Ticho pociťoval nejen při překonávání klíčového převisu, občas je sám rád i na trénincích. Ostatně Jan Šimánek, scenárista a režisér nového dokumentu Adam Ondra: Posunout hranice, který byl slavnostně představen na karlovarském festivalu a 27. října vstoupí do českých kin (trailer je k vidění zde), o něm po natáčení řekl, že je přeučený introvert. Ondra s ním souhlasí a udivil sám sebe, nakolik se před kamerou dokázal otevřít. „Na spoustu otázek mám už naučené odpovědi, které jenom tak automaticky plivu, a naprosto nad nimi nepřemýšlím. V určitých scénách mě ale donutili se zamyslet sám nad sebou a říct něco, o čem jsem byl překvapen, že jsem vůbec řekl. A myslím, že velkým plusem toho filmu je, že je tam dáno spoustu času a prostoru i mojí manželce, která mě do určité míry zná lépe, než se znám já,“ přiznává a netají, že žena Iva je jeho největší oporou v životě i ve sportu. A nově taky spoluautorkou „nového dobrodružství“, páru se totiž před dvěma měsíci narodil syn Hugo.

„Příprava na závody probíhá podobně jako u jakéhokoliv jiného sportovce. Mám tu výhodu, že nejlepší tréninkové podmínky si troufám říct, že mám doma v Brně, takže i z tohohle pohledu je to z rodinného hlediska výborné. Ale velkou součástí, jak mé kariéry, tak mé vášně, je lezení na skalách, a k té patří i cestování. Budu proto velmi rád, když se synovi bude líbit cestovat po světě, a věřím, že to zvládneme,“ těší se novopečený otec, který krátce před narozením svého prvního potomka vyhrál Evropský pohár v boulderingu a z karlovarského festivalu zamířil do francouzského Chamonix, kde triumfoval na Světovém poháru v lezení na obtížnost.  

Jaké jsou jeho šance uspět na příští olympiádě v Paříži v roce 2028? V čem jsou jeho slabé stránky a čeho se lezci nejvíc bojí? Jaký byl jeho nejhorší pád? Zvládl by znovu vylézt nejtěžší cestu světa Silence a co bylo rozhodující pro její překonání? A existují ještě těžší trasy, na které si troufá? Na tyto a další otázky odpovídal lezec Adam Ondra pouhých pár hodin před svým triumfálním návratem do čela Světového poháru ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.